Jak se zachovat při mimořádné události, jak účinně chránit sebe i své blízké a kde získat rychlé a ověřené informace? Právě na tyto oblasti se ještě intenzivněji zaměří spolupráce pražské záchranné služby, Českého rozhlasu a dalších složek IZS. Podle dnes podepsaného memoranda si organizace nastaví jasné postupy, jak spolu budou v krizových situacích, jako jsou povodně, komunikovat, aby se k posluchačům co nejdříve dostaly spolehlivé informace. Záchranáři budou zároveň školit zaměstnance rozhlasu a budou se podílet na přípravě vzdělávacích pořadů pro veřejnost i obsahu chystaného portálu o první pomoci a zvládání mimořádných událostí.
„Těší nás, že můžeme navázat na dosavadní spolupráci s Českým rozhlasem. Z pohledu záchranné služby je zásadní, aby veřejnost měla při mimořádných událostech včas k dispozici ověřené a spolehlivé informace i srozumitelná doporučení, jak se zachovat. Mohou lidem pomoci vyhnout se nebezpečí a snížit počet těch, kteří budou událostí zasaženi,“ říká Zdeněk Křivánek, náměstek ředitele ZZS HMP, pověřený řízením organizace.
Bezprostředně po vzniku mimořádné události lidé často vědí, že se „něco děje“, ale nemají ještě dostatek spolehlivých informací. Právě tehdy se snadno šíří nepřesnosti, dohady i nesprávné rady, jak se zachovat. Spolupráce má proto nastavit přímé komunikační postupy, díky nimž bude moci Český rozhlas rychle získat a předat veřejnosti ověřené informace a důležitá doporučení od záchranné služby i dalších složek IZS.
„Český rozhlas má v případě krizových situací mimořádnou výhodu: jeho vysílání může být dostupné i tehdy, když nefungují jiné běžné komunikační cesty. Proto jsme proaktivně přistoupili ke spolupráci se složkami IZS, se kterými se nám podařilo výrazně zlepšit krizovou připravenost v informování obyvatel České republiky při mimořádných událostech. Podpis memorand je proto důležitým milníkem práce, kterou jsme v uplynulém roce odvedli, a zároveň začátkem její další etapy,“ uvedl generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.
Záchranáři se budou mimo jiné podílet na rozhlasových pořadech, podcastech, informačních kampaních a obsahu pro sociální sítě, který lidem srozumitelně ukáže například základy první pomoci nebo to, jak správně postupovat při mimořádných událostech. Postupně má vznikat také společný vzdělávací portál pod hlavičkou iROZHLASu, na němž lidé najdou praktické informace od jednotlivých složek IZS na jednom místě.
Pražská záchranka a Český rozhlas nezačínají od nuly. Zdravotníci se již například podíleli na výběru zdravotnického a ochranného vybavení pro speciální kufry reportérů, kteří vyrážejí k mimořádným událostem.
„Díky této unikátní spolupráci se záchrannou službou vznikly zásahové kufry, které obsahují mimo jiné záložní komunikační a energetické prostředky, satelitní terminál Starlink Mini, záložní telefon a SIM kartu, přenosný zdroj energie, ochrannou přilbu, reflexní vestu, zdravotnický materiál, vodu a základní zásobu jídla. Výbava počítá i se situací, kdy nefunguje elektrická síť, mobilní připojení nebo běžný přenos dat, a má reportérovi umožnit zůstat v terénu soběstačný až 24 hodin,“ vysvětluje Martin Pařízek, koordinátor krizového vysílání a vedoucí vědecké redakce Českého rozhlasu.
Další oblastí spolupráce bude pravidelná příprava zaměstnanců Českého rozhlasu. Záchranáři jim nabídnou kurzy první pomoci, praktický nácvik modelových situací i doporučení pro bezpečný pohyb v blízkosti mimořádné události.
Odborníci ZZS HMP se už podíleli na praktickém výcviku prvních dvaceti reportérů Českého rozhlasu. Vybraní reportéři si vyzkoušeli resuscitaci, zastavení masivního krvácení, zajištění dýchacích cest a další postupy první pomoci. Cílem je, aby reportér dokázal v náročném prostředí nejen odvést svou práci, ale zároveň neohrozil sebe, práci záchranářů ani další lidi na místě.
Počítá se také se zapojením Českého rozhlasu do společných praktických i štábních cvičení složek IZS. Redakce si díky tomu bude moci vyzkoušet, jak přijímá, ověřuje a předává informace během simulované mimořádné události.
Každá složka integrovaného záchranného systému potřebuje v jednotlivých fázích mimořádné události odlišný časový prostor pro získání, ověření a zveřejnění relevantních informací. Nejde přitom o snahu informace zadržovat, ale o odpovědný přístup, jehož cílem je poskytovat veřejnosti pouze ověřená fakta a minimalizovat riziko šíření nepřesných či neúplných informací. Díky memorandu si proto redaktoři a tisková oddělení složek IZS předem vyjasní, jak spolu budou komunikovat, na koho se obracet a jaké informace mohou v různých fázích zásahu očekávat.