Předseda ÚOHS Petr Mlsna svévolně mění pokuty vydávané jeho dohledovým úřadem 18.6.2026 | Transparency International ČR Na Úřadě pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) se objevují rozhodnutí, v nichž konečnou výši sankce neurčuje ani tak ustálená metodika úřadu, jako následný zásah jeho předsedy ve prospěch pachatelů přestupků. Rozhodnutí ve věci Správy železnic nebo kartelu dodavatelů zabezpečení železničních přejezdů ukazují opakující se vzorec, kdy vinu pachatele předseda Petr Mlsna nerozporuje, ale s diskutabilním odůvodněním snižuje výši pokut, a to o významné částky. Rozhoduje tak v rozporu s tím, jak věc viděli úředníci v prvním stupni a co radí rozkladová komise. Rozhoduje-li Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v prvním stupni, jde o rozhodnutí samotného úřadu. Když se ale účastník řízení proti tomuto rozhodnutí brání, poslední slovo má předseda. V případě ÚOHS je tímto člověkem od prosince 2020 Petr Mlsna. Ten během svého šestiletého mandátu opakovaně ukazuje, že se nezdráhá využít svých mimořádných pravomocí a vlivu coby šéf jednoho z nejdůležitějších úřadů v zemi. Rozhodnutí vydaná antimonopolním úřadem z minulých let navíc ukazují, že předseda Mlsna neváhá jít se svým rozhodnutím i proti ustáleným postupům vlastního úřadu, a to i navzdory doporučení rozkladové komise a se slabým odůvodněním. Stručné fungování I. a II. řízení ÚOHS Nesouhlasí-li účastník řízení ÚOHS s prvostupňovým rozhodnutím úřadu, může podat do 15 dnů od doručení rozhodnutí rozklad, který posuzuje příslušná rozkladová komise. Ta coby poradní orgán dává ve věci napadeného rozhodnutí své stanovisko předsedovi úřadu. Předseda ÚOHS však není pohledem rozkladové komise vázán a je jedinou osobou, která ve druhém stupni řízení rozhoduje. Z rozhodování se předseda nemůže vyloučit, ani kdyby byl podjatý. Rozhodnutí předsedy lze obecně napadnout správní žalobou u Krajského soudu v Brně. V případech, kdy předseda úřadu sníží udělenou pokutu za spáchaný přestupek, se ale nedá očekávat, že by obviněný z přestupku žalobu podával, a přezkum takových rozhodnutí je tak v praxi v podstatě vyloučen. Paradoxně to byl právě Petr Mlsna, kdo se při svém nástupu do mandátu zavázal k transparentnímu výběru a jmenování nových členů těchto poradních orgánů, následně ale tento otevřený přístup opustil. Konkrétní případy ukazují, že druhostupňová řízení se pro Mlsnu stala místem, kde může svůj poradní orgán ignorovat a významně přepisovat výše částek pokut, které jsou za zásadní pochybení udělovány.   Kauza AŽD Praha Firma AŽD Praha dostala v roce 2025 za účast na kartelové dohodě dodavatelů veřejných zakázek (tzv. bid-rigging) od úřadu pokutu více jak 52 miliónů korun, kterou následně Mlsna svým rozhodnutím snížil na necelých 18 milionů korun, a to v rozporu s názorem rozkladové komise. Úřad v prvním stupni posuzoval účast šesti společností na protisoutěžní dohodě spočívající v koordinaci nabídek do zadávacích řízení na zabezpečení železničních přejezdů. Společnost AŽD Praha byla zdaleka největší společností zapojenou do zakázaných dohod a její zapojení bylo prokázáno u dvou veřejných zakázek. Úřad při určení výše pokuty za protisoutěžní jednání postupoval přesně dle tehdy platné metodiky pro ukládání pokut. Bid-rigging (manipulace s nabídkami) je forma zakázané kartelové dohody. Účastníci výběrového řízení, kteří by si jinak měli konkurovat, se tajně domluví na výsledku. Cílem je získat zakázku za předem dohodnutých a často uměle navýšených cen. Tento postup podpořila i rozkladová komise, ale předseda Mlsna se rozhodl postupovat jinak a pokutu dodatečně snížil. Použitá metodika úřadu z roku 2018 stanovovala, že pokuta musí být pro pachatele citelná, aby působila jako trest i prevence zároveň. Proto