Upozorňujeme na dvě rizika vládního návrhu změn ve využití asistentů pedagoga ve školách a navrhujeme jejich možná řešení

3.10.2026 - | EDUin

Vláda první říjnové pondělí projedná novelu školského zákona, která navrhuje změny v systému podpory asistentů pedagoga v základních školách a školních družinách. EDUin upozorňuje na dvě rizika předloženého návrhu a v odborném stanovisku předkládá jejich možné řešení.

Návrh novely školského zákona plánuje zrušit asistenty pedagoga jako individuálně financované podpůrné opatření vázané na konkrétního žáka a doporučení školského poradenského zařízení. Namísto toho by školám stát nově vypočítal maximální financovaný rozsah práce asistentů – takzvaný PHAmax – a ředitel by na základě něj mohl rozhodovat o tom, jak pro školu přidělené úvazky asistentů rozdělí mezi žáky, třídy a družinu. Návrh má také posílit metodické vedení a profesionalizaci asistentů i to, aby byli celkově součástí pedagogického týmu, nikoliv jako osobní pomocníci konkrétního dítěte.

„Předložený návrh adekvátně reaguje na hlavní slabiny současného systému působení asistentů pedagoga v českých školách. Jsou přidělováni ke konkrétnímu žákovi, jejich opakované doporučování prostřednictvím školských poradenských zařízení je administrativně náročné a financování pro školy obtížně předvídatelné. V tomto ohledu návrh přináší změny k lepšímu. Upozorňujeme však na dvě oblasti, které je třeba v rámci legislativního procesu ještě ošetřit,“ vysvětluje programový ředitel EDUinu Jan Vöröš Mušuta.

„Předložený návrh adekvátně reaguje na hlavní slabiny současného systému působení asistentů pedagoga v českých školách. Upozorňujeme však na dvě oblasti, které je třeba v rámci legislativního procesu ještě ošetřit.“
Jan Vöröš Mušuta, programový ředitel EDUinu

Tou první je potřeba sledovat a ošetřit školy s větším počtem žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. „Vzniká zde jistý paradox: reforma vedená snahou posílit inkluzi může mít největší negativní dopad na školy, které ji dosud nejdůsledněji naplňovaly,“ upozorňuje Mušuta. EDUin proto ve svém stanovisku navrhuje, aby v rámci parametrů, podle kterých se budou přidělovat školám výše úvazků asistentů, bylo ještě více zohledněno složení žáků dané školy (speciální parametr) na úkor počtu a naplněnosti tříd (základní parametr). Pro školy s vyšším počtem žáků se speciálními vzdělávacími potřebami může být zavedené víceleté přechodné období k nižšímu počtu asistentů pedagoga. Nabízí se i opatření v podobě stanovení maximálního meziročního poklesu úvazků asistentů pedagoga u jedné školy.

Druhá riziková oblast souvisí s tím, že novela ruší individuální nárok na asistenta pedagoga, přitom však neobsahuje žádné pojistky pro případy, kdy normou určený počet úvazků asistenta pedagoga nebude odpovídat reálným potřebám školy a žáků.

„Může se tak dít například ve chvílích, kdy do školy přijde žák s vysokou potřebou podpory v průběhu školního roku, nebo kdy bude více žáků s potřebou podpory v jedné třídě,“ upozorňuje Mušuta. Doplňuje i situaci malých škol, kterým může normativní výpočet přidělit pouze zlomek potřebného úvazku asistenta pedagoga.

„Vzniká zde jistý paradox: reforma vedená snahou posílit inkluzi může mít největší negativní dopad na školy, které ji dosud nejdůsledněji naplňovaly.“
Jan Vöröš Mušuta, programový ředitel EDUinu

EDUin proto ve stanovisku navrhuje zřídit možnosti škol žádat o mimořádnou podporu nad rámec parametrizovaných úvazků. Nabízí se několik způsobů, jak tohoto účelu dosáhnout a zároveň minimalizovat rizika nekontrolovatelného nárůstu požadavků na financování asistentů pedagogů ze státního rozpočtu. Řešení je možné z úrovně obcí, krajů nebo celorepublikově:

  • Za zajištění podmínek pro plnění povinné školní docházky je odpovědná obec, ve které žáci bydlí. Obce zároveň rozhodují o organizačním uspořádání škol na svém území. Nabízí se tedy možnost explicitně pojmenovat odpovědnost obcí zajistit dodatečné financování asistentů pedagoga nad rámec parametrizovaných pozic v případě, že je to objektivně potřeba. Takové opatření by zároveň motivovalo obce jako zřizovatele škol předcházet dvěma nejčastějším případům, kdy může nedostatek asistentů nastat (existence škol s nízkým počtem žáků na třídu a existence škol s vysokou koncentrací žáků se speciálními vzdělávacími potřebami).

     

  • Alternativně by o žádosti mohl rozhodovat a náklady hradit příslušný krajský úřad z krajské rozpočtové rezervy. Úřad může vyhodnotit konkrétní situaci a reagovat rychle. Zároveň by vzhledem ke způsobu financování hleděl na efektivitu vynakládání finančních prostředků.

     

  • Další alternativou je centrální rozhodování prostřednictvím MŠMT nebo NPI – to by umožnilo nastavit pravidla jednotněji a spravedlivěji.

Doporučení EDUinu k návrhu MŠMT na změny ve využívání asistentů pedagoga ve školách

EDUin doporučuje:

  • přijmout parametrizaci jako základní a předvídatelný způsob financování asistentů pedagoga,
  • upravit koeficienty tak, aby více zohledňovaly koncentraci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a nepoškozovaly proinkluzivní a malé školy,
  • zavést víceleté přechodné období a omezit maximální meziroční pokles úvazků jedné školy,
  • před zavedením zveřejnit podrobnou simulaci redistribučních dopadů,
  • umožnit škole, poradenskému zařízení i rodině požádat o dodatečnou podporu,
  • po prvním a druhém roce fungování zveřejnit nezávislé vyhodnocení dopadů na žáky, školy a regionální nerovnosti.

https://www.eduin.cz/clanky/eduin-tz-asistenti-pedagoga-novela-rizika