<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<tiskova_zprava>
    <titulek>Zveřejněný návrh státního rozpočtu obsahuje skokové navýšení výdajů na vědu a výzkum</titulek>
    <datum>4.9.2024</datum>
    <subjekt>TOP 09</subjekt>
    <autor>
        <jmeno> </jmeno>
        <email></email>
        <telefon></telefon>
        <kontakt></kontakt>
    </autor>
    <region>
        <nadrazeny>Czech Republic</nadrazeny>
        <podrizeny>Entire Czech Republic</podrizeny>
    </region>
    <kategorie>
        <polozka>Economy</polozka>
        <polozka>Politics</polozka>
        <polozka>Self-government</polozka>
        <polozka>Science</polozka>
    </kategorie>
    <perex>Na vědu a výzkum půjde po dvou letech stagnace více peněz. Díky vyjednání meziročního nárůstu o 8 % by na podporu vědců, výzkumných projektů, ale také mezinárodní vědecké spolupráce mělo putovat celkem 43,3 mld Kč, tedy o 3,1 mld. více než v minulém roce. Ministr Marek Ženíšek, pro kterého bylo navýšení výdajů prioritou od jeho nástupu do ministerské funkce, to v kontextu současné situace považuje za velmi pozitivní. Dle návrhu má jít více prostředků na podporu excelentních začínajících vědců a bude zahájeno financování výzkumu v oblasti strategických technologií – umělé inteligence, čipů a kvantových technologií. Podíl institucionálních prostředků na rozvoj vysokých škol, ústavů Akademie věd a dalších výzkumných organizací stoupne na 58 %. „Vláda tak plní své programové priority a nám se podařilo splnit slib, že vědci, ale i inovátoři v soukromém sektoru dosáhnou na více prostředků,“ uvedl Ženíšek.</perex>
    <text>

„Jedná se o velký úspěch. Podařilo se nám vyjednat největší navýšení rozpočtu od roku 2017. Po letech stagnace by tak mělo jít na vědu a výzkum více peněz, mimo jiné na podporu mladých excelentních vědců a prostřednictvím institucionální podpory i na lidi ve vědě a na výzkumné organizace obecně. Do rozpočtu se nově reálně propisují i priority jako podpora strategických technologií – umělé inteligence, čipů a kvantových technologií,“ uvedl ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek.

V minulých letech celkové výdaje na vědu a výzkum stagnovaly. V roce 2022 činily 39,1 mld., v minulém a letošním roce shodně 40,2 mld. To by se nyní mělo změnit.

Více na projekty i rozvoj výzkumných organizací
V rámci základního výzkumu se tak v rámci Grantové agentury ČR navyšují prostředky na podporu grantových projektů JUNIOR STAR pro začínající excelentní vědce. Pro aplikovaný výzkum se například počítá se zahájením financování výzkumu v oblasti strategických technologií – umělé inteligence, čipů a kvantových technologií, a to prostřednictvím programu TWIST pod Ministerstvem průmyslu a obchodu nebo speciální výzvou v rámci programu SIGMA administrovaném Technologickou agenturou ČR. V roce 2025 bude zároveň podpořeno národní financování vzniku kompetenčního centra pro čipy, které vznikne v souvislosti s implementací Aktu o čipech, a které zajišťuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

Podíl institucionálního financování je v návrhu navýšen na 58 %. To se přibližuje standardní míře podpory v západních zemích. Právě vyšší podíl institucionální podpory je jedním z dlouhodobých cílů MVVI. Tyto prostředky pomáhají financovat rozvoj vysokých škol, ústavů Akademie věd a dalších výzkumných organizací, což je důležité mimo jiné pro zajištění vyšší míry kariérní jistoty pro vědce a výzkumníky.


https://www.top09.cz/co-delame/tiskove-zpravy/zverejneny-navrh-statniho-rozpoctu-obsahuje-skokove-navyseni-vydaju-na-vedu-a-vyzkum-31802.html?clanek=31802

</text>
</tiskova_zprava>
