| Datum | 19.10.2026 |
| Subjekt | Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava |
| Autor | Barbora Urbanovská |
| Region | Česká republika - Moravskosliezsky kraj |
| Kategorie | Štátna správa a samospráva, Školstvo, Univerzity |
Lepší komunikace, větší zapojení studentů do univerzitního dění a prostředí, které bude podporovat studium i spolupráci napříč fakultami.
Takové cíle si do svého působení v čele Studentské komory Akademického senátu VŠB-TUO klade student Ekonomické fakulty Pavel Vengřin. V rozhovoru hovoří o tom, co ho přivedlo ke kandidatuře, jak chce posílit dialog mezi studenty a vedením univerzity a proč by studenti měli aktivně ovlivňovat dění kolem sebe.
Co nebo kdo vás motivoval ke kandidatuře do Studentské komory Akademického senátu VŠB-TUO?
Velkou roli sehrála zkušenost z období větších změn na naší fakultě. Tehdy podle mě chyběl někdo ze studentské komory, kdo by studentům dotčených oborů nebo kateder vysvětlil, co se vlastně chystá a jaký to na ně může mít dopad. Studenti se mi pak často svěřovali se svými problémy a já nechtěl jen sedět a čekat, tak jsem je začal řešit. Řada studentů pak byla změnami překvapená. I to byl jeden z momentů, kdy jsem si řekl, že bych chtěl komunikaci mezi studenty a fakultou pomoci zlepšit. To vše pro mě bylo velkou motivací kandidovat a jít dál, abych měl větší možnost řešit jejich stížnosti a problematiku.
Na Ekonomické fakultě jste se spolužáky kandidovali se stejným programem. Proč jste se rozhodli postupovat společně?
Původně jsme vůbec neplánovali kandidovat společně. Ten nápad vznikl až po předvolebním shromáždění, kde jsme se potkali jako skupina kandidujících studentů a studentů, kteří se přišli jen podívat. Později přišla řeč na to, co nám na fakultě chybí a co bychom chtěli změnit, a zjistili jsme, že máme v řadě věcí velmi podobný názor. Proto jsme se nakonec rozhodli spojit a jít do voleb společně. Myslím, že jsme si jako skupina sedli opravdu dobře a dokážeme spolu otevřeně diskutovat, i když se samozřejmě na všem stoprocentně neshodneme, ale o tom to přece taky je.
Který bod vašeho programu je pro vás osobně nejdůležitější a proč?
Vybrat jen jeden je pro mě docela těžké. Na úrovni Ekonomické fakulty je pro mě hodně důležitá svobodnější volba předmětů. V současnosti máme každoročně směrnici, podle které si musí student zapsat minimálně 60 kreditů za akademický rok. To podle mě zbytečně omezuje možnost rozložit si některé předměty podle vlastních potřeb. Zároveň bych chtěl, aby se postupně rozšiřovala i nabídka volitelných předmětů.
Na univerzitní úrovni je pro mě jedním z nejdůležitějších témat studentský prostor dostupný ideálně 24/7, jaký už funguje na některých jiných univerzitách v Česku i v zahraničí. Součástí by mohly být také týmové studovny nebo místnosti, kde mohou studenti společně pracovat na projektech. Myslím, že právě takové prostory na univerzitě momentálně chybí.
Ve vašem programu zmiňujete lepší komunikaci mezi studenty, vedením a senátem. Jak jí chcete dosáhnout? V dnešní době jsme přece jen zahlceni množstvím komunikačních kanálů.
S tím souhlasím, komunikačních kanálů už máme opravdu hodně. Podle mě ale není hlavní problém v jejich počtu, spíš v tom, že je neumíme vždy naplno využít. Spousta studentů například vůbec neví, co akademický senát je, co může ovlivnit nebo že existuje jeho studentská komora. Prvním krokem by proto mělo být zvýšení povědomí studentů o naší činnosti a lepší vysvětlení toho, čemu se vlastně věnujeme.
Potom chceme studentům pravidelně předávat hlavně informace, které se jich přímo týkají – co se na fakultě nebo univerzitě chystá, jaké změny se projednávají a co pro ně mohou znamenat. Zároveň chceme ukázat, že se na nás může obrátit opravdu kdokoliv. Proto bych chtěl pořádat i neformální setkání se studentskou komorou, ať už na univerzitní, nebo fakultní úrovni. Nechceme vytvářet další platformy, ale co nejlépe využívat ty, které už máme.
Do voleb jste šli s vizí méně chaosu, více přehledu a konkrétních kroků. Kde podle vás dnes univerzita či fakulta narážejí na překážky?
Jedna z věcí je právě roztříštěnost informací. Něco je na webu, něco přijde e-mailem, něco se objeví na sociálních sítích a o něčem se studenti dozvědí až mezi sebou. Právě proto potřebujeme daleko lépe využívat nynější kanály, zjednodušovat informace a dávat jim jasný kontext.
Komunikace se postupně zlepšuje, ale pořád jsou například akce nebo důležité termíny, o kterých se studenti dozvědí jen několik týdnů předem. Chápu, že ne všechno lze plánovat rok dopředu, ale tam, kde to jde, bych byl rád za větší předstih a přehled. Student si pak může lépe plánovat nejen školu, ale i práci nebo další aktivity.