je v jejím bodě 3.33 zavedeno pravidlo o tom, že se sankce vypočítaná podle závažnosti přestupku, hodnoty dotčených zakázek a dalších objektivních parametrů následně stanoví na 0,5 % obratu provinilé firmy, pokud by dosahovala nižší procentuální hodnoty. Vzhledem k tomu, že je AŽD Praha velkou společností s miliardovými obraty, vyšla by sankce dle výpočtu na pouhých 0,017 % čistého obratu za jeden rok, proto byla přesně dle metodiky zvýšena na 0,5 %. Ve výsledku tak byla firma prvním stupněm antimonopolního úřadu potrestána pokutou ve výši 52 537 000 korun. „Předseda Mlsna ale zvolil jiný přístup a rozhodl, že je na místě odchýlit se od přijaté metodiky, a zcela arbitrárně určil, že je v tomto konkrétním případě na místě pokutu stanovit pouze na 0,1 % čistého obratu. Tím fakticky došlo ke snížení výsledné pokuty na 17 862 000 korun, tedy o 34,6 milionu korun,” vysvětluje Jan Dupák, vedoucí právník TI. Předseda odkazoval především na skutečnost, že se jiné prošetřované společnosti na zakázané činnosti podílely více a dostaly menší pokutu. Pokuty udělené za protisoutěžní jednání jsou ale záměrně vázány na obrat potrestané společnosti, protože právě to je umožňuje postihnout efektivním způsobem. Prosté porovnání výše pokut tak v případě odlišně velkých společností nedává dobrý smysl. Argumenty pro tento postup pak působí zcela účelově, protože jsou v přímém rozporu s tím, co stanovila tehdy účinná metodika úřadu za účelem zajištění transparentnosti a předvídatelnosti postupu úřadu při udělování pokut.   Stejný princip pro navýšení pokuty v případech, kdy by dosahovala zanedbatelné výše, obsahuje i novější metodika účinná od roku 2024. ÚOHS v prvostupňovém rozhodnutí odkazoval i na dlouhodobou rozhodovací praxi, kdy právě předseda Mlsna ve svém jiném rozhodnutí z prosince 2024 přesvědčivě argumentoval, proč má úřad trvat na navýšení pokuty na 0,5 % čistého obratu podle nastavené metodiky. Je tak zřejmé, že Petr Mlsna je nekonzistentní nejen s praxí vlastního úřadu, ale i se sebou samým, a to bez jakékoliv argumentační opory. „Předseda ÚOHS Mlsna se tak rozhodnutím odchyluje nejenom od metodiky, ale především popírá i své vlastní závěry nedávné doby,” komentuje Anna Jakůbková, právnička TI. Dodejme, že AŽD v řízení před ÚOHS zastupoval Vilém Podešva, advokát odpovědný za vnitřní řízení advokátní kanceláře ROWAN LEGAL a zároveň člen rozkladové komise ÚOHS pro oblast ochrany hospodářské soutěže a významné tržní síly, tedy orgánu, který v této konkrétní věci dával stanovisko. Je běžné, že se advokáti, jež jsou často členy rozkladových komisí, z konkrétní věci vylučují pro střet zájmů. Rozkladová komise rozhoduje hlasováním a veřejnost nemá informace o tom, jak hlasovali jednotliví členové. Nelze proto ani dovozovat, jaký postoj v dané věci Podešva zaujal. Dle TI však problém spočívá především v tom, že i v případě vyloučení z rozhodování mohou mít členové komise přístup k informacím o průběhu řízení. Právě v případě advokátní kanceláře ROWAN LEGAL již TI ve svých dřívějších výstupech popsala vazby mezi touto advokátní kanceláří a předsedou Mlsnou, který se dle zjištění Deníku N účastnil svatby advokáta Martina Janouška, partnera ROWAN LEGAL. Když Petr Mlsna udržuje takto blízké kontakty na společenských setkáních, vzniká tak advokátům příležitost k ovlivnění názoru předsedy ÚOHS i mimo nastavené právní procesy v rozkladové komisi. „Je to už několikátý případ, kdy jsme svědky toho, že předseda ÚOHS Petr Mlsna rozhodne v rozporu se závěry, které učiní jím vedený úřad i jeho poradní orgán. Pan předseda má prostě jiný názor na závažnost přestupku a odpustí konkrétní společnosti většinovou část pokuty ve výši 34,6 milionů korun,” objasňuje Jan Dupák. „Ke změně výsledku rozsáhlého šetření úřadu