ÚSTR propojuje český a světový výzkum dezinformací 2.12.2025 Petra Jungwirthová | Ústav pro studium totalitních režimů ČR V polském Krakově se ve dnech 26.–28. listopadu 2025 konala mezinárodní vědecká konference Need to Know XIV, jedno z nejprestižnějších světových setkání zaměřených na dějiny zpravodajských služeb, propagandu a dezinformace. Ústav pro studium totalitních režimů, který je dlouhodobě aktivním účastníkem mezinárodních odborných platforem a členem širší spolupráce vedené Institutem národní paměti (IPN), patřil tradičně mezi pravidelné partnery těchto setkání. Na třídenní konferenci zaznělo celkem 39 odborných příspěvků, které představilo 39 badatelů z devatenácti zemí světa. Účast zahraničních expertů z Evropy, Severní i Jižní Ameriky či Asie potvrdila, že potřeba porozumět historickým i současným podobám zpravodajství, propagandy a dezinformací je dnes skutečně globálním tématem. Výraznou roli sehráli také odborníci a historici z Ústavu pro studium totalitních režimů i Archivu bezpečnostních složek, kteří prezentovali čtyři příspěvky odrážející československé i současné zkušenosti s dezinformačními operacemi, aktivními opatřeními a jejich odhalováním. Konkrétně zde vystoupili Michal Klíma s příspěvkem Countering disinformation – Czech experience, Tomáš Malínek s prezentací Operation Neptune (Czechoslovak Disinformation in Germany), Daniel Povolný s vystoupením Disinformation surrounding the Prague Spring of 1968 a Peter Rendek s příspěvkem The Kremlin’s “peace efforts”…, věnovaným operacím sovětské a československé rozvědky v Latinské Americe v době kubánské raketové krize. Účast českých odborníků výrazně přispěla k mezinárodnímu dialogu o fenoménech dezinformací, propagandy a zpravodajských operací. Prezentované příspěvky nejen dokumentovaly historické zkušenosti Československa, ale zároveň ukázaly, jak poznatky z minulosti mohou informovat současnou praxi a porozumění mechanismům manipulace s informacemi. Díky aktivnímu zapojení Ústavu pro studium totalitních režimů se český výzkum dostává do širší mezinárodní diskuse a zároveň propojuje akademickou a odbornou komunitu napříč kontinenty. „Konference ukázala, že zpravodajství, propaganda a dezinformace nejsou jen historickými tématy, ale představují stále aktuální fenomény.“ „Ústav pro studium totalitních režimů je dlouhodobě aktivním a respektovaným partnerem na mezinárodních platformách. Naše účast na prestižních konferencích a odborných setkáních po celém světě ukazuje, že český výzkum dějin (nejen) zpravodajských služeb má významné místo v mezinárodní odborné diskusi. Současně se snažíme vytvářet i domácí platformy – pravidelně pořádáme velké mezinárodní konference v Praze, kde se setkávají historici, badatelé a experti z různých zemí, aby sdíleli poznatky a diskutovali o aktuálních otázkách spojených s historií,“ uvedl ředitel Ladislav Kudrna. „Konference Need to Know XIV ukázala, že zpravodajství, propaganda a dezinformace nejsou jen historickými tématy, ale představují stále aktuální fenomény, které formují veřejné mínění a bezpečnostní prostředí ve světě. Ústav pro studium totalitních režimů se v této oblasti uplatňuje jako významný partner mezinárodních diskuzí – naši odborníci nejen dokumentují či analyzují historické operace, ale přinášejí i současné zkušenosti, sdílejí je na prestižních fórech a tím přispívají k hlubšímu porozumění mechanismů manipulace s informacemi. ÚSTR je přitom aktivní nejen na mezinárodních platformách, ale pořádá i vlastní mezinárodní konference, které propojují českou a světovou vědeckou komunitu,“ dodal Kamil Nedvědický, 1. náměstek ředitele ÚSTR, který se třídenní polské konference osobně účastnil a kromě konference absolvoval jednání s představiteli IPN o prohloubení rozsáhlé spolupráce, kterou ve svém projevu ocenil i ředitel IPN Karol Polejowski.   