V pondělí 15. června 2026 převzalo šest čerstvých absolventů České zemědělské univerzity Cenu ministra zemědělství. Ta se každoročně uděluje nejlepšímu studentovi či studentce z každé fakulty za diplomovou práci s mimořádným přínosem pro praxi v oblastech zemědělství, lesnictví, potravinářství a rozvoje venkova. Součástí ceny je finanční odměna stanovená ministerstvem a její předávání tradičně probíhá při letních slavnostních promocích.
Za Provozně ekonomickou fakultu získala ocenění Tereza Pelcmanová. Ve své diplomové práci se věnovala hodnocení výkonnosti podniků v mlékárenském průmyslu, který je významnou součástí zemědělsko-potravinářského sektoru. Autorka vytvořila kvalitní teoretický rámec založený na relevantních odborných zdrojích a následně jej využila při vlastní analýze.
Úspěch zaznamenala také Erika Gallová z Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů. Její diplomová práce se zaměřila na schopnost rostlin využívat půdní a endofytní mikrobiom k ochraně proti onemocněním způsobeným patogenními houbami. Téma přináší nové pohledy na ochranu plodin a zároveň navazuje na rozvíjející se využití podpůrných mikroorganismů v půdě.
Technickou fakultu mezi oceněnými reprezentuje Oleg Touš. Ve své práci se zabýval využitelností radarových a optických družicových snímků pro precizní řízení produkce kiwi v regionu Bay of Plenty na Novém Zélandu. Práce je aktuální zejména s ohledem na rostoucí význam digitalizace v rostlinné výrobě. Jejím přínosem je také praktické ověření metod na specifickém typu porostu, tedy v sadech kiwi uchycených na konstrukci, která ovlivňuje výsledné signály získané z družicové analýzy.
Matyáš Rjabi, absolvent Fakulty lesnické a dřevařské, se ve své diplomové práci věnoval zdravotnímu stavu buku lesního a jeho reakci na napadení hálkotvorným hmyzem. Buk lesní patří mezi klíčové dřeviny středoevropských lesů a v souvislosti s klimatickou změnou, suchem a oslabením porostů nabývá hodnocení jeho vitality stále většího významu. Práce se zaměřuje na organismus, který sice nemusí být vždy považován za hospodářsky zásadního škůdce, může však velmi dobře vypovídat o změnách ve fyziologii listů a citlivosti bukových porostů na biotický stres.
Dlouhodobé využití kompostovaného kalu z čistíren odpadních vod při rekultivaci půd degradovaných těžbou uhlí bylo tématem diplomové práce Tabei Leonii Kottek z Fakulty životního prostředí. Práce je výjimečná především dlouhodobým monitoringem v letech 2021–2025. Hodnotí nejen změny půdních vlastností, ale také mobilitu metaloidů a jejich příjem rostlinami více než čtyři roky po aplikaci kalu. Vzhledem k rostoucí produkci kalů z čistíren odpadních vod i potřebě obnovy rozsáhlých posttěžebních území přináší práce důležité poznatky pro hledání udržitelných řešení. Výzkum probíhal na brownfieldech v regionu Ústí nad Labem, kde byly sledovány změny půdních vlastností, mobilita metaloidů pomocí standardizovaných loužicích testů a příjem prvků dominantním druhem, vratičem obecným (Tanacetum vulgare).
Fakultu tropického zemědělství zastupuje mezi laureáty a laureátkami Martina Sihelská. Její diplomová práce představuje mimořádně hodnotný příspěvek k poznání biologie a etologie kriticky ohroženého divokého velblouda (Camelus ferus), jehož chování a sociální organizace jsou dosud popsány jen omezeně. Studentka realizovala náročný terénní výzkum v Mongolsku a získala unikátní soubor dat, který následně zpracovala pomocí odpovídajících analytických postupů. Mezi nejcennější výstupy patří první terénní dokumentace porodu a rané mateřské péče u tohoto druhu. Výsledky již byly publikovány v mezinárodním impaktovaném časopise Acta Ethologica. Rozhovor s Martinou Sihelskou čtěte ZDE.