
<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<tiskova_zprava>
    <titulek>
        Záněty kloubů a jejich léčbu připomíná Světový den artritidy
    </titulek>
    <datum>
        10.10.2024
    </datum>
    <autor>
          | Asociace inovativního farmaceutického průmyslu
    </autor>
    <perex>
        Revmatoidní artritida dříve vedla k invaliditě a plné závislosti pacienta na okolí. Díky moderní léčbě, fyzioterapii a zdravějšímu životnímu stylu se však už dnes může postupující nemoc výrazně zpomalit. Pacienti se dožívají podobného věku jako zbytek populace, a i v pozdějších fázích nemoci jsou často schopni pracovat a žít téměř běžný život. Léčbu je však nutné nasadit včas.
    </perex>
    <text>
        
„Díky intenzivnímu výzkumu farmaceutických společností je dnes pacientům dostupných již čtrnáct moderních biologických léčiv,“ říká David Kolář, výkonný ředitel AIFP. Inovativní léčba je však v ČR podávána zatím jen čtyřem procentům pacientů, a to ve specializovaných zdravotnických centrech. Nejvíce se jich léčí v Praze a Moravskoslezském a Jihomoravském kraji. K biologické léčbě se navíc dostávají až v horizontu osmi let. „Je to dlouhá doba, v zahraničí je běžné nasadit pacienta na biologickou léčbu již o dva roky dříve,“ poukazuje na problém předseda České revmatologické společnosti profesor Ladislav Šenolt z Revmatologického ústavu.

Pokud má člověk příznaky revmatického onemocnění, dostane se podle něj ke specialistovi běžně až kolem osmi či devíti měsíců od prvních příznaků. Navštíví většinou nejprve svého praktického lékaře a ten usoudí, jestli má být vyšetřen revmatologem. Zpravidla mu nabere krev a posoudí, zda může jít o revmatické onemocnění. „Pokud u pacienta existuje podezření na zánětlivé revmatické onemocnění, měl by praktický lékař zvednout telefon a revmatologovi přímo zavolat. Když jsou pacienti odesláni, aby se objednali sami, dostanou většinou termín již zmiňovaný, tedy nejdříve za tři až čtyři měsíce, někdy i déle, což významně zkracuje dobu, kdy by mohli být léčeni,“ upozorňuje profesor Šenolt.

Nedostatečně léčeným pacientům totiž hrozí nejen trvalé poškození kloubů, ale i zvýšené riziko onemocnění srdce, ledvin, plicních komplikací nebo infekcí. Jestliže se však onemocnění včas zachytí, má pacient z dlouhodobého hlediska lepší prognózu. Proto by podle profesora Šenolta měly v Česku fungovat ambulance pro časný záchyt artritidy. Problémem však je, že je revmatologů v celé republice málo, a to pouze 280. Nejméně se jich nachází v Ústeckém, Pardubickém a Královéhradeckém kraji a na Vysočině. Prevenci onemocnění a poradenství pro pacienty se věnuje pacientská organizace RevmaLiga, která je dostupná mimo jiné na webu www.revmaliga.cz.

https://aifp.cz/cs/zanety-kloubu-a-jejich-lecbu-pripomina-svetovy-den


    </text>
</tiskova_zprava>
