Ústav pro studium totalitních režimů od září zahajuje nový diskusní cyklus s názvem Žhavá minulost. Jeho cílem je otevřít prostor pro veřejnou debatu nad historickými tématy, která mají zásadní dopad na naši současnost – od výzkumu totalit přes filozofické reflexe až po regionální paměť. O vzniku a směřování tohoto cyklu hovoří Kamil Nedvědický, první náměstek ředitele ÚSTR a iniciátor projektu.
Je to přirozené vyústění naší dlouhodobé snahy být více přítomní ve veřejném prostoru. Po sérii Cirkus ÚSTR jsme hledali formát, který by byl ještě otevřenější, tematicky odvážnější a také regionálně dostupnější. Chceme nejen informovat o výsledcích historického výzkumu, ale hlavně podnítit veřejnou debatu o tom, jak nás minulost formuje – v myšlení, v hodnotách, v tom, jak chápeme svobodu, odpovědnost nebo třeba vinu.
Rozsáhlejší záběr témat, větší snaha o aktuálnost a také důraz na spolupráci. Cyklus je rozdělen do tří tematických linií: první se věnuje novému výzkumu a aktuálním výsledkům bádání o totalitách 20. století – například neznámým perzekucím, institucionální represi nebo rezistenci. Druhá linie je komunikovaná ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla a zaměřuje se na diskuse s filozofickým přesahem – o paměti, svědomí, odpovědnosti, totalitarismu, ale i o kontroverzních tématech, která bývají často přehlížena. A třetí linie míří do regionů. Chceme naslouchat místním příběhům, reflektovat konkrétní osudy, dopady historických událostí do prostoru a podpořit lokální paměťovou kulturu.
Protože antisemitismus, ať už v jako antisionismus či v jakékoli podobě, je lakmusovým papírkem stavu demokracie. Antisionismus bývá někdy používán jako zástěrka pro staronovou nenávist, která má kořeny hluboko v evropské i české minulosti. Rezonuje to zvlášť po tragických událostech 7. října a v následné polarizaci veřejného prostoru. Chtěli jsme se k tomu postavit čelem a nabídnout klidný, věcný, ale neuhýbavý dialog tří generací českých Židů. Nejde o provokaci, ale o prostor pro porozumění.
Zatím velmi povzbudivý. Lidé oceňují, že se nebojíme těžkých témat, a že dáváme slovo nejen odborníkům, ale i pamětníkům, studentům nebo regionálním aktérům. Věřím, že tato otevřenost bude pro cyklus klíčová. Naším cílem není mít poslední slovo, ale vytvářet prostředí, kde se lze ptát, nesouhlasit, sdílet zkušenosti – a přitom respektovat fakta a odlišnosti.
Ano, určitě. Ve spolupráci s naším audiovizuálním týmem připravujeme videozáznamy i podcastovou řadu, aby debaty mohli sledovat i ti, kteří se nemohou zúčastnit osobně. V některých případech plánujeme doprovodné výstavy, workshopy nebo školní programy. Chceme, aby „žhavá minulost“ opravdu žila i za hranicemi večerních debat.
Především ochotu přemýšlet. V dnešní době, kdy máme tendenci reagovat zkratkovitě a emocemi, je klidná a promyšlená reflexe velmi cenná. Historie není černobílá a často klade nepohodlné otázky – právě proto je důležité se jim věnovat. Pokud naše debaty někoho zaujmou, inspirují nebo přimějí přehodnotit svůj pohled, pak jsme splnili svůj cíl.
Z rozhovoru s Kamilem Nedvědickým je patrné, že cyklus Žhavá minulost nevznikl jen jako další programová položka do kalendáře ÚSTR, ale jako promyšlená výzva k otevřenému a poctivému dialogu o tématech, která nejsou pohodlná, a přesto zůstávají hluboce aktuální. V době, kdy se debata o dějinách často redukuje na ideologická klišé nebo virtuální spory na sociálních sítích, může být takovýto formát prostorem, kde se opět naučíme naslouchat. Naslouchat druhým, i minulosti samotné. A právě v tom tkví jeho skutečný význam.
AUTOR: PETRA JUNGWIRTHOVÁ
FOTO: ÚSTR / JÚLIA HOLAŇOVÁ
http://www.ustrcr.cz/zhava-minulost-debaty-ktere-maji-primet-k-premysleni