Studium v Polsku ji přivedlo k mezioborovému pohledu na svět, zkušenost z Česka ji pak naplno vtáhla do ekonomie a pobyt v Dánsku zase otevřel nové výzkumné perspektivy. Dnes dr. Barbara Pertold-Gebicka z Institutu ekonomických studií FSV UK hledá odpovědi na to, jak politiky a společenské normy formují pracovní i studijní dráhy žen a mužů. Ve svém výzkumu se věnuje například postavení matek na trhu práce nebo tomu, proč si tak málo žen vybírá studium přírodovědných a technických oborů.
Její výzkum propojuje ekonometrické a statistické metody analýzy dat s tématy, která se týkají lidského kapitálu, vzdělávání a pracovního trhu. V disertační práci zkoumala postavení vysokoškoláků na trhu práce, později během postdoktorandského pobytu v Dánsku se zaměřila na ženy – zejména matky. „Zajímalo mě, jak rodinná politika ovlivňuje pracovní zařazení, výdělky a spokojenost rodičů,“ vysvětluje. V posledních letech se opět vrátila k ekonomii vzdělávání. Zkoumala například, jak dálkové studium během pandemie ovlivnilo studijní dráhy vysokoškoláků.
Paralelně s tím se pořád věnuje rodičovství – ráda by nabídla ucelený pohled na to, jak rodičovství ovlivňuje pracovní dráhy žen a mužů v Česku a jaké politiky to mohou měnit. „Přijde mi zajímavé a přínosné snažit se z dostupných dat vyčíst, jak (ne)dostupnost zdrojů a podněty vytvářené politikami a sociálními normami ovlivňují chování lidí právě v oblastech, které většinou přímo s ekonomikou nespojujeme, ale zároveň jsou pro ni důležité. Zkoumat postavení žen na trhu práce je důležité, protože tvoří polovinu naší pracovní síly a předávají vzorce chování dětem. A zkoumat vzdělávání je důležité zase proto, že se jedná o proces budování lidského kapitálu,“ popisuje svou motivaci.
Přečtěte si celý článek o jejím výzkumu na webových stránkách o vědě na FSV UK.