Svrchovanost Ukrajině, Česko-slovenské prohlášení k výročí SNP 25.9.2024 Petr Placák | PROTEXT Před 85 lety 23. srpna 1939 uzavřely nacistické Německo a bolševický Sovětský svaz pakt o neútočení, ve kterém si tyto dva zločinné režimy mezi sebe rozdělily Evropu, společně napadly Polsko a rozpoutaly 2. sv. válku. Svrchovanost Ukrajině Česko-Slovenské prohlášení k výročí SNP I když se později nacisté s komunisty – v konkurenčním boji o nadvládu v Evropě – pustili sami do sebe, na podstatě se nic nezměnilo. Spojenecká Atlantická charta o obnově svrchovanosti a samostatnosti osvobozených národů, která se stala popudem k založení OSN, byla po roce 1945 naplněna jen v západní polovině Evropy. V její východní části obsazené SSSR byli protinacističtí odbojáři popravováni, národní elity likvidovány, země byly násilně sovětizovány. Kdo se postavil na odpor, byl popraven, umučen či zavřen, miliony lidí byly vyštvány ze svých domovů do exilu. Válka, její následky, zde skončila až s rozpadem sovětského impéria v roce 1989. Na Ukrajině však trvá dál. Stejně jako Hitler obsadil v roce 1938 německy mluvící Rakousko jako součást velkoněmeckého impéria a od Československa odtrhl německy mluvící Sudety, snaží se současný kremelský vládce Putin odtrhnout od Ukrajiny její východní, rusky mluvící část a v roce 2022 se pokusil o nacistický anšlus, když napadal celou Ukrajinu jako součást impéria ruského, která nemá právo na samostatnou existenci: napadl Ukrajinu v rozporu s Chartou OSN, na které je založen mezinárodní řád po 2. sv. válce, a v duchu sovětsko-nacistického paktu rozděl a panuj, který stál na jejím počátku. Jako potomci účastníků protinacistického odboje a lidí nacisty pronásledovaných, občané Česka a Slovenska – zemí, které v minulém století zažily nacistickou i sovětskou okupaci, pokládáme za důležité znovu a nahlas zdůraznit to, co je pro nás evidentní a co pokládáme za nepřípustné jakkoli zpochybňovat: Rozhodně odmítáme nevyprovokovanou a neospravedlnitelnou ruskou agresi proti sousední Ukrajině. Ukrajinci jsou svrchovaný národ, která má právo na svou vlastní svobodnou existenci. Zveřejněno 24. srpna 2024 v předvečer 80. výročí Slovenského národního povstání na Holubyho chatě, v místě staleté tradice bratrského setkávání Čechů a Slováků na moravsko-slovenském pomezí na vrcholu Javoriny, která byla za války svědkem protinacistického odboje našich předků podepsáni: Otto Šimko – povstalecký bojovník, přeživší holokaustu, pronásledovaný komunistickým režimem Věra Roubalová, psychoterapeutka, signatářka Charty 77 – kromě rodičů, kterým se podařilo uprchnout do Anglie, byla celá širší rodina vyvražděna nacisty František Kostlán, publicista – potomek zavražděných a vězněných nacisty v koncentrácích Peter Zajac, literární vědec, spoluzakladatel VPN – syn účastníků SNP, vnuk zavražděného v Ausshchwitzu Petr Placák, spisovatel a historik – syn šéflékaře a poté náčelníka partyzánské brigády operující během SNP v prostoru Bílých Karpat Jáchym Topol, spisovatel Doc. Břetislav Rychlík, režisér a vysokoškolský učitel – vnuk členů Obrany národa Františka Pavlíka a Františka Rychlíka, synovec Jiřího Lazara, vojáka Svobodovy armády Monika Rychlíková, režisérka Milan Ostrovský, býv. starosta Lubiny Jana Hradilková, svobodná povolání (hybatelka, učitelka, studentka, hudebnice atd.) – vnučka Karla Cvrka, který se svým bratrem vedli odboj v okrese Strakonice-Písek, prastrýc Josef Cvrk byl v 1944 popraven za odboj nacisty Viera Malacká, ekonomka – vnučka člena odboje Pavla Zemanoviča z Kopcového pod Javorinou, kde často pobýval štáb Uhrovy partyzánské skupiny Naďa Evansonová, členka Konfederace politických vězňů – otce, který pomáhal protinacistickému odboji, odvlekla na koni války NKVD a zahynul v sovětském gulagu John Bok, spoluzakladatel spolku Šalamoun, signatář Charty 77 – syn účastníka protinacistického odboje, příslušníka 311. čs. bombardovací perutě RAF Helena Klímová, signatářka Charty 77 – rodiče byli za války vězněni v nacistických koncentračních táborech a z matčiny