Zdravější životní styl, tedy méně kuřáctví, kvalitnější strava i lepší preventivní péče, stojí pravděpodobně za příznivým vývojem počtu infarktů myokardu v posledních letech. Za posledních pět let jich ubylo o 10 %. Náklady na léčbu naopak každoročně o desítky milionů rostou, a to díky dostupnosti novějších, a tedy dražších léčivých přípravků. Tiskovou zprávu vydáváme ke Světovému dni srdce (29. září).
V loňském roce VZP ČR zaznamenala mezi svými klienty 7 550 pacientů léčených s infarktem myokardu. Celkové náklady na léčbu pak přesáhly 1,5 miliardy korun. „Počet případů klesá už několik let po sobě, rostou naopak částky, které VZP vynaloží na související léčbu. Za pět let ubylo případů s infarktem myokardu mezi našimi klienty o tisíc, související léčba ale paradoxně vzrostla ve stejném období o 300 milionů korun. Za růstem stojí zejména vývoj nových léků, které k léčbě a záchraně životů přispívají,“ říká Miroslav Jankůj, náměstek ředitele VZP ČR pro zdravotní péči, a dodává: „O srdce je možné pečovat a předcházet tak onemocněním. Svá pozitiva má vyvážená a zdravá strava, vyhýbání se alkoholu a také kouření, což může v součtu prospět každému srdci.“
Infarkt myokardu, označovaný také jako srdeční infarkt, patří mezi nejzávažnější civilizační onemocnění. Nastává v okamžiku, kdy je přívod krve do části srdečního svalu výrazně omezen nebo zcela přerušen v důsledku uzávěru či výrazného zúžení věnčité tepny. V mladším věku bývají vyššímu riziku vystaveni muži, zatímco u žen se pravděpodobnost vzniku infarktu zvyšuje zejména po menopauze.
Typickými projevy akutního infarktu myokardu u mužů jsou především bolest na hrudi s šířením do levé paže, čelisti nebo zad. U žen mohou být příznaky výrazně odlišné a často méně nápadné. Bolest či tlak na hrudi se u nich objevují méně často. Hrozící infarkt se naopak může projevit výraznou únavou, poruchami spánku, sníženou výkonností, dušností, závratěmi nebo bolestí v oblasti mezi lopatkami či v horní části břicha. Varovnými signály mohou být také nechutenství, nevolnost a zvracení. Mezi méně typické projevy infarktu patří rovněž nadměrné pocení nebo náhlé pocity úzkosti a strachu.
Riziko kardiovaskulárních onemocnění výrazně sníží méně soli ve stravě, konzumace více ovoce a zeleniny, pravidelná fyzická aktivita a vyhýbání se alkoholu a kouření.
|
|
Počet pacientů |
Náklady celkem v tis. Kč |
|---|---|---|
|
2021 |
8 455 |
1 245 767 |
|
2022 |
8 731 |
1 350 420 |
|
2023 |
8 120 |
1 369 287 |
|
2024 |
7 893 |
1 463 472 |
|
2025 |
7 550 |
1 536 562 |
Při akutním infarktu myokardu hraje rozhodující roli čas. Každá minuta, během níž jsou věnčité tepny neprůchodné a nedodávají srdci potřebný kyslík, zvyšuje rozsah jeho poškození. Čím rychleji je pacientovi poskytnuta léčba, tím vyšší je pravděpodobnost přežití bez trvalých zdravotních následků.
Při podezření na infarkt je zásadní, aby charakteristické příznaky dokázal rozpoznat i laik a neprodleně reagoval. Prvním a nejdůležitějším krokem je okamžité přivolání záchranné služby.
Vloni podstoupilo 44 klientů VZP transplantaci srdce, náklady na související péči dosáhly 187 milionů korun. Nejstarší klient, který absolvoval tento náročný zákrok, měl vloni 69 let, naopak nejmladším bylo dítě ve věku 14 let.
V rámci prevence kardiovaskulárních onemocnění VZP svým klientům nabízí finanční příspěvky na pravidelné pohybové aktivity (pro děti i dospělé) a také na odvykání kouření. Klienti také mohou využít příspěvek v programu péče o duševní zdraví na sezení s terapeutem, který jim může pomoci zmírnit stres či jiné psychické obtíže.
Viktorie Plívová
tisková mluvčí