Akademický sněm AV ČR zvolil členy Akademické a Vědecké rady 18.3.2025 Zuzana Dupalová | Akademie věd ČR Fyzik Radomír Pánek, zvolený předsedou na prosincovém Akademickém sněmu, ve funkci vystřídá biochemičku Evu Zažímalovou. V čele naší nejvýznamnější vědecké instituci působila po dvě funkční období od roku 2017. „V uplynulých osmi letech jsme vedle snahy o další zvyšování úrovně vědeckého výkonu a posílení role Akademie věd ČR ve společnosti věnovali velkou pozornost zejména jejímu finančnímu zajištění,“ řekla ve svém bilančním projevu na Akademickém sněmu. Za skvělé řízení instituce poděkoval své nástupkyni někdejší předseda AV ČR a první místopředseda Senátu Parlamentu ČR Jiří Drahoš. „Vedení Akademie věd není jednoduché. Jde o to přesvědčit nejen politiky, ale také ředitele a ředitelky ústavů a pracovníky Akademie věd o tom, jakou cestou se má instituce vydat.“ Popřál také šťastnou „ruku“ Akademickému sněmu při volbě členů Vědecké a Akademické rady. „Vím, jak je důležité, aby měl předseda kolem sebe skupinu pracovitých a schopných lidí.“ Věda jako součást hospodářství i veřejné diskuzeAkademický sněm tradičně navštěvují významní hosté z politické nebo soukromé sféry. „Často sledujeme zpochybnění vědy. Absurdní a nesmyslná tvrzení se stávají tématem veřejných diskuzí a dostává se jim uznání. Jsem si jistá, že pravda se vždy nakonec prosadí. I přesto je třeba, aby vědci a vědkyně projevili trpělivost a pracovitost při popularizaci vědy a výsledků výzkumu,“ řekla účastníkům sněmu první místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Věra Kovářová, podle které je nutné, aby vědci srozumitelně komunikovali své výsledky k veřejnosti. Dodala, že v tomto směru Eva Zažímalová prokázala mimořádné úsilí. Místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Karel Havlíček uvedl, že vědu by podle jeho názoru měl mít pod kontrolou premiér, případně vicepremiér, nikoli ministr. „Věda, výzkum a inovace se musí stát automatickou součástí celého hospodářství. Musí být základnou pro průmysl, školství, zdravotnictví a podobně. Na to by měl dohlížet premiér.“ Rozpočet drží krok s inflacíJak uvedla Eva Zažímalová, instituci se podařilo dosáhnout částečné stabilizace rozpočtu aktuálně na úrovni přibližně osmi miliard korun. Za uplynulých osm let to představuje nárůst o 2,7 miliardy korun, tedy o 52 % v kontextu inflace ve výši zhruba 50 %. „To znamená, že v době ekonomické nejistoty, energetické krize, pandemie covidu-19 a války na Ukrajině jsme nejen udrželi krok s inflací, ale dokonce ji i mírně překonali,“ zdůraznila předsedkyně. Dodala, že pro příští rok se usiluje o zvýšení rozpočtu na 8,52 miliard, tedy o 568 milionů korun. Z této částky by zhruba 300 milionů korun představovalo čtyřprocentní navýšení na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných organizací, 200 milionů na podporu doktorandů na pracovištích Akademie věd a 100 milionů na program Akademie budoucnosti. Nový zákon o výzkumu může ohrozit autonomii bádáníEva Zažímalová upozornila, že koncem ledna projednala Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky nový zákon o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí v prvním čtení. Návrh podle ní obsahuje mnoho žádoucích a přínosných mechanismů. Na druhou stranu zahrnuje pasáže, které by mohly vést k omezení vědecké autonomie a nárůstu administrativy. „Problematické části se týkají hlavně pravidel, která vyžadují, aby poskytovatelé institucionální podpory stanovili podmínky pro výzkumné zaměření, a také paragrafů upravujících koncepční dokumenty poskytovatelů, včetně Akademie věd, které má schvalovat vláda České republiky,“ upřesnila Eva Zažímalová. „Budeme proto usilovat o detailnější projednání těchto částí zákona ve druhém čtení, abychom zajistili, že nový zákon bude efektivně podporovat vědu a výzkum a zároveň respektovat autonomii vědeckých institucí,“ doplnila. Výsledky Akademie věd Předsedkyně připomněla nedávné úspěchy vědců z Akademie věd. Vyzdvihla, že si udržuje pozici nejvýkonnější české vědecko-výzkumné