Vlaky, jízdní kola nebo letadla. Kompozitní díly jsou prakticky všude. Doktorand Martin Stejskal na Fakultě strojní hledá způsoby, jak předvídat, kdy a jak se kompozity poruší. Pomůže tak inženýrům navrhovat bezpečnější a lehčí konstrukce, které vydrží déle, váží méně a šetří životní prostředí.
Jak byste svůj výzkum a jeho přínos přiblížil naprostému laikovi?
Vyvíjím metodiku pro hodnocení pevnosti kompozitů, tedy sloučenin nejméně dvou různých materiálů, které mají ve výsledku lepší vlastnosti, než měl každý z těch materiálů zvlášť. Nevymýšlím ty kompozity, ale kombinuju výpočty a experimenty, abych otestoval jejich odolnost a tím určil jejich vhodnost pro využití třeba v průmyslu - od letadel, aut, přes rámy kol až například k lopatkám větrných elektráren. Když se konstrukce těchto dílů odlehčí, ale zůstane pevná, bude pak také provoz všech těch strojů a zařízení ekologičtější. Moje metodika má být obecně využitelná v co možná nejvíce oblastech v praxi.
Proč jste se rozhodl jít dělat doktorát a nešel po magistrovi raději rovnou do praxe?
Byl jsem v několika firmách na stáži a praxi, ale došlo mi, že bych chtěl být ten, kdo věci vymýšlí - sám se podílet na vývoji, výzkumu a inovaci a v oblasti kompozitů udávat směr. Vývoj jde pořád dopředu. Ať už se jedná o kompozity, výpočty, 3D tisk, nanotechnologie a tak dále, všechno to souvisí. Už teď máme neskutečné možnosti, co se týče výpočetního výkonu. Co jsme dříve nebyli schopni spočítat, je teď záležitostí minut nebo hodin. To se mi na tom opravdu moc líbí a myslím, že máme co dělat ještě na desítky let.
A proč jste zvolil právě tohle téma?
Studiem kompozitů a jejich využitím jsem se zabýval už při diplomce. Jako trainee ve Škodovce jsem si vybral téma najít možnosti, jak odlehčit madla ve vlaku, a jednou z metod bylo dělat je právě z kompozitu. Ať už se jedná o vlaky, auta nebo letadla, kompozitní materiály mají potenciál dělat konstrukce odlehčenější a s přírodními vlákny i ekologičtější - jsou budoucností lehkých a odolných dílů. Mě navíc hodně lákalo spojit virtuální svět s tím skutečným, tedy propojit výpočty s experimenty a bádat tímhle způsobem.
Jak vypadá Váš běžný pracovní den jako doktoranda?
Každý ten den je naprosto odlišný. Ale může to vypadat například tak, že dopoledne dělám na výpočtech, ať už příprava geometrie a síťování nebo vyhodnocení výsledků, odpoledne jsem třeba v laboratoři a mezi tím výuka, schůzky. Večer pak můžu psát články nebo dělat brainstorming, co by šlo dělat jinak a líp. Práci prokládám kafem a sportem., aby mozek běžel na plné obrátky.
Jaké je doktorské studium na ZČU? Co by měl člověk vědět dřív, než si podá přihlášku?
Podstatné je být co nejvíce zvídavý a připravený na samostatnost, protože možnosti tu jsou a hodnotí se hlavně motivace. Téma se dá případně upravit dle potřeby. Dobré je také vědět, že v rámci doktorátu je nutné něco odučit, psát články, účastnit se konferencí, průběžně pracovat na svém tématu a zapojovat se do projektů. Zároveň se dá vycestovat i do zahraničí - já jsem se podíval například do Abú Zabí.
Jak moc peníze ovlivňují rozhodování studentů, jestli vůbec do doktorátu jít a dodělat ho?
Já si myslím, že značně. Dříve se doktorát finančně moc nevyplatil, ale teď na ZČU máme minimální výši příjmu, kterou by doktorand měl mít. Pak jsou tu ještě další motivační systémy, takže ten finální příjem může být pěkný, pokud se student snaží a opravdu na tom pracuje.
Je podle Vás něco, co by se ve fungování doktorského studia mělo změnit?
Já si myslím, že to funguje docela pěkně. Problém ale vidím v tom, že běžní lidé moc netuší, co se děje na univerzitě. Chtělo by to větší propagaci, a to nejen výsledků, ale i toho, na čem se pracuje. A měla by být více zaměřená na běžné lidi. Myslím si, že by to přineslo jednak zájemce o doktorát, ale i další příležitosti z firem a podobně. My si sami tu reklamu neuděláme. Tím, že jsme dennodenně v kontaktu sami se sebou - vědec s vědcem - jsme už trochu odtržení od běžného světa a vysvětlit pak to své téma třeba jen na rodinném obědě není úplně jednoduché.
Kde se vidíte po dokončení doktorátu?
Chtěl bych pořád být ve výzkumu a vývoji. Nemusí to být nutně jen kompozity, ale myslím si, že v oblasti virtuálního prototypování je vždycky co vymýšlet. Myslím si, že je to velice dobré odvětví, protože ten tlak na změnu, zlepšení a posouvání dál je velice potřebný. Smysl mi dává už jen to, že ta práce je pořád jiná. Tady na fakultě jsou možnosti skvělé a určitě pro mě bude jednou z variant zůstat i přímo zde v Regionálním technologickém institutu, výzkumném centru FST.
Tři slova, která vystihují doktorát:
Samostatnost, motivace a věda.
Nejlepší rada od školitele:
Až moc detailů je občas už příliš.
Největší mýtus o doktorandech:
Doktorát je jen další studium. To skutečně není, je to tvůrčí činnost.
Jedna věc, kterou byste na doktorském studiu změnil hned zítra:
Doktorské studium by se mělo brát jako plnohodnotná práce a počítat se například jako příjem při žádosti o hypotéku.
Studuješ navazující magisterské studium a baví tě věda? Zůstaň a objevuj. Přihlášky do doktorského studia na Fakultě strojní mohou zájemci a zájemkyně podávat do 8. června 2026.