tak došlo nesmyslným odůvodněním jakéhosi názoru předsedy Mlsny na závažnost prohřešku v případě, kdy je sám předseda ve střetu zájmů, protože se účastnil svatby zakládajícího partnera advokátní kanceláře, která obviněnou společnost zastupovala,” doplňuje. Druhostupňové rozhodnutí předsedy ÚOHS Mlsny padlo 3. prosince 2025, tedy pouhých pár dní poté, co Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) zasahovala v sídle Správy železnic kvůli zadávání veřejných zakázek. Generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda měl u sebe doma hotovost v přepočtu za více než 80 milionů korun. Peníze v korunách, eurech i dolarech objevili při zásahu kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu. https://t.co/Fc5uLv9cWW — iROZHLAS.cz (@iROZHLAScz) November 28, 2025 Společnost AŽD Praha byla obviněna v roce 2024 v rámci kauzy uplácení v souvislosti s veřejnými zakázkami Dopravního podniku hl. m. Prahy (DPP). Popsanému rozhodnutí předsedy ÚOHS ve prospěch AŽD předcházelo jeho jiné rozhodnutí z prosince 2023, kterým na základě podaného rozkladu snížil pokuty společnostem AK signal Brno a STARMON s vazbami na AŽD, které také zastupovala advokátní kancelář ROWAN LEGAL. Rozhodnutí opět padlo v rozporu s názorem rozkladové komise a s odkazem na odlišné vyhodnocení závažnosti přestupku. Každá ze společností dostala původně pokutu 17,1 milionu korun, po zásahu předsedy byly obě sníženy na 14,3 miliony korun. Kauza Správy železnic: vina zůstala, pokuta spadla o půl milionu Není to ovšem jediný případ, kdy Petr Mlsna využil své moci a snížil pokutu udělenou svým úřadem. V minulosti již takto postupoval v kauze Správy železnic. Rozhodnutí ÚOHS ve věci státní organizace Správy železnic se týkalo pořizování externích právních služeb mezi lety 2017 až 2021. Za tu dobu Správa železnic uzavřela přes 100 smluvních vztahů a rámcových dohod. Celkem u 45 uzavřených smluv došel ÚOHS k závěru, že Správa železnic takto zadala nadlimitní veřejné zakázky bez řádného provedení zadávacího řízení. Za to ji antimonopolní úřad uložil pokutu 800 tisíc korun. V bodě 176. rozhodnutí ÚOHS uvedl, že přestupek spočívající v úplném vynechání zadávacího řízení při zadání veřejné zakázky je typově jedním z nejzávažnějších prohřešků. Správa železnic však s rozhodnutím nesouhlasila, a podala ve věci rozklad. I přesto, že jej předseda Mlsna částečně zamítl, argumentům Správy železnic nepřisvědčil a rozhodnutí o vině v druhém stupni potvrdil, snížil vyměřenou výši pokuty o půl milionu na 300 tisíc korun. Podle Mlsny totiž úřad nepostupoval správně při určování její výše. „Po přezkoumání napadeného rozhodnutí v jeho výroku o trestu, zejména ve vztahu k důvodům pro určení výše pokuty bylo shledáno, že Úřad nepostupoval v souladu se zákonem při určení výše pokuty, neboť nezohlednil polehčující okolnosti, které v průběhu řízení vyšly najevo a současně nesprávně posoudil závažnost přestupku obviněného. Z toho důvodu se předseda Úřadu odchýlil od návrhu rozkladové komise a přistoupil ke změně výše uložené pokuty,“ stojí v bodě 18. rozhodnutí předsedy ÚOHS ze dne 20. března 2024. Petr Mlsna přitom za polehčující okolnosti vzal v potaz i opatření, která Správa železnic přijala až po vytýkaném jednání ze strany ÚOHS. Jednalo se například o zavedení nového informačního systému, posílení personálu a vytvoření jednotného vzoru smluv pro poskytování právních služeb. Předseda antimonopolního úřadu tak snížil sankci i s odkazem na kroky, které měly zabránit teprve budoucím pochybením obviněného, nikoliv na opatření existující už v době, kdy Správa železnic již problematicky jednala. Dále dle Mlsny Správa železnic sice v průběhu více jak čtyř let pochybila u 45 uzavřených smluv, ale v její prospěch jako obviněné svědčí naopak