Česko potřebuje odvahu na spin-offy. Samotné podmínky nejsou hlavní překážkou

5.12.2025

Zdeněk Vesecký | CzechInvest

Česká akademická a výzkumná sféra stále nemá odvahu ani motivaci zakládat spin-off firmy. Pokud se má budoucí prosperita Česka opírat mimo jiné o vědu, výzkum a inovace, je nutné vznik společností komercializujících výsledky výzkumu systematicky podporovat legislativně, finančně i kulturně. Shodli se na tom účastníci druhého ročníku konference Národní den spin-offů, který agentura CzechInvest uspořádala společně s VŠB – Technickou univerzitou Ostrava a Úřadem průmyslového vlastnictví.


Přestože vláda a další instituce deklarují podporu i úpravu podmínek pro vznik spin-offů dlouhodobě — například v Inovační strategii České republiky 2019-2030 — počet těchto firem se nijak zásadně nezvyšuje. Spolek Transfera uvádí, že je u nás aktuálně evidováno 86 spin-offů a průměrně přibude každý rok šest nových. Podle dostupných mezinárodních srovnání je to zhruba čtyřikrát méně než v některých srovnatelných zemích, například v Rakousku.

Vzhledem k tomu, že technologický rozvoj přímo ovlivňuje hospodářskou prosperitu země, je potřeba motivovat akademiky a výzkumné pracovníky k větší aktivitě. „Vyspělé ekonomiky dnes nejen rozvíjejí přímé zahraniční investice, ale také systematicky podporují startupy a spin-offy. I my se proto dlouhodobě snažíme propojovat akademickou a výzkumnou sféru s byznysovým prostředím. Spin-offy přicházejí s inovativními technologiemi, které mohou být užitečné pro český průmysl. A v mezinárodním porovnání jich u nás stále vzniká málo,“ uvedl Jan Michal, generální ředitel agentury CzechInvest.

Tuto myšlenku potvrzují data European Spinouts Report 2025, podle kterého mají deep-tech a life-science spin-offy vycházející z evropských univerzit a výzkumných institucí celkovou hodnotu přibližně 400 miliard eur a vzniklo díky nim 167 000 nových pracovních míst. Téměř 40 % této hodnoty pak generují společnosti založené od roku 2015 dál, což jasně ukazuje na trend uplynulé dekády. O to citelnější je propast mezi Českem a premianty představovanými Velkou Británií, skandinávskými zeměmi nebo Švýcarskem.

„Přestože unikátních a úctyhodných vědeckých a výzkumných výsledků na poli technologických inovací máme celou řadu, zakládání spin-offů není na akademické půdě běžné ani snadné. My máme zatím jen jeden spin-off, zato velmi úspěšný. Přizvali jsme za tímto účelem i odborníka se zahraničními zkušenostmi. Věřím, že další spin-off firmy budou přibývat s tím, jak se ty stávající osvědčí,” doplnil Igor Ivan, rektor VŠB - Technické univerzity Ostrava.

Částečně pozitivní signály poskytují data CzechInvestu. „Mezi přihlášenými do našeho programu Technologická inkubace, který podporuje rozvoj vysoce inovativních startupů, evidujeme 27 % projektů souvisejících s univerzitamia výzkumnými institucemi. 42 % těch, které se do programu dostanou, pak tvoří firmy z akademického prostředí. Stále však platí, že skutečných spin-offů, ve kterých má univerzita či výzkumný ústav majetkový podíl, je málo,” řekl René Samek, ředitel Divize investic a zahraničních aktivit.

Skutečné bariéry leží spíše v kultuře a kompetencích než v legislativě

Podle předsedkyně spolku Transfera Růženy Štemberkové je české akademické prostředí velmi konzervativní a nadále nerozlišuje mezi zdánlivými a skutečnými bariérami vzniku spin-offů. Právní rozbory ukazují, že české ani evropské zákony založení spin-offu zásadně nebrání, proces je ale často složitější a ne zcela probádaný. Stejně tak je zakládání firem při univerzitách a výzkumných institucích vnímáno jako byrokraticky náročné, ale ve skutečnosti chybí spíše zkušenosta metodika než právní možnost. Velmi problematický je podle ní skeptický postoj části akademiků, kteří podnikání vnímají jako cizí svět a vytváří tím kulturní bariéru.

