Transformace dětských domovů a dalších zařízení ústavní výchovy je procesem přibližování náhradní péče o děti zajišťované těmito zařízeními běžnému rodinnému životu.
Proč by mělo docházet k transformaci dětských domovů?
- Nejdůležitější platná legislativa upravující činnost dětských domovů v Česku, tj. zákon č. 109/2002 Sb. o ústavní a ochranné výchově (dále Zákon) jednoznačně říká, že dětské domovy v ČR mají být komunitní (transformované). Péče zajišťovaná dětskými domovy se má podle zákona v nejvyšší možné míře podobat rodinnému životu a probíhat v bytech nebo domech v běžné zástavbě.
- Ústavní forma péče je v Zákoně dočasně nadále umožněna pouze s ohledem to, že ústavní formu není možné zakázat s ohledem na implementační limity (vysoké stovky dětí v dětských domovech v některých krajích jako např. Ústeckém nebo Moravskoslezském).
- Ve prospěch transformace hovoří dosavatní zkušenosti z praxe. Transformace:
- snižuje negativní dopady ústavní péče na děti;
- je spojená s nižším výskytem náročného chování dětí v zařízeních;
- lépe než ústavní péče umožnuje děti připravit na samostatný život;
- lépe než ústavní péče umožňuje začlenění dětí do společnosti;
- je kladně hodnocena řediteli, pracovníky i dětmi, které s ní mají zkušenosti;
- vede k lepšímu využití prostředků z kapitoly MŠMT, protože v transformovaných zařízeních jde větší část z normativního financování na přímou práci s dětmi namísto provozního personálu;
- má podporu veřejnosti.
(ze společného informačního letáku k transformaci MŠMT a MPSV)