Ve stopách Martina Fuksy. Viktora Havlíčka a Elsu Semeckou žene dopředu i dokonalá chemie 26.6.2026 Ema Hubáčková | Česká olympijská Pocházejí z týmu, kde vyrostl rychlostní kanoista Martin Fuksa. A nyní na ODM sbírají velké úspěchy. Elsa Semecká a Viktor Havlíček získali v poslední závodní den v deblkánoi stříbro a společně s dalšími osmi členy zlato v dračích lodích. Jak jste si dnešní závody užili?Viktor: Náramně. Na stříbrnou medaili jsme měli velké ambice a adekvátně jsme toho dosáhli. Elsa měla problémy s nohou, ale zvládla to skvěle. A dračí loď? To bylo něco úžasného. V podstatě jsme na ni netrénovali a dopadlo to parádně. Elsa: Souhlasím s Viktorem. I přes problémy s nohou se všechno povedlo, jak mělo. Sice jsme museli jet rozjížďku pomalu a jet i opravku. Ale bylo to skvělé. Co pro vás znamenají tyto dvě získané medaile?Viktor: Rozhodně patří mezi mé nejlepší výkony. Získat je na Olympiádě dětí a mládeže je něco úžasného a myslím si, že je to i profesionální. Elsa: Já mám velkou radost, jak se nám podařil ten debl. Opravdu jsme na to dřeli, měli jsme tréninky dvakrát týdně, aby to stálo za to. A výsledek z dračích lodí je neuvěřitelný, protože jsme na ně netrénovali. Jak se vám spolupracuje na lodi?Viktor: Když jsme byli mladší, tak jsme spolu jezdili. S Elsou se mi jezdil dobře každý trénink a v těchto závodech se to potvrdilo. Snad nikdy se nám nestalo, že by se nám jelo špatně. Elsa: Jak říkal Viktor, jezdili jsme spolu jako malé děti. Mezitím jsme měli velkou pauzu. Pak nás dali zase dohromady a jezdilo se nám pořád skvěle jako tehdy. Takže snad se uvidíme i příští sezónu. Oba pocházíte z klubu, ve kterém vyrostl olympionik Martin Fuksa. Jak vás to motivuje?Viktor: Stanovuje nám to cíle a standardy. Trénuje nás jak jeho táta Petr Fuksa, tak i děda Josef Fuksa. Chtějí, aby jejich svěřenci dokázali, co oni. Velice si toho vážím a doufám, že jim to budu moct splnit.Elsa: Od Martina odkoukávám techniku. Když ho potkám na vodě, sleduju, jak jezdí. Inspiruje mě a jednou bych chtěla být tak dobrá, jako je on. Kdo vás přivedl k tomuto sportu? Viktor: Dřív jsem hrál tenis a mojí mámě jeden její zákazník v kadeřnictví doporučil kanoistiku. Začátky byly hodně těžké. Nějakým zázrakem jsem se dostal tam, kde jsem teď. Tímto bych chtěl i poděkovat svému kamarádovi Zbyňkovi Ptákovi, protože bez něj bych tady nebyl.Elsa: Můj táta vždycky jezdil na kánoi a rodina mě k tomu vedla. Dřív jsem jezdila na kajaku, ale to mi tolik nešlo. Zkusila jsem potom kánoi a v ní jsem měla lepší techniku, takže jsem přešla na ni a moc mě baví. "ODM mi přinesla nové kamarády a získala jsem přehled, jak to funguje na takto velkých závodech." Co vás Olympiáda dětí a mládeže naučila a jak na ni budete vzpomínat? Viktor: Před ODM jsem dlouho končil na třetích příčkách. Tady mě to naučilo, že mám na to dostat se výš. Nejvíc si z toho odnáším, že musím pokračovat v tom, co dělám, a dostane mě to daleko. Elsa: Jsem vděčná, že jsem se toho mohla zúčastnit. ODM mi přinesla nové kamarády a získala jsem přehled, jak to funguje na takto velkých závodech. Autor: Ema Hubáčková https://www.olympijskytym.cz/article/ve-stopach-martina-fuksy-viktora-havlicka-a-elsu-semeckou-zene-dopredu-i-dokonala-chemie