Přesun lidskoprávních agend na ministerstva vyvolává obavy, zaznělo na veřejném slyšení Senátu 14.7.2026 Lada Faldynová | Senát PČR 14. července 2026, Praha. V Jednacím sále Valdštejnského paláce se konalo 32. veřejné slyšení horní komory, tentokrát na téma „Budoucnost lidskoprávní agendy v České republice“. Řečníci diskutovali mj. o aktuálních změnách v systému ochrany lidských práv a jejich dopadech na fungování lidskoprávní agendy ve státní správě i ve společnosti. Úvodní slovo pronesli předseda Senátu Miloš Vystrčil a předseda Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Jiří Růžička. Veřejné slyšení Senátu „Přesun lidskoprávních agend z Úřadu vlády na jednotlivá ministerstva vyvolává řadu otázek, na které dosud nemáme přesvědčivé odpovědi. Lidská práva jsou průřezovou oblastí, kterou nelze jednoduše rozdělit mezi jednotlivé resorty a považovat tím věc za vyřešenou. Musíme mít jistotu, že nový systém zachová účinnou koordinaci napříč vládou, jasnou odpovědnost za plnění mezinárodních závazků České republiky a dostatečně silné odborné zázemí. Především však musí skutečně chránit zájmy a práva zranitelných skupin, jejichž hlas bývá ve veřejné debatě nejslabší a které jsou na funkční ochraně ze strany státu nejvíce závislé. Právě proto jsme toto veřejné slyšení svolali,“ vysvětlil iniciátor veřejného slyšení a předseda Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Jiří Růžička. Senátorka a zpravodajka veřejného slyšení Miluše Horská k tématu uvedla: „V ČR začínáme být svědky postupné a rychlé destrukce státu fungujícího na demokratických principech. Hluboká participace odborníků z terénu, z NNO, zástupců ministerstvech přímo pod kuratelou Úřadu vlády (ÚV)je nenávratně rozprášena. Premiér této země si nepřeje být dostatečně objektivně informován o problémech, které patří mezi více rezortů, o nové legislativě, natož, aby společenské závažné problémy chtěl řešit. Problematika drog, zdravotně postižených osob, dětí, národnostních a náboženských menšin, rovnosti žen a mužů, lidí s jinou sexuální orientací a další témata zasahují často tři, čtyři i více rezortů,“ uvedla senátorka Horská a zároveň upozornila: „Odborníci z ÚV, styční důstojníci, jsou rozprášeni kamsi hluboko do jednotlivých rezortů (pokud to nyní nevzdali sami), kde se s nimi nikdo nebude bavit, natož aby mohli koordinovat, vést a řídit nadoborovou agendu palčivých a legislativně náročných problémů. Kromě pár úředníku z ÚV všichni pracovali zadarmo, tak o co tady asi tak jde? Komu vadí odborná debata, abychom nezačali např. homosexuály zase upalovat?" Program veřejného slyšení byl rozdělený do tří tematických bloků. V prvním se diskutující zaměřili na aktuální změny v systému ochrany lidských práv a jejich dopady na fungování lidskoprávní agendy ve státní správě i ve společnosti. K tématu vystoupili mj. místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Barbora Urbanová nebo zástupce veřejné ochránkyně práv Vít Alexander Schorm. Podle něj způsob změny vyvolává pochybnosti: „Odborná i široká veřejnost byla postavena před hotovou věc, aniž bylo dosud vysvětleno, jak má přesun lidskoprávních agend z Úřadu vlády na jednotlivá ministerstva přispět k lepší ochraně lidských práv,“ uvedl zástupce ombudsmanky Schorm. Druhý blok byl zaměřený na spolupráci terénu a státu, diskutující se v něm zabývali otázkou, jak bude zajištěna efektivní koordinace agendy lidských práv, rovnosti žen a mužů, práv dětí i koordinace agendy národnostních menšin. V Jednacím sále k tomu mluvila mj. senátorka Adéla Sucharda Šípová, ministr spravedlnosti Jeroným Tejc nebo bývalá zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Podle ní je přesun lidskoprávních agend krokem zpět: „Senátu patří mé velké poděkování za to, s jakou pozorností se věnuje ochraně lidských práv. V dnešní době potřebujeme posilovat společenskou soudržnost a pomáhat zranitelným skupinám více než kdy jindy. Plánovaná restrukturalizace agendy rovnosti žen a mužů a lidských práv na Úřadu vlády je ale krokem zpět. Zásadně ohrožuje přípravu nutných systémových i legislativních změn a oslabuje koordinační roli úřadu v tématech, která se neobejdou bez kvalitní a funkční spolupráce mezi resorty, experty a občanskou sférou.“ Ve třetím tematickém bloku se řečníci věnovali mezinárodním závazkům České republiky v oblasti lidských práv, budoucnosti plnění evropských standardů ochrany lidských práv a roli státu při koordinaci plnění závazků. S příspěvkem vystoupila například poslankyně Eva Decroix a Veronika Bílková z Katedry mezinárodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Po každém bloku měli účastníci veřejného slyšení prostor pro otázky, na které řečníci reagovali. Na závěr diskusi shrnula zpravodajka slyšení Miluše Horská. Podle ní se řečníci shodli, že změny v oblasti lidskoprávní agendy nebyly předem dostatečně připraveny ani projednány s odbornou veřejností, což je jedním z důvodů současných obav. Vadí jim zejména odebrání nadresortní úrovně. Zpravodajka Horská rovněž uvedla, že z veřejného slyšení vyplynul požadavek k navrácení této agendy na Úřad vlády, a hosty veřejného slyšení ujistila, že tento podnět předá k dalšímu projednání. Agenda lidských práv, národnostních menšin, postižených, romských záležitostí, neziskových organizací nebo rovnosti žen a mužů nespadá do gesce Úřadu vlády od 1. července a rozdělila se pod jednotlivá ministerstva. V polovině května o přesunu rozhodla vláda. Závěry z veřejného slyšení byly rovněž shrnuty na tiskovém briefingu, kde vystoupil předseda Senátu Miloš Vystrčil, předseda školského výboru Jiří Růžička a zpravodajka veřejného slyšení Miluše Horská. Záznam tiskového briefingu naleznete na webu Senátu. Předseda Senátu Miloš Vystrčil na tiskovém briefingu uvedl: „Považuji za naprosto nepřijatelné, aby lidé, kteří v mnoha případech zadarmo pracovali pro stát, byli postaveni před hotovou věc, aniž by jim kdokoliv cokoliv řekl. Takové jednání dle mého názoru jednoznačně vykazuje prvky manipulace. Navíc může dojít k destrukci celého několik let budovaného systému. Když například chcete nastolit rovná práva mužů a žen, tak se to týká sociálních věcí, vzdělávání, zdravotnictví, a týká se to spoustu dalších rezortů. Je nesmysl, aby tuto problematiku mělo na starosti jedno ministerstvo. Věřím, že k tomu budeme schopni na úrovni výborů a pléna Senátu přijmout odpovídající usnesení.“ Záznam 32. veřejného slyšení Senátu je k dispozici na tomto odkaze, přepis pak bude dostupný na tomto odkaze. https://www.senat.cz/zpravodajstvi/zprava.php?id=4098