Připomínka data narození: JOSEF BUBLÍK / 12. února 1920 - 18. června 1942

12.2.2026

  | Vojenský historický ústav Praha

Dnes si připomínáme datum narození příslušníka československého pěšího pluku 2 ve Francii a pěšího praporu 2 ve Velké Británii Josefa Bublíka (*12. 2. 1920).  Známý je především jako parašutista – příslušník skupiny BIOSCOP. Zemřel při boji s nacistickou přesilou v kostele sv. Cyrila a Metoděje v Praze dne 18. června 1942, společně se svými druhy ve zbrani včetně Jana Kubiše a Josefa Gabčíka, kteří provedli atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.




Josef Bublík se narodil 12. 2. 1920 v Bánově, okres Uherské Hradiště, jako třetí z pěti dětí v rodině zemědělce a bývalého příslušníka čs. legií v Itálii Aloise Bublíka a jeho manželky Žofie, rozené Polanské. Po ukončení školní docházky na obecné škole v Bánově projevila matka přání, aby se stal knězem. Protože však rodina neměla dostatek finančních prostředků, aby mohla chlapce vydržovat na studiích, rozhodl se místní kaplan Eduard Hurník, že bude jeho studia hradit z vlastních úspor.

Dne 1. 9. 1931 tak mohl Bublík nastoupit do prvního ročníku Arcibiskupského reálného gymnázia v Kroměříži. O rok později byl však Kaplan Hurník přeložen do Ostravy a Josef Bublík přešel jako nadaný student do druhého ročníku Zemského reálného gymnázia v Uherském Brodě. Zde v červnu 1939 maturoval a zapsal se ke studiu na právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.

Po násilném uzavření českých vysokých škol, vypomáhal na otcově hospodářství, ale již 28. 12. 1939 odešel se svými přáteli Josefem Horňákem a Františkem Volným do zahraničí. Přes Slovensko, Jugoslávii a Sýrii se dostali do Francie. Zde byl Josef Bublík 15. 2. 1940 v Agde prezentován a zařazen k čs. pěšímu pluku 2. Službu konal u roty doprovodných zbraní (od 15. 6. 1940 v hodnosti svobodníka). Zúčastnil se bojů s Němci na západní frontě a po francouzské kapitulaci odjel 13. 7. 1940 na lodi Rod el Farag do Británie.

Zde byl po vzniku 1. čs. smíšené brigády přidělen k 2. rotě pěšího praporu 2. Dnem 15. 2. 1941 mu byl přiznán charakter aspiranta pěchoty, 1. 4. 1941 byl povýšen na des.asp. a 28. 10. 1941 na čet.asp. Mezitím se však již přihlásil k výcviku pro zvláštní účely. V termínu od 15.8.do 13. 9. 1941 absolvoval na STS 26 ve Skotsku základní sabotážní kurs, poté prošel od 14. do 20. 9. 1941 paravýcvikem na STS 51 v Ringway u Manchesteru a od 14.10. do 7.11.1941 byl frekventantem kursu průmyslové sabotáže na STS 17 v Hatfieldu u Hertfordu.

Dnem 8. 11. 1941 byl přidělen na čs. výcvikovou stanici STS 2 v Bellasis u Dorkingu. Byl zařazen do tříčlenné skupiny BIOSCOP rtm. Bohuslava Kouby, kterou dále tvořil čet. Jan Hrubý. Jejich úkolem bylo provádění destrukcí na železničních tratích v oblasti Vlárského průsmyku a zorganizování sabotáže ve Zbrojovce ve Vsetíně. Dne 27. 4. 1942 odletěl do akce (s falešnou protektorátní občanskou legitimací na jméno Josef Sedláček) spolu se skupinami BIVOUAC a STEEL a kolem 1.33 hod. následujícího dne byl vysazen nedaleko osady Požáry u Křivoklátu.

Po seskoku zamířili příslušníci skupiny do Slaného, kde se rozdělili. Bublík s Hrubým odcestovali na Moravu, kde se pokusili kontaktovat osoby, jejichž adresy dostali v Londýně. Nebyli však úspěšní, protože všichni doporučovaní spolupracovníci parašutistů již byli zatčeni. Odjeli proto do Prahy, kde se jim s pomocí velitele skupiny OUT DISTANCE npor.pěch. Adolfa Opálky podařilo nalézt ubytování v ilegálních bytech.

Bublíkův velitel rtm. Kouba se v době jejich nepřítomnosti 30. 4. 1942 zúčastnil neúspěšného pokusu o vyzvednutí materiálu ukrytého na místě seskoku. Při útěku před gestapem se 3. 5. 1942 pokusil na četnické stanici v Kutné Hoře kontaktovat spolupracovníka rtm. Arnošta Mikše ze skupiny ZINC, který u Požárů padl. Netušil však, že zde krátce předtím bylo gestapo. Četníky byl zatčen a v bezvýchodné situaci se otrávil.

Čet.asp. Bublík našel po atentátu na Reinharda Heydricha spolu s dalšími parašutisty úkryt v pravoslavném chrámu v Resslově ulici. V boji s nepřátelskou přesilou zde 18. 6. 1942 při obraně kůru spáchal sebevraždu zastřelením. V červnu 1948 byl posmrtně povýšen do hodnosti npor. pěch. a ke dni 30. 6. 2002 jmenován do hodnosti podplukovníka in memoriam.

Vyznamenání:

2 × Československý válečný kříž 1939;
Československá vojenská pamětní medaile se štítkem F–VB;
Československý vojenský řád Za svobodu – zlatá hvězda;
Řád rudé zástavy;

Památky:

Pamětní deska na kostele sv. Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici;
Pamětní deska na památníku padlých v rodné obci, kde po něm byla pojmenována i místní základní škola;
Ulice Bublíkova v Praze 8 – Libni

Převzato z publikace Vojenské osobnosti československého odboje; sestavil kolektiv autorů (Vojenský historický ústav Praha; 2005). Autor: E. S.

https://www.vhu.cz/pripominka-data-narozeni-josef-bublik-12-unora-1920-18-cervna-1942