instituce. Podle žebříčku Nature Index se v kategorii vládou podporovaných institucí celosvětově trvale umísťuje v první dvacítce a je nejlepší mezi obdobnými institucemi ve střední Evropě. Nové rady Akademie vědCelkem 17 zvolených členů Akademické rady včetně Radomíra Pánka a předsedy Vědecké rady bude v příštích čtyřech letech působit jako výkonný orgán AV ČR. Koncepčním a poradním orgánem Akademické rady v otázkách vědní politiky je Vědecká rada. Má nejvýše 30 členů volených z pracovišť AV ČR, vysokých škol a dalších institucí. Nejméně jedna čtvrtina a nejvýše jedna třetina jsou externí členové. Sněm projednával také zprávu o hospodaření a závěrečný účet Akademie věd ČR za loňský rok. Na programu byla rovněž Zpráva o činnosti Vědecké rady AV ČR ve funkčním období 2021–2025. Vybrané dokumenty ze zasedání Akademického sněmu naleznete na webu AV ČR. Termín příštího zasedání Akademického sněmu je předběžně stanoven na 9. prosince 2025. Seznam zvolených členů Akademické rady AV ČR pro období 2025–2029 Oblast věd o neživé příroděRNDr. Soňa Ehlerová, Ph.D., Astronomický ústavIng. Ilona Müllerová, DrSc., Ústav přístrojové technikydoc. RNDr. Martin Pivokonský, Ph.D., Ústav pro hydrodynamikuIng. Jiří Plešek, CSc., Ústav termomechanikyprof. RNDr. Ondřej Santolík, Dr., Ústav fyziky atmosféry Oblast věd o živé přírodě a chemických vědIng. Miroslava Anděrová, CSc., Ústav experimentální medicínyprof. RNDr. Petr Baldrian, Ph.D., Mikrobiologický ústavprof. RNDr. Marcela Buchtová, Ph.D., Ústav živočišné fyziologie a genetikyDr. Ing. Jiří Kotek, dr. h. c., Ústav makromolekulární chemieprof. RNDr. Patrik Španěl, Dr. rer. nat., Ústav fyzikální chemie Jaroslava HeyrovskéhoIng. Mária Zedníková, Ph.D., Ústav chemických procesů AV ČR Oblast humanitních a společenských vědMgr. Ondřej Beránek, Ph.D., Orientální ústavIng. Pavel Janáček, Ph.D., Ústav pro českou literaturudoc. RNDr. Tomáš Kostelecký, CSc., Sociologický ústavJUDr. Ján Matejka, Ph.D., Ústav státu a práva Seznam zvolených členů Vědecké rady AV ČR pro období 2025–2029 Interní členové:Oblast věd o neživé přírodědoc. Ing. Petr Cintula, Ph.D., DSc., Ústav informatikydoc. RNDr. Jaroslav Dudík, Ph.D., Astronomický ústavprof. RNDr. Miroslav Engliš, DrSc., Matematický ústavIng. Ivana Kolmašová, Ph.D., Ústav fyziky atmosféry prof. Ing. Josef Lazar, Dr., Ústav přístrojové technikyprof. Ing. Luboš Náhlík, Ph.D., Ústav fyziky materiálůdoc. RNDr. Eduard Petrovský, CSc., Geofyzikální ústav Oblast věd o živé přírodě a chemických věddoc. RNDr. Pavla Jendelová, Ph.D., Ústav experimentální medicínyRNDr. Pavel Kubáň, Ph.D., DSc., Ústav analytické chemieRNDr. Jaroslav Kuneš, DrSc., Fyziologický ústav prof. RNDr. Ondřej Prášil, Ph.D., Mikrobiologický ústavdoc. Ing. Kateřina Valentová, Ph.D., Mikrobiologický ústavMgr. Petr Vodička, Ph.D., Ústav živočišné fyziologie a genetikyprof. RNDr. Jan Vondráček, Ph.D., Biofyzikální ústav Oblast humanitních a společenských vědPhDr. Pavel Baran, CSc., Filosofický ústavMgr. Luděk Brož, M.Phil., Ph.D., Etnologický ústavdoc. Mgr. Radka Dudová, Ph.D., Sociologický ústavprof. Dr. JUDr. Karel Eliáš, Ústav státu a práva prof. PhDr. Martin Holý, Ph.D., Historický ústav doc. PhDr. Bc. lva Poláčková Šolcová, Ph.D., Psychologický ústavPhDr. Oldřich Tůma, Ph.D., Ústav pro soudobé dějiny Externí kandidáti:prof. Ing. Petr Konvalinka, CSc., FEng., Technologická agentura České republiky doc. RNDr. Pavel Krejčí, CSc., České vysoké učení technické v Prazeprof. Ing. Petr Dvořák, CSc., emeritní profesor molekulární biologie a genetiky Masarykovy univerzityprof. Ing. Aleš Růžička, Ph.D., Univerzita Pardubiceprof. PhDr. Michaela Hrubá, Ph.D., Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad LabemUniv.-Prof. Mag. Dr. Stefan Michael Newerkla, Vídeňská univerzitaprof. Dr. Jana Osterkamp, Univerzita Augsburgprof. PhDr. Martin Wihoda, Ph.D., Masarykova univerzitadoc. PhDr. Jana Zapletalová, Ph.D., Univerzita Palackého v Olomouci http://www.avcr.cz/cs/o-nas/aktuality/Akademicky-snem-AV-CR-zvolil-cleny-Akademicke-a-Vedecke-rady-00001