Nickerlovu pamětní desku čeká obnova

Pamětní deska, vytvořená v roce 1873, připomíná Nickerlovu práci v oblasti entomologie, jíž se v této lokalitě intenzivně věnoval. Sejmutí desky bylo prvním krokem projektu její komplexní renovace, který zajišťuje Společnost Národního muzea ve spolupráci s městskou částí Praha 12. Dokončení obnovy se předpokládá v průběhu roku 2026.

„Považuji za důležité, abychom pečovali o historický odkaz našich předků. Proto se ve spolupráci s Národním muzeem podílíme na obnově Nickerlovy pamětní desky, která je připomínkou významného přírodovědce spojeného s Točnou. Konec konců, Nickerlova deska byla předlohou pro nedávno restaurovanou desku J. Barranda, která vznikla až o deset let později,“ uvádí Vojtěch Kos, starosta Prahy 12. Na obnově bude pracovat restaurátorský tým pod vedením Lukáše Kubíčka, jenž se v minulosti úspěšně podílel na generální opravě pamětní desky Joachima Barranda na Barrandově skále (1884). Právě Nickerlova deska, monument o rozměrech 2500 × 2000 cm, se stala v 19. století výraznou dominantou okolí a zároveň inspirací k realizaci Barrandovy pamětní desky téměř o deset let později. Nad projektem obnovy převzal mediální záštitu Jiří Tichota, zakladatel a umělecký vedoucí skupiny Spirituál kvintet a nadšený entomolog.

Dr. Franz Anton Nickerl (1813–1871), významný pražský lékař, profesor zoologie a jeden z průkopníků české lepidopterologie (nauky o motýlech). Už jako mladý student medicíny sepsal v roce 1837 vůbec první soupis denních motýlů Čech, který později rozšířil o další skupiny. Jeho sbírky se staly základem entomologických kolekcí dnešního Národního muzea. Kromě vědecké práce se Nickerl věnoval i praktickému uplatnění entomologie – například boji proti zemědělským škůdcům či propagaci chovu bource morušového. Poprvé popsal i hnědáska Melitaea aurelia a již dříve v pražském okolí objevil vzácnou můru, která byla pojmenována na jeho počest jako Apamea (Luperina) nickerlii.