Bezdomovectví ve veřejném prostoru není jen otázkou pořádku ve městech. Týká se také důstojnosti, zdraví a bezpečí celé společnosti. Na kulatém stole „Veřejný prostor pro všechny – o potřebě systémového řešení bezdomovectví“, který se konal 6. listopadu 2025 ve Strakově akademii, proto vznikl soubor osmi konkrétních doporučení, která mohou začít města i stát realizovat už v roce 2026.
Charita Česká republika výstupy z tohoto setkání sdílí a podporuje, protože dlouhodobá systémová řešení mohou snížit utrpení lidí v nouzi i náklady krizových zásahů v oblasti zdravotní i sociální.
Cílem navržených opatření je zlepšit situaci lidí bez domova a zároveň přispět k bezpečnějšímu a kvalitnějšímu veřejnému prostoru.
Prvním krokem je zajistit dostupnost veřejných toalet, vody a základních hygienických možností. Taková infrastruktura by měla být běžnou součástí veřejného prostoru měst, podobně jako lavičky nebo osvětlení. Její nedostatek totiž zhoršuje situaci lidí v nouzi, zvyšuje konflikty ve veřejném prostoru a zároveň zatěžuje sociální služby i městské rozpočty.
Dalším doporučením je systémově ukotvit tzv. street medicine, tedy zdravotní péči poskytovanou lidem bez domova přímo v terénu. Zdravotníci mohou pacienty vyhledávat v prostředí ulice nebo nocleháren a řešit zdravotní potíže dříve, než se z nich stanou vážné komplikace. Tento přístup pomáhá předcházet zhoršování zdravotního stavu, snižuje náklady na akutní péči a může omezit i šíření infekčních onemocnění.
Autoři doporučení upozorňují, že odpovědnost za řešení bezdomovectví je dnes roztříštěná mezi různé instituce. Třetím krokem je proto jasné systémové ukotvení tématu jako jedné z priorit sociální politiky státu, včetně lepší meziresortní koordinace a návaznosti na bytovou politiku a podporu sociálních služeb.
Důležitým tématem je také podoba veřejného prostoru. Města by měla při plánování více zohledňovat sociální rozměr a usilovat o prostředí, které slouží všem. Dokument proto upozorňuje na potřebu omezovat tzv. nepřátelskou architekturu, například odstraňování laviček nebo instalaci prvků, které mají některé skupiny obyvatel z veřejného prostoru vytlačit.
Pro účinné řešení je důležité znát skutečný rozsah problému. Doporučení proto počítají s dlouhodobým a citlivým sběrem dat o bezdomovectví podle evropské metodiky ETHOS, který může pomoci lépe plánovat služby, veřejné politiky i rozdělování prostředků.
Jedním z moderních přístupů je zapojování lidí s vlastní zkušeností s bezdomovectvím do rozhodování. Jejich pohled může pomoci vytvářet opatření, která budou v praxi skutečně fungovat a budou lépe odpovídat realitě života lidí v nouzi.
Řešení bezdomovectví vyžaduje propojení sociálních, zdravotních i urbanistických přístupů. Doporučení proto zdůrazňují potřebu silnější spolupráce mezi státní správou, samosprávami, odborníky i neziskovými organizacemi a podporu nových služeb na pomezí zdravotní a sociální péče.
Posledním krokem je zachování kontinuity dialogu mezi státní správou, městy, odborníky a neziskovým sektorem. Pravidelná setkání mohou pomoci sledovat pokrok, sdílet zkušenosti a vyhodnocovat přijatá opatření.
Dokument zároveň upozorňuje, že neřešené bezdomovectví vede k dalšímu nárůstu sociálního vyloučení, konfliktů ve veřejném prostoru i nákladů na krizové zásahy. Zvyšuje se také zátěž zdravotního systému a městských rozpočtů. Naopak systematická prevence a spolupráce institucí mohou přispět ke zlepšení života lidí bez domova a zároveň ke kvalitnějšímu a bezpečnějšímu veřejnému prostoru.
Text vychází z doporučení dokumentu „8 kroků ke zvládnutí bezdomovectví ve veřejném prostoru v České republice“, který vznikl na základě kulatého stolu „Veřejný prostor pro všechny – o potřebě systémového řešení bezdomovectví“ (6. listopadu 2025, Strakova akademie) ve spolupráci organizací Místní místním, Sdružení Nového Města pražského a dalších odborných partnerů.