Členové bankovní rady ČNB debatovali se studenty na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem o devizových rezervách i kybernetické bezpečnosti 29.4.2026 Jaroslav Krejčí | Česká národní banka Viceguvernér Jan Frait a členové bankovní rady Jan Kubíček a Karina Kubelková přijeli diskutovat se studenty do Ústí nad Labem. Diskusní fórum České národní banky na Fakultě sociálně ekonomické Univerzity Jana Evangelisty Purkyně nabídlo otevřenou debatu o tom, co dnes hýbe ekonomikou – od měnové politiky přes správu devizových rezerv až po kybernetickou bezpečnost. Diskusní fóra pořádá ČNB pravidelně dvakrát ročně a vytváří tak prostor pro setkávání studentů, odborné veřejnosti i zástupců podnikatelské sféry. Akce je součástí širších aktivit centrální banky zaměřených na podporu finanční a ekonomické gramotnosti. „Chtěl bych poděkovat kolegům z ČNB, včetně pana viceguvernéra, že dorazili na toto setkání. Velmi si toho vážíme. ČNB je velmi odbornou a špičkovou institucí a jsme proto velmi rádi, že takoví hosté dorazili do Ústí nad Labem,“ uvedl ve své úvodní řeči rektor univerzity Jaroslav Koutský. Posluchače a hosty následně přivítal také Miroslav Kopáček, děkan Fakulty sociálně ekonomické. Viceguvernér Jan Frait ve svém následném vystoupení (prezentace, pdf, 939 kB) představil roli centrální banky jako garanta cenové a finanční stability a přiblížil aktuální přístup ČNB k měnové politice. Zdůraznil také význam stabilního finančního systému pro dlouhodobý ekonomický růst. Jan Frait v této souvislosti připomněl, že ve druhé polovině 90. let Česká republika čelila hluboké krizi bankovního sektoru a na záchranu bank byly použity veřejné prostředky v rozsahu stovek miliard korun. Následně došlo v České republice k uzavření společenské smlouvy o úloze ČNB v oblasti dohledu. „Její součástí bylo, že český stát již nebude zachraňovat banky za peníze daňových poplatníků a za tímto cílem bude ČNB vybavena dostatečně silnými pravomocemi,“ řekl viceguvernér Jan Frait a dodal, že i díky důsledné dohledové činnosti ČNB ještě nemusela česká vláda v tomto století pomáhat se stabilizací ani jedné bance. K současné geopolitické krizi na Blízkém východě, která výrazně zvedla ceny pohonných hmot, Jan Frait uvedl, že ČNB momentálně není pod tlakem, aby na situaci reagovala okamžitým zvýšením úrokových sazeb. „Centrální banka je v dobré pozici, protože dosud udržovala relativně přísnou měnovou politiku s kladnými reálnými sazbami,“ uvedl viceguvernér Jan Frait. První panel se zaměřil na otázku zapojení akcií do devizových rezerv (prezentace, pdf, 2 MB). Jan Kubíček spolu s hlavním ekonomem Patria Finance Dominikem Rusinkem diskutovali o diverzifikaci rezerv, potenciálních výnosech i souvisejících rizicích. Člen bankovní rady Jan Kubíček připomněl, že do akcií ČNB investovala v menší míře část svých devizových rezerv již od roku 2008. V minulosti byla akciová portfolia spravována renomovanými zahraničními správci, v posledních letech však již ČNB investuje do akcií přímo. Díky tomu uspoří na poplatcích. Centrální banka také postupně navyšuje podíl akciové složky devizových rezerv, a to z původních 20 % v době nástupu současné bankovní rady až na 30 % do roku 2029. Úlohou akciové složky je vedle diverzifikace devizových rezerv také snaha o dosažení vyššího výnosu v delším období. „ČNB spravuje akciové portfolio výhradně pasivně. Investice míří pouze do akciových indexů,“ řekl Jan Kubíček. „Máme tak podíl v prakticky každé významnější světové firmě, která je veřejně obchodovaná. Jedná se o přibližně 1400 firem,“ dodal. Člen bankovní rady rovněž uvedl, že devizové rezervy se liší svou povahou od suverénních fondů, které si zřizují zejména země vydělávající na těžbě a prodeji nerostných surovin. „V našem případě rezervy vznikly přílivem kapitálu, který ČNB odkoupila za koruny a stáhla je z bankovního sektoru. Platí, že české devizové rezervy jsou z velké části vypůjčené. Oproti našim rezervám stojí závazky ČNB vůči komerčním bankám,“ vysvětlil Jan Kubíček s tím, že z těchto peněz ČNB platí bankám úroky. Druhá část fóra patřila kybernetické bezpečnosti (prezentace, pdf, 618 kB), která je v současnosti neoddělitelná od mandátu ČNB. Karina Kubelková spolu s expertem ČNB Tomášem Klímou přiblížili aktuální hrozby, například ze strany nástrojů umělé inteligence, i konkrétní opatření na ochranu finanční infrastruktury v digitální éře. Členka bankovní rady uvedla, že kyberodolnost je klíčovým prvkem centrálního bankovnictví v 21. století. „Celý peněžní a platební systém stojí na důvěře. Peníze již nejsou kryty zlatem ani jiným aktivem. Věříte, že vám peníze v obchodech přijmou či že vám peníze dorazí tam, kam jste je ze svého bankovního účtu poslali,“ řekla Karina Kubelková. Dodala, že kybernetické útoky jako sociální inženýrství jsou v dnešní době stále sofistikovanější i díky tomu, že využívají nejnovějších vědeckých poznatků. V této souvislosti zmínila, že kyberbezpečnost je společenskou zodpovědností nás všech. Diskusní fórum proběhlo v úterý 28. 4. a moderovala ho novinářka Michaela Nováková. Studenti a posluchači se mohli zapojit do debaty a pokládat dotazy přímo vystupujícím či prostřednictvím aplikace Slido. Celý videozáznam akce bude po zpracování dostupný na webu ČNB, fotogalerie na Flickru ČNB. Videozáznam z Diskusního fóra v Ústí na Labem je dostupný na webu ČNB, fotogalerie na Flickru ČNB (externí odkaz). Jaroslav Krejčíodbor komunikace ČNB https://www.cnb.cz/cs/cnb-news/tiskove-zpravy/Clenove-bankovni-rady-CNB-debatovali-se-studenty-na-Univerzite-J.-E.-Purkyne-v-Usti-nad-Labem-o-devizovych-rezervach-i-kyberneticke-bezpecnosti