Lidé na otevřeném trhu práce nemají povinnost sdělovat zaměstnavateli údaj o svém postižení. Právní úpravu vyjasnil zástupce ombudsmana

10.3.2025 - | Kancelář veřejného ochránce práv

Uchazeči o zaměstnání či stávající zaměstnanci nemusí svým nadřízeným hlásit údaje o svém postižení. Se zdravotním stavem uchazeče o zaměstnání by se měl seznámit pouze lékař během vstupní prohlídky. Ten pak na základě provedené zdravotnické kontroly může vyhodnotit, že uchazeč o zaměstnání není způsobilý k výkonu dané práce z důvodu postižení. „ Vnímám, jak náročné může být pro člověka s duševním onemocněním sdělit na pracovišti citlivé informace. Mnohdy je to spojeno s řadou předsudků. Pro zaměstnavatele je ale klíčový fakt, zda je uchazeč zdravotně způsobilý k výkonu práce, kam má být zařazen. Pokud zaměstnanec bude vyžadovat přiměřená opatření, například zkrácení pracovní doby nebo častější přestávky v práci, měl by zaměstnavateli říct, že důvodem jsou potřeby plynoucí z jeho postižení. Pak je to na vzájemné domluvě a dialogu mezi oběma stranami,“ vysvětlil zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm.

Zástupce ombudsmana danou věc průběžně konzultoval s Ministerstvem práce a sociálních věcí, které mu vyšlo vstříc a připomínky zapracovalo do novely zákona o nemocenském pojištění. Od ledna letošního roku skončila povinnost hlásit zaměstnavateli pobírání invalidního důchodu 1. a 2. stupně, u 3. stupně je to i nadále povinné. „Zjistili jsme, že se povinnost týkala celkem 95 800 zaměstnanců. Pokud tak neučinili, mohla okresní správa sociálního zabezpečení udělit zaměstnancům pokutu ve výši 20 000 Kč. Tato povinnost administrativně zatěžovala zaměstnavatele, proto jsem podnikl potřebné kroky, aby byla tato povinnost zrušena. Vítám také kladný přístup ze strany ministerstva. V zájmu nás všech je, aby se lidé s postižením cítili na trhu práce dobře,“ uvedl Schorm.

Vyjasnění právní úpravy uvítala také předsedkyně organizace Revenium Hana Potměšilová, která je odbornicí na začleňování a potřeby lidí se zdravotním postižením na trh práce a této problematice se dlouhodobě profesně věnuje. „Tímto krokem jsme pomohli spoustě lidem k tomu, aby se cítili jako důstojná součást na trhu práce. Vždyť je tu nemalá část lidí, kterým do života přišla nějaká diagnóza a má dlouhodobě problém i jméno nemoci vůbec vyslovit. Jsem proto ráda, že zástupce ombudsmana pomáhá téměř desetině populace, která má zkušenost se zdravotním postižením nebo znevýhodněním, udržet si práci nebo usnadnit vstup do pracovního procesu,“ uvedla Potměšilová. Nadační fond Revenium se zabývá materiální a finanční pomocí pro osoby se zdravotním postižením a znevýhodněním.

Zaměstnavatelé a zaměstnanci by k sobě měli být především otevření a naslouchat si, jak konstatoval Schorm. Zaměstnavatel by měl vytvořit podmínky už od náboru a profilovat se jako přátelský a začleňující. Dále z toho pro něj plynou výhody, jako je například uplatnění slevy na pojistném a na sociální zabezpečení či započtení k povinnému podílu 4 % na zaměstnávání lidí s postižením. „Nejvhodnější je, aby člověk s postižením sám sdělil zaměstnavateli, že má invaliditu 1. nebo 2. stupně. Zaměstnanec by měl už od začátku mít pocit, že je přijímaný a že invalidita nebude mít negativní dopad na jeho pracovní uplatnění,“ doplnil Schorm.

Počet lidí s postižením ve věku 20-64 let na českém trhu práce

Zdroj: Český statistický úřad, 2019

Kdo je považován za člověka s postižením?

Zdroj: Český statistický úřad, 2019

V čem mohou spočívat úpravy pracovního režimu či pracoviště pro zaměstnance s postižením?

Zdroj: Český statistický úřad, 2019

Jaký je rozdíl mezi otevřeným a chráněným trhem práce?

http://www.ochrance.cz/aktualne/lide_na_otevrenem_trhu_prace_nemaji_povinnost_sdelovat_zamestnavateli_udaj_o_svem_postizeni-_pravni_upravu_vyjasnil_zastupce_ombudsmana