i to, že z celkově prověřovaných 100 smluv bylo u 55 řízení zastaveno. „Toto odůvodnění snížení pokuty je naprosto bizarní. Úřad zjistil pochybení v 45 případech ze 100, ale pan předseda tak moc ocenil skutečnost, že se přibližně v polovině případů Správě železnic podařilo postupovat v souladu se zákonem, že jí bez hlubší argumentace snížil pokutu na něco málo přes třetinu původní částky,” hodnotí postup šéfa ÚOHS Kryštof Doležal, právník TI. Část případů, u nichž ÚOHS neprokázal porušení zákona se tak vlastně stala jedním z argumentů Mlsny pro mírnější trest v případech, kdy porušení zákona naopak prokázáno bylo. Taková logika působí přinejmenším sporně. Dodržení zákona v jedné části prověřovaných smluv samo o sobě nesnižuje závažnost toho, že v desítkách dalších případů Správa železnic podle ÚOHS pochybila. Snížení pokuty pro Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) Předseda Mlsna snížil udělené pokuty i v dalších případech. Již dříve jsme popsali, jak byla snížena pokuta pro Ministerstvo práce a sociálních věcí při zadávání IT zakázek pod vedením vrchního ředitele ICT Karla Trpkoše, kvůli kterým se TI obrátila na Úřad evropského pověřeného žalobce s trestním oznámením. ÚOHS potrestal ministerstvo pokutou 400 000 korun za naprosto zásadní pochybení v zadávacím řízení, kdy nevyloučilo společnost Tekies v konsorciu s COPS Financial Systems, přestože nesplňovala podmínky účasti v tendru. Toto konsorcium se následně stalo nejčastějším vítězem dílčích minitendrů v rámci několikasetmilionové zakázky. Názor úřadu a následně rozkladové komise ale předseda relativizoval tím, že pokutu snížil na 95 000 korun. V souvislosti s tímto řízením u ÚOHS poskytovala právní služby ministerstvu rovněž advokátní kancelář ROWAN LEGAL. Následně rovněž zpracovávala minitendry na základě uzavřených rámcových smluv. Dalších šest let Mlsnovy centralizace moci? TI na kauzy Petra Mlsny poukazuje dlouhodobě, již při jeho nástupu do čela Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, kde vystřídal Petra Rafaje. V minulosti jsme upozorňovali například na Mlsnovy rizikové vazby oslabující důvěryhodnost jeho působení v čele úřadu. Mezi ně patří i kontakt s bývalým šéfem Fotbalové asociace ČR (FA ČR) Miroslavem Peltou, který byl odsouzen za ovlivňování sportovních dotací. 🔎@UOHS_CZ chce posílit své pravomoci a také ty týkající se jeho předsedy Petra Mlsny. Tomu v prosinci vyprší šestiletý mandát. Proč by již Mlsna neměl vést ÚOHS a jaká rizika hrozí vysvětluje náš vedoucí právník @DupakJan. Sledujte @ReporteriCT👇 🎥 https://t.co/YkKGkF4NJy pic.twitter.com/cYGFAMcFkb — Transparency International 🇨🇿 (@Transparency_CZ) June 2, 2026   Nebo již zmiňované vazby na Martina Janouška, advokáta a spolumajitele ROWAN LEGAL, kanceláře jejíž klienti se pravidelně objevují v případech, které ÚOHS posuzuje, jehož svatby, se podle Deníku N, Petr Mlsna v roce 2024 účastnil jako host. Doplníme, že na konci března letošního roku předložil antimonopolní úřad návrh novely zákona o zadávání veřejných zakázek a zákona o ochraně hospodářské soutěže. Ty by mimo jiné měly posílit již tak mimořádně silné pravomoci předsedy dohledového úřadu. TI považuje tento legislativní návrh za nepřijatelné korupční riziko. Věci se věnovali také Reportéři ČT ve svém výstupu „Superúřad“.   S koncem Mlsnova šestiletého mandátu v prosinci tohoto roku, se otevírá otázka volby nového předsedy ÚOHS. TI opakovaně varuje před znovuzvolením Petra Mlsny do čela úřadu. Z dosavadního chování předsedy Mlsny jasně vyplývá, že nejen že jeho působení v čele úřadu je zahaleno mnoha excesy, ale aktivně se snaží blokovat také potřebnou reformu ÚOHS. https://www.transparency.cz/predseda-uohs-petr-mlsna-svevolne-meni-pokuty-vydavane-jeho-dohledovym-uradem