Informace z říjnového jednání představenstva AK ČR 16.10.2025 | Akademie věd České republiky Další pravidelné zasedání představenstva Agrární komory České republiky se uskutečnilo ve středu 15. října 2025 tentokrát v Olomouci, kde jej hostil Ústav experimentální botaniky Akademie věd ČR. Jednání vedl prezident AK ČR Jan Doležal, který úvodem přivítal přítomné z řad stálých členů a hostů. Poté požádal vedoucího Centra strukturní a funkční genomiky rostlin Jana Bartoše, aby představil ústav a jeho činnost. V rámci dopolední části představenstvo projednalo pravidla pro nové genomické techniky šlechtění, o jejichž uvolnění se nyní jedná na úrovni Evropské unie. Téma svým vystoupením otevřel profesor Jaroslav Doležel, který vysvětli všeobecnou problematiku i činnost v rámci Národní strategie pro využití molekulárních metod ve šlechtění zemědělských plodin, se zaměřením na toleranci vůči suchu, extrémním teplotám, vyšší odolnost proti chorobám a škůdcům, ale třeba i na plodiny s vyšším obsahem vybraných živin apod. K tématu o přínosech, výzvách a rizicích šlechtění v širší diskusi mj. vystoupili jednatelka CropLife Miluše Dvoržáková a předseda Českomoravské šlechtitelské a semenářské asociace Jan Prášil. V rámci projednávání tématu se přítomní shodli, že Evropa nové metody šlechtění potřebuje, protože začíná zaostávat za jinými částmi světa, především za Asií. Zároveň je nezbytné stanovit přesná pravidla a legislativu, která bude definovat šlechtitelskou výjimku a tedy udržení malých a středních šlechtitelů, ale i případnou možnost patentování. Prezident komory byl pověřen, aby o této záležitosti jednal jak s Ministerstvem zemědělství, tak jej řešil i na evropské úrovni z pozice viceprezidenta nevládní organizace Copa. V odpolední části Jan Doležal informoval o aktuálních tématech, kterými se komora nyní zabývá. Předně jde o výsledek voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR ze začátku října. Představenstvo AK ČR v návaznosti na to svým usnesením jednohlasně podpořilo nominaci zemědělského odborníka Martina Šebestyána na post ministra zemědělství, a stejnou podporu mu vyjádřilo dalších šest zemědělských a potravinářských nevládních organizací. Současně tyto organizace připravily seznam priorit pro novou vládu a seznámili s nimi veřejnost také prostřednictvím společné tiskové zprávy, v níž nabídly dialog ke vznikajícímu programovému prohlášení vlády. Tyto požadavky vycházejí z dokumentu Společná iniciativa 2025+, který dostaly k dispozici politické strany a hnutí ještě před volbami. Představenstvo zároveň pověřilo vedení komory k jednáním s politickými stranami ke složení nové vlády a o obsazení z našeho pohledu zásadních resortů. Dále prezident komentoval poslední vývoj kolem protierozních pravidel v rámci DZES 5, možných sankcí a dále představil návrh novely vyhlášky k ochraně proti větrné erozi, kterou iniciovalo Ministerstvo životního prostředí. AK ČR podobu této novely odmítla a zároveň se ohradila, že jakožto největší nevládní zemědělská organizace nebyla o tomto postupu informována a vyzvána k diskusi ani k podání připomínek. Po této výtce je nakonec měla možnost předložit a učinila tak. Platnost Evropského nařízení proti odlesňování EUDR, které mělo původně začít platit od konce letošního prosince bylo znovu o rok odloženo. Agrární komora ČR opakovaně vyzvala k odmítnutí tohoto nařízení s odůvodněním, že tento problém se českého území, z pohledu trvale rostoucích ploch lesa netýká, a pro tuzemské producenty by to znamenalo především jen neúměrné zvýšení administrativní zátěže. Variantou, o které se na evropské úrovni nyní jedná, a kterou komora plně podporuje, je zavedení kategorie s minimálním rizikem, což je právě i ČR. Dále se členové představenstva shodli, že je třeba neodkladně řešit zákazy přípravků na ochranu a ošetřování rostlin, za které neexistuje adekvátní náhrada. Následkem toho škůdci získávají odolnost proti zbývajícím, povoleným přípravkům a pěstitelé prakticky ze všech oborů tak mají omezené možnosti, jak adekvátně ochránit úrodu. Prezident ve svém vystoupení dále informoval o stavu evropské občanské iniciativy Stop falšovaným potravinám: Údaje o původu na etiketě, která měla za cíl uvádět úplné informace o zemi, kde bylo zboží vyrobeno a nikoliv pouze přebaleno. Agrární komora ČR tuto petici plně podpořila a zapojila se také do sběru podpisů. Na evropské úrovni se však nepodařilo dosáhnout požadovaného počtu zemí se splněním stanoveného limitu. Toto téma by nyní mohlo i tak přejít do veřejné diskuse s institucemi EU. Zásadním tématem pro budoucnost zemědělství je zemědělský rozpočet Evropské unie na období 2028 až 2034, od