Agent.AES patří mezi tzv. infostealery, jde o špionážní viry, které si hrají s uživatelem na schovávanou. Snaží se totiž zůstat co nejdéle v utajení, aby mohly krást přihlašovací údaje z webových prohlížečů, pořizovat snímky obrazovky či sledovat stisknuté klávesy.
„Infostealery jsou dlouhodobou hrozbou pro operační systém Windows nejen v Česku. Jedná se o typ spywaru, který útočníci využívají pro špionážní aktivity a odcizení uživatelských dat, především přihlašovacích údajů do našich účtů. V zařízení se mohou chovat velmi nenápadně a trvá poměrně dlouho, než je uživatelé odhalí,“ varoval Martin Jirkal, vedoucí analytického týmu v pražské výzkumné pobočce Esetu.
Podle něj se Agent.AES šíří nejčastěji jako příloha nevyžádaných e-mailů, bezpečnostní experti jej zachytili nejčastěji v přílohách s názvy „Payment Error.exe“ a „Bank Transfer Form.exe“. Třetí nejčastěji zastoupenou škodlivou přílohou byl spustitelný soubor se slovenským názvem „Potvrdenie platby.exe“.
Ještě v uplynulém roce byl přitom Agent.AES prakticky bezvýznamnou hrozbou. V první desítce nejrozšířenějších virů v rámci platformy Windows se sice objevoval pravidelně, vždy však dosahoval podílu jen v nižších jednotkách procent.
Zlom nastal až v lednu, kdy Agent.AES vystřelil až na 10,54 %. A množství útoků v uplynulém měsíci – podle zatím nejnovějších statistik antivirové společnosti Eset – ještě více rostlo. Podíl mezi ostatními hrozbami vzrostl na 25,3 %, což ho katapultovalo do samotného čela žebříčku nejrozšířenějších hrozeb.
Jak masivně nyní tento nezvaný návštěvník útočí, je patrné při pohledu na další škodlivé viry v žebříčku, ty dosahují totiž podílu pouze v jednotkách procent.
I proto by malware Agent.AES neměli lidé v žádném případě podceňovat. Důležité je především bezhlavě neklikat na každou přílohu, která do e-mailové schránky přijde. Právě prostřednictvím nevyžádaných e-mailů se totiž nejčastěji šíří nejen tento škodlivý kód, ale drtivá většina hrozeb na platformě Windows.
Počítačoví piráti neustále hledají nové cesty, jak se lidem dostat do počítače. Propašovat škodlivé kódy se přitom stále častěji snaží také do mobilů a tabletů.
Do mobilních zařízení se snaží kyberzločinci dostat prakticky stejným způsobem jako do klasických počítačů. Hledají chyby v nejrůznějších aplikacích a operačních systémech, které by jim dovolily propašovat záškodníka do cizího přístroje.
Hackeři také spoléhají na to, že uživatelé rizika podceňují. Na klasických počítačích provozuje antivirový program prakticky každý, u mobilů a tabletů tomu tak ale není. Počítačovým pirátům tedy nic nestojí v cestě. Poradíme, jak jednotlivá zařízení ochránit.