strany přišla o většinu příbuzných Ivan Klíma, spisovatel – za války vězněný v Terezíně Alexander Balogh, publicista Anna Horváthová, výtvarnice Jan Urban, publicista, signatář Charty 77 – syn Zdeňka Urbana, po celou válku účastníka protifašistického odboje na Úpicku Pavel Veselý, publicista, fotograf Lydie Veselá, sociální pracovnice – neteř Františka Sadílka, učitele a zakladatele skautingu v Kamenici nad Lipou, umučeného nacisty v koncentračním táboře Mauthausen Eugen Korda, novinář, týdeník týždeň Katarína Hubová, historik umění, Marián Huba, akademický sochař Soňa Gyarfašová, novinářka prof. PhDr. Anton Heretik, PhD., psycholog Andrej Bán, reportér a fotograf Vladimír Kohút, statik Soňa Kohútová, sociológ Josef Holcman, spisovatel a právník Eva Mosnáková – přeživší holokaustu (manžel Vladimír skončil jako odbojář v Mauthausenu) JUDr. Peter Dobrovodský, advokát Martin Bútora, sociolog Zora Bútorová, socioložka Egon Gál, učitel Miroslav Lehký, bývalý mluvčí a signatář Charty 77 Zuzana Bartošová, historička a kritička výtvarného umění – dcera účastníka SNP, snacha partyzána, který bojoval proti fašistům v Itálii Ladislav Snopko, dramaturg a archeolog, porevoluční ministr kultury SR Kateřina Dejmalová, literární historička – otec byl v zahraniční armádě a matka strávila čtyři roky v koncentračním táboře Igor Zahradníček, manažer – vnuk nositele válečného kříže Jiřího Zahradníčka, který byl zavražděn v Mathausenu Prof. Martin Beck Matuštík, Ph.D., filosof, psychoterapeutický poradce, signatář Charty 77 Katarina Zlochová, biolog Alexej Zlocha, svíčkář, Bratislava Oľga Kudláčová, důchodkyně, Bratislava Sabina Kratochvilová, malířka Jan Kratochvil, sochař – vnuk filosofa Josefa Kratochvila, který coby předseda brněnské pobočky Čs. ligy proti antisemitismu zemřel na následky brutálních výslechů gestapem Kristína Kratochvilová, redaktorka Deníku N kulturně hudební části Jan Kratochvil, bývalý ředitel Kunsthalle v Bratislavě, donucený k odchodu z funkce novou ministryní kultury JUDr. Gábor Zászlós, právník Vojtěch Sedláček, podnikatel, signatář Charty 77 Jan Mlčoch, historik fotografie Prof. MUDr. Jan Roth, CSc., neurolog, vysokoškolský učitel – z otcovy strany byla většina rodiny vyvražděna nacisty Jaroslav Suk, lingvista, signatář Charty 77 a člen VONS Viktor Parkán, signatář CH77 Michal Blažek, sochař Olga Sommerová, filmová dokumentaristka Petr Pazdera Payne, spisovatel, signatář Charty 77 – vnuk profesora MUDr. Bohuslava Boučka, legionáře, odbojáře vĕzněného v Kounicových kolejích, v Dachau a v Buchenwaldu Petr Pithart, polistopadový předseda české vlády, signatář Charty 77 – syn právníka Viléma Pitharta vězněného ba války a odbojovou činnost Igor Linhart, VŠ učitel v důchodu Martin Šimsa, učitel filosofie, signatář Charty 77 – vnuk Jaroslava Šimsy, člena odbojové skupiny Petiční výbor Věrni zůstaneme a Jaromíra Procházky, za 1. sv. v. příslušníka čs. legií v Rusku, za 2. sv. války utlučeného Gestapem při výslechu Kamil Miroslav Černý, důchodce, občanský aktivista, signatář Charty 77 Beatrice Landovská, spisovatelka Ivana Šustrová, sociální pracovnice – vnučka žurnalisty Františka Bodláka, činného v odboji, který zemřel po výslechu v nacistickém vězení Plötzensee v Berlíně v září 1941 Jiří Gruntorád, knihovník, signatář Charty 77 Přemysl Fialka, fotograf Michal Matzenauer, básník a malíř, signatář Charty 77 – estonskou část rodiny zlikvidovali Rusové v roce 1940 Jiří Tichý, spisovatel, signatář Charty 77 – z rodiny obětí holocaustu Adrián Ďurček, důchodce Jana Červenková, spisovatelka PhDr. Monika MacDonagh Pajerová, vysokoškolská pedagožka, místopředsedkyně Rady USTR – vnučka v Německu totálně nasazeného Otakara Pajera Barbara Tranová, sociální pracovnice Jan Zeno Dus, evangelický farář, signatář Charty 77 – ctitel T. G. Masaryka a M. R. Štefánika, zakladatelů demokratického Československa Václav Malý, biskup Petr Placák, šéfredaktor revue Babylon http://www.ceskenoviny.cz/tiskove/zpravy/svrchovanost-ukrajine-cesko-slovenske-prohlaseni-k-vyroci-snp/2573603