Předseda komoditní rady Zdeněk Štěpánek na úvod přivítal přítomné a představil hosty z Ministerstva zemědělství, Ústavu zemědělské ekonomiky a informací, Státní veterinární správy a Asociace českého tradičního obchodu. Zároveň omluvil ministra zemědělství Marka Výborného z důvodu jeho účasti na programu eurokomisaře pro zemědělství a rozvoj venkova Christopha Hansena, který v těchto dnech navštívil Česko při příležitosti konání Země živitelky. Ze stejného důvodu byl omluven také prezident AK ČR Jan Doležal.
Následovala vystoupení hostů. Vrchní ředitel Sekce ekologického zemědělství, komodit, výzkumu a vzdělávání Ministerstva zemědělství Petr Jílek informoval o stavu vyplácení záloh a připomněl podzimní kolo Programu rozvoje venkova. Rovněž jsou postupně vypláceny náhrady za likvidaci ohnisek ptačí chřipky. Dále navázal na vyjádření ministra zemědělství ohledně vracení zemědělských dotací vybrané skupině podniků. Resort se nyní zabývá vyhodnocením dotačních podpor z let 2017 a 2021 z evropských i národních zdrojů z hlediska možného střetu zájmů. Ministerstvo zemědělství spolupracuje se Státním zemědělským intervenčním fondem, nyní čeká na stanovisko právního oddělení. Nový evropský zemědělský rozpočet na období 2028 až 2034 Evropská komise představila v polovině července, má být podle prvního návrhu o 22 procent nižší oproti aktuálnímu období. S tím souvisí i reforma evropské zemědělské politiky, proti které už protestovali zemědělci napříč Evropou. Sektoru drůbeže se podle Jílka zásadní změny netýkají.
Ředitel veterinární sekce Státní veterinární správy Petr Šatrán shrnul nákazovou situaci, kterou označil v první polovině letošního roku celkově za dramatickou vzhledem k riziku zavlečení slintavky a kulhavky do tuzemských chovů skotu, prasat, ovcí a koz. Pro chovatele drůbeže je podle něj situace nyní klidná. V letošním roce bylo zaznamenáno 12 ohnisek ptačí chřipky v malochovech ptáků a pouze jedno se týkalo komerčního chovu. Česko je nyní podle Světové organizace pro zdraví zvířat WOAH oficiálně považováno za zemi prostou ptačí chřipky. Zdůraznil, že ptačí chřipka v Česku není už jen sezonní záležitostí migrujících ptáků a apeloval na preventivní dodržování zásad biologické bezpečnosti v chovech. Šatrán dále zmínil riziko šíření dalšího virového onemocnění drůbeže, kterým je Newcastleská choroba. V Polsku bylo zaznamenáno již 47 ohnisek, v Česku standardně probíhá vakcinace. Co se týká salmonelového programu, ve všech kategoriích drůbeže jsou výsledky pod maximální povolenou hranicí. Podle veterinárního ředitele je to zásluha fungujících preventivních programů.
Tisková mluvčí AK ČR Barbora Pánková shrnula aktuální informace z Agrární komory ČR. Představila aktivity komory týkající se budoucího zemědělského rozpočtu a zemědělského politiky EU po roce 2027. Informovala o společném dokumentu nevládních zemědělských a potravinářských organizací, který obsahuje hlavní výhrady a byl předán eurokomisaři Hansenovi během jeho návštěvy Česka. Dále Agrární komora ČR požádala o podporu zájmů českých zemědělců a potravinářů premiéra Petra Fialu a ministra Financí Zbyňka Stanjuru. Komora se rovněž zapojila již do několika mezinárodních protestů proti navrhovaným změnám, o dalších se mluví 22. září v souvislosti s plánovaným jednáním Rady pro zemědělství a rybolov v Bruselu. Dále zmínila legislativní záležitosti týkající protierozní ochrany v rámci DZES 5 či analýzu přípravků na ochranu a ošetřování rostlin, která byla předána Ministerstvu zemědělství s žádostí o zastavení dalších zákazů na evropské i domácí úrovni. Představenstvo AK ČR souhlasilo s konáním agrárního plesu v příštím roce, nyní jsou prověřovány možnosti realizace. V náhradním termínu 5. září 2025 se v areálu České zemědělské univerzity v Praze uskuteční sněm Agrární komory ČR, který byl posunutý z důvodu nepříznivé nákazové situace SLAK ve střední Evropě v prvním pololetí.
Dalším bodem byly informace z trhu. Diskuzi vyvolalo téma dovozu ze třetích zemí, kde tamní chovatelé nemusí dodržovat tak vysoké produkční standardy, jaké platí v Evropě. Například v roce 2024 bylo z Ukrajiny dovezeno dvojnásobné množství drůbežího masa než v předešlých letech a v letošním roce tento objem zůstává. Na Ukrajině jsou v procesu schvalování další podniky pro možný vývoz do EU, lze tedy očekávat zvýšení exportu z této země. Z Brazílie bylo letos dovezeno 14 zásilek, nicméně země je nyní pro export zavřená kvůli potvrzení ohniska ptačí chřipky v květnu. Zájem o střední Evropu může mít Rumunsko, kde jsou nyní masivně navyšovány kapacity pro zpracování drůbeže. Nyní se orientuje zejména na balkánské země. Členové komoditní rady varovali před dalším snižováním soběstačnosti Česka v produkci drůbežího masa a vajec.
Co se týká vajec, cena je nyní podle komoditní rady stabilní. Na trhu se objevila vejce z Finska a dalších zemí, byly zmíněny spekulace z veřejného prostoru a možném klamání ohledně původu vajec z Ukrajiny, například prostřednictvím dovozu přes Polsko a pobaltské země. Chovatelé se připravují na zákaz chovu nosnic v obohacených klecích od ledna 2027, který se ale nebude týkat prodeje. Podíl obohacených klecí klesl na 45 procent. Nejčastěji jsou nahrazovány podlahovým chovem, který má podíl 52 procent. Některé obchodní řetězce veřejně deklarovaly, že vejce z tohoto typu ustájení přestanou prodávat v ještě dřívějším termínu a z jejich komunikace podle komoditní rady vyplývá, že tyto závazky chtějí dodržet. Téma je nyní též pod tlakem aktivistů z hnutí OBRAZ. Diskuse byla dále například k navýšení limitů pro domácí porážky, u kterých komoditní rada upozornila na možná zdravotní rizika pro spotřebitele.
Úřad AK ČR
http://www.akcr.cz/txt/informace-z-jednani-komoditni-rady-pro-drubezi-maso-a-vejce-ze-dne-20-8-2025