Krajská hospodářská komora Karlovarského kraje zpracovala Vodíkovou koncepci Karlovarského kraje. Dokument hodnotí současný stav, příležitosti i bariéry rozvoje vodíkového hospodářství v regionu a ukazuje, v jakých oblastech může mít vodík praktický význam. Vedle energetiky a průmyslu se jako jedna z nejperspektivnějších možností jeví mobilita, zejména tam, kde je elektrifikace dopravy složitá, nákladná nebo v nejbližších letech nereálná.
„Vodík je téma, o kterém se často mluví velmi obecně. Naším cílem bylo podívat se na něj z pohledu Karlovarského kraje a říct, kde může mít skutečný smysl. Nejde o to nahradit všechna současná řešení jednou technologií, ale najít konkrétní oblasti, ve kterých může vodík pomoci regionu s dopravou, energetikou nebo modernizací hospodářství,“ uvedl Tomáš Linda, předseda představenstva Krajské hospodářské komory Karlovarského kraje.
Dokument vychází z národních strategických materiálů, zároveň však zohledňuje specifika Karlovarského kraje a jeho přeshraniční polohu. Důraz klade na rozvoj takzvaných vodíkových ostrovů, tedy lokálních projektů, v nichž by se výroba a spotřeba vodíku odehrávala v relativně uzavřeném a prakticky využitelném systému. Příkladem může být propojení výroby vodíku, plnicí infrastruktury a jeho využití v dopravě.
Koncepce pojmenovává realisticky i bariéry. Rozvoj vodíkových technologií dnes naráží mimo jiné na evropskou legislativu, cenu výroby, dostupnost obnovitelných zdrojů a dosud omezenou infrastrukturu.
„Největší překážkou není samotná technologie, ale podmínky, za kterých se má vodík vyrábět a používat. Pokud mají elektrolyzéry vyrábět vodík efektivně, nemohou být závislé jen na tom, kdy zafouká vítr nebo zasvítí slunce. Pro regiony, jako je Karlovarský kraj, proto bude důležité hledat chytré kombinace zdrojů, spotřeby a konkrétních odběratelů,“ přiblížil Richard Štěpánovský z Krajské hospodářské komory Karlovarského kraje, hlavní řešitel projektu.
Jednou z oblastí, kde může mít vodík podle koncepce konkrétní využití, je doprava. Krajská hospodářská komora Karlovarského kraje se dlouhodobě věnuje přeshraničním dopravním vazbám a spolupracuje s partnery v Sasku a Bavorsku. V sousedním německém příhraničí se nachází rozsáhlé oblasti bez elektrifikovaných železničních tratí, kde se elektrifikace neplánuje nebo by byla technicky a finančně velmi náročná. Právě zde mohou vodíkové vlaky představovat jednu z možných alternativ k dieselovým soupravám.
Z koncepce proto vzešel také ideový návrh přímého železničního spojení Chemnitz - Karlovy Vary, případně s prodloužením do Mariánských Lázní. Mezi Karlovými Vary a Chemnitz dnes neexistuje přímé železniční spojení. Cesta zastávkovým vlakem trvá přibližně čtyři hodiny a vyžaduje dva přestupy. Při využití moderního vozidla a omezení počtu zastávek na důležitá města by se cestovní doba mohla zkrátit zhruba na 1,5 až 2 hodiny.
„Vodíkový vlak do Chemnitz je pro nás příkladem toho, jak by koncepce neměla zůstat jen dokumentem v šuplíku. Spojuje několik témat najednou, a to horší dopravní dostupnost Karlovarského kraje, potřebu lepšího napojení na Sasko, rozvoj bezemisní dopravy i využití vodíku v reálném provozu. Takové projekty mohou dát novým technologiím konkrétní obsah,“ doplnil Richard Štěpánovský.
V Chemnitz navíc vzniká Hydrogen Innovation Center, jehož součástí má být také výroba vodíku. Přímé spojení by tak mohlo propojit moderní průmyslové a inovační centrum se západočeským lázeňským regionem. Současně by zlepšilo dostupnost Karlovarského kraje směrem na Drážďany a Lipsko a otevřelo další možnosti přeshraniční spolupráce.
Krajská hospodářská komora Karlovarského kraje chce závěry koncepce a vybrané návrhy diskutovat s vedením Karlovarského kraje i s partnery za hranicemi.
Význam podobných projektů potvrzuje také Petr Mervart, zmocněnec ministra průmyslu a obchodu pro vodíkové technologie. „Vodík má největší smysl tam, kde se neřeší pouze jako samostatná technologie, ale jako součást konkrétního funkčního systému. Přeshraniční železniční spojení mezi Karlovarským krajem a Saskem je zajímavé právě tím, že propojuje dopravní potřebu regionu, vznikající vodíkové zázemí na německé straně a možnost ověřit moderní bezemisní technologie v praxi. Pokud se podaří najít shodu mezi klíčovými partnery, může jít o projekt s významem přesahujícím hranice jednoho kraje. Vodíkový vlak by rozšířil existující spolupráci se Saskem v oblasti vodíkových technologií.“ uvedl Petr Mervart.
Dalším krokem bude projednání koncepce a navazujících návrhů s Karlovarským krajem. Cílem komory je, aby se téma vodíku v regionu neposuzovalo izolovaně, ale v návaznosti na dopravu, energetiku, přeshraniční spolupráci a dlouhodobý rozvoj Karlovarského kraje.
(TZ - KHK KK)