Nestačí mít dobrý nápad nebo kvalitně připravenou politiku. Státy musí také umět vysvětlit, proč a jak jejich rozhodnutí vznikají, zdůrazňuje dr. Hana Moravcová z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK. Ve svém výzkumu se věnuje strategické komunikaci veřejných institucí i tomu, jak digitální platformy ovlivňují náš každodenní život. Do budoucna chce přispět k tomu, aby komunikace nebyla ve veřejné správě jen doplňkem, ale přirozenou součástí tvorby politik. Cestu vidí mimo jiné v užší spolupráci odborníků napříč obory.
Ve své nejnovější studii Does Saying It Out Loud Matter? Strategic Communication Transparency as a Marker of Developed Democracies zkoumá, zda státy otevřeně vysvětlují, jak komunikují svá rozhodnutí, a jestli taková otevřenost souvisí s důvěrou občanů a kvalitou vládnutí. „Doufala jsem, že najdeme přímý důkaz, že transparentnější komunikace vede k vyšší důvěře. To se ale s daty, která jsme měli k dispozici, potvrdit nepodařilo. Data nám ale ukázala jinou důležitou souvislost,“ říká Moravcová. „V zemích, kde experti hodnotili vládní komunikaci jako koherentnější a lépe koordinovanou, měli občané výrazně silnější pocit, že jsou jejich názory slyšet a mohou se podílet na veřejném životě,“ dodává.
Země, které otevřeně popisují svůj přístup ke strategické komunikaci, si navíc vedou lépe i v řadě dalších ukazatelů. Často jde o státy s vyšším HDP či lépe hodnocenou sociální politikou. „Kvalitní vládnutí a dobrá strategická komunikace směrem k občanům jdou ruku v ruce,“ shrnuje Moravcová. Mezi takové země se ve studii zařadila například Velká Británie, Austrálie nebo severské země. Česká republika byla oproti tomu ve skupině států, které expertní panel hodnotil méně příznivě a mají nižší úroveň důvěry občanů ve vládu. Státy v této skupině ve velké většině případů navíc o strategické komunikaci veřejného sektoru mlčely.