První den: badatelé otevřeli téma zpravodajské praxe napříč kontinenty První den programu (26. listopadu) patřil panelu mladých badatelů Young Researchers Table, který se zabýval mimo jiné: rolí Západoevropské unie ve studené válce indickým výzkumem pakistánských špionážních operací v Západním Bengálsku (1947–1952) vývojem konfliktu a informační války v Balúčistánu analýzou falešných dokumentů a technologické evoluce dezinformací Úvodní diskuse ukázala, že fenomén manipulace s informacemi má odlišné podoby v různých regionech, přesto sdílí společné rysy: zneužívání médií, státní propagandu i vytváření umělých narativů pro domácí i zahraniční publikum.   Druhý den: od jaderné propagandy po ruské aktivní opatření Hlavní část konference proběhla 27. listopadu a nabídla čtyři rozsáhlé tematické bloky. Zpravodajství a dezinformace v „světě zrcadel“ Přednášející otevřeli témata, která mají vysokou relevanci i dnes: nukleární propaganda a její role během studené války sovětská dezinformační kampaň o AIDS v 80. letech přetrvávající mýty o smrti generála Władysława Sikorského Diskuse se zaměřila na dlouhodobé dopady historických manipulací, které dodnes formují veřejné mínění. Druhá světová válka a její dlouhý stín Badatelé ukázali, jak se propaganda a zpravodajské operace formovaly během války: analýzy Goebbelsovy propagandy a monitoringu rozhlasového vysílání britské pokusy ovlivnit politickou situaci v Bulharsku (1940–1941) italské zkušenosti s dezinformacemi v době studené války Ruská aktivní opatření a hybridní válka Silný blok konference, tematicky zasazený do současného bezpečnostního prostředí, zahrnoval: studium posledního známého manuálu KGB pro aktivní opatření (1989) analýzu „finlandizace“ a sovětských agentů vlivu pohled na využívání válečných zpravodajů v ruských informačních operacích Obrana proti dezinformacím V této části vystoupili mimo jiné i zástupci České republiky: rakouský expert Christian Hergolitsch představil výzvy hybridních hrozeb v éře nových technologií polský IPN popsal svou reakci na ruské historické dezinformace Michal Klíma (ÚSTR) prezentoval české zkušenosti s odhalováním a vyvracením dezinformačních narativů, a to nejen v historickém, ale i aktuálním kontextu Program doplnila prezentace publikace o vězeňské komunitě v sovětském vyšetřovacím vězení v Postupimi (1945–1955).   Třetí den: metodologie intelligence studies a středoevropské zkušenosti Závěrečný den (28. listopadu) se soustředil na metodologii výzkumu a porovnání zpravodajských operací v různých regionech. Co nás učí historie tajných služeb? Diskutovala se například: evoluce ruských aktivních opatření od roku 1969 po současnost efektivita odhalování zpravodajských aktivit model „jednorázových špionů“ Studená válka a střední Evropa Tento blok přinesl také výraznou účast českých badatelů: Tomáš Malínek (ÚSTR) představil tzv. Operaci Neptun, významnou československou dezinformační akci v Západním Německu Daniel Povolný (ÚSTR) analyzoval dezinformace spojené s Pražským jarem 1968 rakouský a maďarský výzkum doplnil perspektivu o práci novinářů ovlivňovaných tajnými službami i o operace v jihovýchodní Asii Globální perspektivy V mezinárodním závěru se odborníci věnovali: maďarským aktivním opatřením v Saigonu západním kovertním programům ovlivňujícím africké studenty a reakcím sovětského bloku příspěvku Petera Rendeka (ÚSTR) o sovětských a československých operacích v Latinské Americe během kubánské raketové krize Dezinformace jsou globální fenomén s hlubokými historickými kořeny Třídenní setkání v Krakově ukázalo, že moderní informační válka není nový fenomén – ale plynulé pokračování strategií využívaných totalitními režimy od 20. století. Historické znalosti, archivní výzkum a mezinárodní spolupráce jsou proto zásadní pro pochopení dnešních hybridních hrozeb. Účast Ústavu pro studium totalitních režimů dokládá jeho aktivní roli v mezinárodní odborné komunitě a jeho schopnost přispívat k analýze i vyvracení dezinformací nejen z období totalitních režimů, ale i současnosti. ZPRACOVALA: PETRA JUNGWIRTHOVÁFOTO: ARCHIV IPN a DANIEL POVOLNÝ http://www.ustrcr.cz/ustr-propojuje-cesky-a-svetovy-vyzkum-dezinformaci