Jste předsedou Studentské komory Akademického senátu EKF i Studentské komory Akademického senátu VŠB-TUO. V čem se budou tyto role lišit?
Na fakultní úrovni jsou témata studentům většinou mnohem bezprostředně bližší řešíme studijní prostředí, nabídku předmětů, fungování fakulty nebo komunikaci s jejím vedením. Univerzitní senát má samozřejmě mnohem širší záběr a řeší věci týkající se celé VŠB-TUO.
Jako předseda univerzitní studentské komory navíc nemůžu přemýšlet jen pohledem Ekonomické fakulty. Musím vnímat studenty ze všech fakult a hledat témata, na kterých se dokážeme shodnout. Byl bych rád, kdyby univerzitní studentská komora nebyla jen součtem jednotlivých fakult, ale dokázala vystupovat společně tam, kde to dává smysl.
S jakými očekáváními do nové role vstupujete?
Především s respektem k tomu, že zastupuji poměrně velkou a různorodou skupinu studentů. Nečekám, že během několika měsíců změníme úplně všechno. Chtěl bych ale, aby byla studentská komora aktivnější, více spolupracovala napříč fakultami a byla pro studenty viditelnější a dostupnější.
Zároveň bych rád nastavil některé věci tak, aby fungovaly i po našem funkčním období a další senátoři na ně mohli jednoduše navázat. Pokud se nám podaří rozjet projekty, které budou dlouhodobě fungovat a nebudou závislé jen na jednom konkrétním člověku, budu to považovat za úspěch.
Jaká témata chcete na univerzitní úrovni prosazovat především?
Jedním z hlavních témat je pro mě komunikace a větší zapojení studentů do dění na univerzitě. Vedle toho bych se chtěl věnovat prostředí pro studium a studentské aktivity. Důležité jsou pro mě také podmínky pro studentské spolky a iniciativy. Zároveň bych byl rád, kdyby se mezi fakultami více sdílelo to, co někde funguje dobře. Nemusíme pokaždé vymýšlet všechno od začátku, ale využít funkční systém.
Překvapilo vás po zvolení něco?
Asi množství věcí, ke kterým se člověk najednou dostane a o kterých jako běžný student téměř neví. Postupně zjišťujete, kolik různých procesů, jednání a rozhodnutí stojí za každodenním fungováním univerzity, a tak mě velmi pozitivně mě překvapila otevřenost řady lidí k diskusi.
Jste v 2. ročníku navazujícího magisterského studia. Budete pokračovat na doktorské studium?
Je to určitě jedna z možností, o které vážně uvažuji. Ekonomie mě baví a láká mě možnost věnovat se některým tématům více do hloubky a případně propojit výzkum i s výukou. Zároveň bych chtěl zůstat blízko studentům a ukázat jim, že i na vyučující nebo doktorandy se mohou normálně obrátit. Teď je pro mě prioritou úspěšně dokončit magisterské studium.
Studujete dva obory – v jednom jste v prvním a ve druhém ve druhém ročníku. Co vás motivovalo k tomu se ještě jednou přihlásit na navazující magisterské studium?
Hlavním důvodem bylo, že jsem chtěl své dosavadní studium doplnit o trochu jiný pohled. Doposud jsem se pohyboval především v ekonomii, která mi dává pohled na širší ekonomické procesy a jejich souvislosti. Druhý program se specializací na právo jsem si vybral proto, abych k tomu získal také praktičtější pohled na každodenní problémy a jejich právní stránku.
Co vás na vašich oborech nejvíce baví?
Nejvíce mě baví témata, která mají přesah mimo samotnou teorii. U ekonomie je to například propojení ekonomického vývoje s politikou, fungováním Evropské unie nebo regionálním rozvojem, celkově Mezinárodní vztahy. U druhého studia je pro mě zajímavé zase vidět, jak se pravidla a právo promítají do každodenního fungování lidí, firem nebo institucí. Obecně mě asi nejvíce baví, kdy člověk zjistí, že to, co se učí ve škole, dokáže použít k pochopení konkrétního problému nebo události kolem sebe.
S jakými problémy se na vás studenti mohou obrátit?
Úplně s čímkoliv, s čím chtějí poradit nebo na to nechtějí být sami. Nemusíme vždy okamžitě znát řešení, ale můžeme studentovi pomoct najít správného člověka nebo pracoviště, případně problém otevřít s vedením fakulty či univerzity. Klidně to ale může být nápad na něco, co by se na univerzitě mohlo dělat jinak nebo lépe. Nemusí se na nás obracet až ve chvíli, kdy je něco špatně.
Mohou studenti ovlivnit dění na univerzitě, i když nejsou členy senátu?
Určitě ano. Senátoři mají mandát studenty zastupovat, ale bez zpětné vazby od ostatních studentů bychom jen těžko věděli, která témata jsou pro ně skutečně důležitá. Studenti se na nás mohou obracet s podněty, chodit na veřejná jednání senátu, zapojovat se do studentských organizací nebo sami přicházet s projekty a iniciativami. Podle mě akademická samospráva funguje nejlépe tehdy, když studenti nejsou jen pasivními pozorovateli.
Text: Barbora Urbanovská
Foto: Pavel Vengřin