Skutečné překážky naopak tvoří především nízká podnikatelská kompetence akademiků a studentů. Chybí znalosti v oblasti business developmentu, pitchingu, fundraisingu a řízení firem. Spin-offy, stejně jako klasické startupy, navíc čelí nedostatku finančních prostředků v rané fázi. Situaci by mohly zlepšit například specializované pre-seed a seed fondy, které by nesly riziko za ochranu duševního vlastnictví, prototypy a první vstup na trh. Jak může vypadat promyšlená finanční podpora, ukazují skandinávské země, kde fungují speciální granty a fondy pro spin-offy, přímé dotace na platy či daňové úlevy pro zaměstnavatele typu spin-off firem.

V Česku je také málo příkladů dobré praxe. Proto na konferenci dostaly prostor inspirativní a úspěšné spin-offy. Patří mezi ně i společnost autinno, která vznikla na VŠB-TUO a nedávno ve Velké Británii získala prestižní ocenění za výzkum a vývoj technologií důležitých pro automatizované řízení a pokročilé asistenční systémy řidiče.

„Chceme, aby studenti už během studia přemýšleli o tom, že mohou začít podnikat, a věděli, že na to nejsou sami. Naší rolí je nejen vzdělávat, ale pomáhat jim, aby se jejich nápady dostaly na trh,“ zdůraznil rektor VŠB-TUO Igor Ivan a připomněl, že univerzita vybudovala ucelený ekosystém podpory podnikavosti. Nabízí předměty zaměřené na startupy a podnikání i univerzitní akcelerátor Green Light.

Legislativa nestačí, rozhodne ochota podporovat podnikání

Jistá rigidita akademiků a výzkumných pracovníků není jen doménou Čechů. Na přenastavení mindsetu pracují i na univerzitách v okolních zemích. „Akademické kariéry jsou stále hodnoceny především počtem publikací, zatímco patenty, licence a spin-offy stojí stranou. Každý systém se chová podle toho, jak je měřen. Dokud bude mít v hodnocení univerzit hlavní váhu počet článků a komercializace bude až na třetím místě, nemůžeme čekat velký zlom,“ zhodnotil ředitel Centra pro transfer technologií Technické univerzity v Krakově Jacek Kasz.

Spin-offy musí být automatickým vyústěním úsilí, kdy se roky práce ve výzkumném týmu promění v něco, co lidem reálně zlepší život. „Naší misí je ‚Technology for People‘ – technologie pro lidi. To znamená dotáhnout inovaci až na trh. Tradiční pilíře výzkum a výuka jsou málo, musíme mít robustní i třetí pilíř komercializace,“ uvedla ředitelka Inovačního inkubačního centra vídeňské Technické univerzity Birgit Hofreiter.

Naději na změnu by v Česku mohl přinést nový zákon o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí č. 328/2025 Sb., který nabyde účinnosti 1. ledna 2026. Zákon sice umožňuje podporu transferu znalostí, ale neznamená automaticky, že každá instituce bude motivovaná nebo schopná spin-offy aktivně podporovat. Bude záležet na přístupu každé univerzity a instituce, jak si ošetří postupy pro komercializaci a ochranu duševního vlastnictví interně. Zákon může vytvořit podmínky, ale reálný přechod do byznysu vyžaduje víc než jen legislativní rámec.

Kontakt pro média:Zdeněk VeseckýPR manažer a tiskový mluvčí+420 724 591 667zdenek.vesecky@czechinvest.gov.cz

http://czechinvest.gov.cz/cz/Homepage/Novinky/Prosinec-2025/Cesko-potrebuje-odvahu-na-spin-offy-Samotne-podminky-nejsou-hlavni-prekazkou