Kulatý stůl na Filozofické fakultě propojující antropologii a lingvistiku s výzkumem polovodičů 22.4.2026 | Filozofická fakulta UK Dne 25. 3. 2026 se na půdě Filozofické fakulty UK uskutečnila v rámci projektu SCRC akce, která se týkala možného propojení antropologického a lingvistického přístupu ve výzkumu polovodičů a subdodavatelských řetězců. Akce byla věnována všem studentům a zaměstnancům Filozofické fakulty, kteří měli zájem o prohloubení svých znalosti z oblasti vykračují mimo jejich běžné zaměření. Kulatý stůl byl uspořádán členy SCRC, Dr. Adamem Horálkem, Bc. Markem Veverkou a Dr. Sandrou Kreisslovou z Ústavu etnologie a středoevropských a balkanistických studií a Dr. Adrianem Zasinou, Dr. Andreou Hudouskovou a Dr. Svatavou Škodovou z Ústavu češtiny pro cizince a komunikace neslyšících. Moderování se ujala členka našeho týmu, Dr. Sandra Kreisslová. V úvodní části Dr. Horálek představil zaměření SCRC a zasadil jeho práci do širšího kontextu česko-tchajwanských vztahů. Dále vysvětlil význam polovodičového průmyslu v současném geopolitickém kontextu a význam tchajwanské firmy TSMC v souvislosti s resiliencí dodavatelských řetězců. Jmenoval také základní cíle etnologicko-lingvistického týmu v rámci projektu SCRC. Poté následovala prezentace lingvistického týmu zaměřená na resilienci a obraz Tchaj-wanu v českých online médiích. Byla stručně nastíněna typologie mediálního prostředí a zdroje dat pocházející z monitorovacího korpusu českého internetu. Lingvistický výzkum využil statistické a kolokační analýzy ve sledování proměn mediálního diskurzu pomocí metod korpusové lingvistiky. Ve sledovaném období od roku 2017 do konce roku 2025 bylo zjištěno, že se jednak o Tchaj-wanu stále více píše, jednak jeho obraz se v čase proměňuje. Na základě nejčetnějších kolokací se ukazuje zájem tchajwanských investorů detašovat byznys do distančních území v souvislosti se zvyšujícím se napětím mezi Čínou a Tchaj-wanem a zároveň je častěji diskutována odolnost dodavatelských řetězců a polovodičová bezpečnost. Na téma polovodičové bezpečnosti navazovala prezentace etnologického týmu, který se zaměřil na sídlení dobré praxe z etnografického výzkumu v korporátním prostředí. Na začátku byly hlavně zdůrazněny výzvy spočívající ve specifice zkoumaného terénu a etické otázky. Provedené rozhovory se zástupci různých firem souvisejících s polovodičovým průmyslem v České republice jmenovaly hlavní dvě domény, v nichž je český průmysl zásadní. První oblastí jsou samotné polovodiče potřebné ve výrobě elektronových mikroskopů, na jejichž produkci má Česká republika třetinový celosvětový podíl. Druhou oblastí je obranný průmysl, v němž má Česká republika dlouhodobou tradici a je 18. největším obranným výrobcem na světě. Pro zajištění bezpečnosti v rámci dodavatelských řetězců je proto podstatný technologický náskok a dvojí použití každé inovace. Následná diskuse se zaměřila na perspektivy českého průmyslu v polovodičovém sektoru a na proměňující se situaci v českých médiích, v nichž se poslední dobou stále častěji objevují témata týkající se udržitelnosti dodavatelských řetězců, kyberbezpečnosti nebo role polovodičů ve vývoji technologií umělé inteligence. https://www.ff.cuni.cz/2026/04/kulaty-stul-na-filozoficke-fakulte-propojujici-antropologii-a-lingvistiku-s-vyzkumem-polovodicu