kterého se odvíjí podoba Společné zemědělské politiky EU. Agrární komora ČR první návrh Evropské komise odmítla, stejně jako desítky dalších nevládních organizací napříč Evropou. Zároveň se uskutečnilo několik protestů v jednotlivých státech i před budovami evropských institucí v Bruselu. Další akce je plánovaná na 21. října ve Štrasburku a poté ve druhé polovině prosince v Bruselu při příležitosti jednání Rady EU. Představenstvo následně projednalo stav hospodaření komory a konání agrárního plesu. Členové představenstva rozhodli hlasováním, že se ples uskuteční 30. ledna 2026 v prostorách Výstaviště České Budějovice. V příštím roce také proběhne volební sněm, který se bude konat 21. května 2026 v Olomouci, a proto je nezbytné uspořádat začátkem roku primární volby (1.1–31.3. 2026), včetně předložení návrhů kandidátů do Smírčí komise. Viceprezident AK ČR Václav Hlaváček informoval o záměru uspořádat v rámci veletrhu Agrishow v Brně 12. až 15. dubna 2026 konferenci zaměřenou na adaptaci zemědělství na klimatickou změnu. Posledním bodem jednání byla komoditní problematika. Výnosy obilovin se letos pohybovaly nad pětiletým průměrem, u řepky byla situace horší vzhledem k výkyvům počasí, především několika vlnám silných mrazů na jaře. Problémem také je, že v Česku chybí zpracovatelské kapacity. Situaci na trhu s chmelem shrnul Jaroslav Mikoláš. Meziročně se zvýšil výnos a očekává se úroda na úrovni 6800 až 7000 tun. Výsledky v jednotlivých regionech vykazují značné odlišnosti, velké rozdíly jsou i mezi chmelnicemi. Dobré výsledky hlásily pěstitelé z Rakovnicka a Žatecka, naopak méně příznivá situace byla na Moravě. Zásadní problémem je škůdce sviluška, proti kterému v tuto chvíli neexistuje funkční povolená ochrana porostů. Dále představil komoditní problematiku máku, kdy plocha máku v České republice je oproti minulému roku o 5 % vyšší s výměrou cca 38 000 hektarů. Pro letošní rok se předpokládá jen průměrná cena máku, kterého bude na trhu dostatek. Jako možný problém do budoucna, ve vztahu k pěstitelům českého kvalitního potravinářského máku, je navyšování ploch v Maďarsku. Sklizeň vinné révy se nyní blíží k závěru, podle Tomáše Martince je sklizeno mezi 80 až 90 procenty výměry. V letošním roce počasí přálo spíše produkci lehčích vín s nižším obsahem alkoholu. Josef Diviš shrnul situaci na trhu s bramborami. Vzhledem k vyšším osevním plochám v Evropě je nyní převis poptávky nad nabídkou a pěstitelé se potýkají s velmi nízkými výkupními cenami, které jim nabízejí baličky. Ze dvora se podle něj prodá jen minimum. Navíc do Česka proudí přebytky z jiných zemí, které jsou také výrazně levné. Diviš označil situaci za nejhorší po předchozích dvou letech. Martin Ludvík se věnoval ovoci. Aktuální, spíše deštivé počasí podle něj nepřeje sklizni jablek, která bude trvat až do půlky listopadu. Navíc podle něj není jisté, že se podaří sklidit veškerou úrodu, limitujícím faktorem je nedostatek pracovní síly. Výkupní ceny nyní klesají kvůli levným polským dovozům. Příznivé výkupní ceny podle něj nejsou ani u zeleniny. Leoš Říha informoval o situaci na trhu s mlékem, ceny podle něj nyní kulminují. Pokračuje také kampaň aktivistů proti chovům dojnic s cílem diskreditace celé živočišné výroby. Zároveň apeloval, aby byl osloven Ústav zemědělské ekonomiky informací kvůli poskytnutí dopadové studie obchodní dohody mezi Evropskou unií a jihoamerickým sdružením MERCOSUR pro potřeby AK ČR. Výsledky chce ústav představit až na konferenci 20. listopadu. Situace na trhu s prasaty se nyní podle Josefa Luky zhoršuje kvůli uvalení cel ve výši až 60 procent na dovoz vepřového masa do Číny a tím vzniklého přetlaku vepřového na evropském trhu. Chovatelé se chtějí obrátit na Ministerstvo zemědělství, aby uvolnilo dodatečné zdroje na pomoc sektoru a Luka požádal také o podporu ze strany AK ČR. Co se týká chovu kuřat na výkrm, porážky nyní podle Luky navyšují ceny. Na trhu s vejci se nyní ceny drží kvůli přetrvávající poptávce. Pokračují přestavby ustájení nosnic v obohacených klecích na alternativy vzhledem k zákazu od 1. ledna 2027. Státní veterinární správa upozornila, že od tohoto data bude klecový chov nosnic považován za týrání zvířat. Představenstvo AK ČR opakovaně vyjádřilo nesouhlas s rozhodnutím České republiky k tomuto, na evropském trhu výjimečnému opatření, obzvláště když ani obchodní řetězce nectí tuto dohodu a dováží z okolních zemí produkci vajec z klecových technologií. Podle Luky lze očekávat pokles produkce vajec v Česku. Další jednání představenstva AK ČR se uskuteční 10. prosince 2025. Úřad AK ČR http://www.akcr.cz/txt/informace-z-rijnoveho-jednani-predstavenstva-ak-cr