"Sto stanic tvoří určitý milník. Jako hlavní přínos zde ale vidím, že dáváme občanům užitečný, praktický nástroj. Lidé mohou nejen sledovat kvalitu ovzduší ve svých městech, ale také vyhodnocovat trendy a přemýšlet o řešeních. AirGE je o zajištění práva na informace a posílení možnosti občanů se zasazovat o zdravé životní prostředí,” popisuje Giorgi Japaridze, zakladatel Green Pole.
Organizace upozorňuje, že Tbilisi patří mezi evropskými městy k těm s nejvíce znečištěným ovzduším. Tomu odborníci kladou za vinu řadu předčasných úmrtí ročně a ekonomické ztráty.[1] Hlavní příčiny znečištění ovzduší přitom zůstávají dlouhodobě stejné: hustá doprava založená na starých automobilech a průmyslové provozy, co neprošly nutnou ekologizací.
Stanice AirGE sledují konkrétní koncentrace emisí za přímého přispění místních. Zřizují se u dobrovolníků poskytujících připojení k elektřině a internetu, zatímco pracovníci Green Pole se starají o technickou údržbu. Zařízení měří výskyt suspendovaných částic (tzv. polétavý prach): mikroskopických částeček pronikajících do lidského dýchacího ústrojí a škodící jak plicím, tak oběhovému systému. Krom toho síť sleduje i další škodliviny, konkrétně těkavé organické látky (VOCs). Zachycená data se následně zobrazují ve veřejně přístupné webové aplikaci.
Prostor meřicím stanicím dávají také úřady, kavárny a vzdělávací instituce. Kvalitu ovzduší tak monitoruje například škola v Tbilisi, vysoké školy a komunitní centrum v Marneuli nebo sociální kavárna v Kvareli. Stanici v hlavním městě hostí i kancelář Rozvojového programu OSN či české velvyslanectví.
AirGE oceňuje i české ministerstvo zahraničí. “Projekt na podporu občanských kampaní za lepší životní prostředí v Gruzii považujeme za jeden z úspěšných příkladů projektů podpořených z Programu transformační spolupráce Ministerstva zahraničních věcí ČR. Gruzie je dlouhodobě jednou z prioritních zemí transformační spolupráce a v podpoře místní občanské společnosti a nezávislých médií míníme pokračovat. Těší nás zájem českých nevládních organizací o sdílení zkušeností se zahraničními partnery a doufáme, že tato úspěšná spolupráce se bude dále rozvíjet,” komentuje Veronika Mítková, ředitelka odboru lidských práv a transformační politiky resortu.
Česko-gruzínská spolupráce se věnuje i sdílení tuzemských příkladů dobré praxe. Zatímco Českou republiku sleduje v rámci sítě Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) přibližně 150 měřicích stanic, gruzínské úřady jich v celé, srovnatelně velké zemi provozují jen 15. Síť je přitom do značné míry omezena na největší města. Arnika na tyto limity i možná systémová řešení poukázala skrze analýzu gruzínského státního monitoringu, již připravil ředitel oddělení kvality ovzduší ČHMÚ Jáchym Brzezina.
Organizace ve spolupráci s českou společností World from Space také zveřejnila studii ukazující na hlavní ohniska a příčiny znečištěného ovzduší v Gruzii, založenou na satelitních snímcích Evropské kosmické agentury.
"Gruzie trne v politické krizi, kdy se péče o životní prostředí dostává do pozadí, ale znečištěné ovzduší a související zdravotní problémy se lidí dotýkají bez ohledu na to, kdo je u moci. Projekty občanské vědy, jako je AirGE, pomáhají lidem na celém světě získat relevantní informace k ochraně svého zdraví, pochopení příčin znečištění a požadování účinných řešení od politiků,” dodává Martin Skalský, odborník na environmentální demokracii z Arniky.
Síť AirGE v Gruzii vznikla za podpory programu transformační spolupráce Transition Ministerstva zahraničních věcí ČR. Ten se orientuje na podporu lidských práv, předávání tuzemských zkušeností z polistopadové transformace a rozvoj občanské společnosti ve zhruba desítce prioritních zemí. Jedná se jak o státy se sdílenou historií někdejšího východního bloku – jako je Ukrajina, Moldavsko, Kazachstán či Arménie –, tak o západní Balkán. Český nevládní sektor v nich nejen pomáhá konkrétním lidem a komunitám, ale také šíří dobré jméno České republiky a tuzemského know-how.
Arnika s podporou programu Transition pomohla již dříve vybudovat síť občanského monitoringu kvality ovzduší i v Ukrajině. Tamější systém zvaný EcoCity je navzdory ruské agresi nadále jedním z největších svého druhu v Evropě, kdy dlouhodobě zahrnuje funkční stanice i v těžce zkoušených městech, jako je Charkiv nebo Slovjansk.
Další informace
[1] - Znečištěné ovzduší je spojené s vyššími riziky nejen plicních, ale i kardiovaskulárních a dalších obtíží. Světová zdravotnická organizace uvádí, že „závažnost nemocí způsobených znečištěním ovzduší se nyní odhaduje jako obdobné k jiným hlavním globálním zdravotním rizikům, jako je nezdravá strava a kouření, a znečištění ovzduší je nyní považováno za největší environmentální hrozbu pro lidské zdraví“. Nový výzkum dále říká, že výskyt rakoviny plic u nekuřáků celosvětově stoupá, přičemž znečištění ovzduší je považováno za významný faktor. Například výzkum Světové banky dále ukazuje, že v případě Tbilisi mezi nejhůře zasažené patří sociálně nejslabší.