Veřejné zakázky malého rozsahu ze zákona nepodléhají kontrolám ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a nemusí se ani soutěžit.
Zvýšení jejich limitů z 2 na 3 miliony korun u dodávek a služeb, a z 6 na 9 milionů korun u stavebních prací, tak fakticky znamená, že dojde k navýšení objemu veřejných peněz, které budou rozdělovány netransparentně.
„Rozumíme argumentaci, že současné limity pro veřejné zakázky malého rozsahu nebyly měněny po řadu let, nicméně je důležité podotknout, že v České republice byly limity již dříve nastaveny výrazně výše než ve většině států EU,” upozorňuje v dopise Senát výkonný ředitel TI David Kotora.
„Toto navýšení bez současného zajištění účinných mechanismů transparentnosti a veřejné kontroly by dle našeho názoru mohlo vést ke zvýšení korupčních rizik,” dodává.
Přestože je u většiny zadavatelů nastavena celá řada mechanismů – především vnitřních směrnic pro zadávání malých zakázek, které mají omezovat zadávání malých zakázek jinak než nejvhodnějším dodavatelům – jsme v TI svědkem toho, že právě tyto malé zakázky bývají předmětem korupčního jednání.
Jako příklady můžeme uvést kauzy týkající se Ředitelství silnic a dálnic, Krajské správy a údržby silnic Středočeského kraje, Lesní správy Lány či Antonína Stanislava, bývalého náměstka ministra spravedlnosti Pavla Blažka, nebo Romana Bély, ředitele Centra sociálních služeb Praha, a mnoho dalších.
Návrh navýšení limitů VZMR navíc prošel Poslaneckou sněmovnou v rozporu s principy řádného legislativního procesu, formou takzvaného přílepku.
Přijímání právní úpravy ve formě tzv. přílepků je ze strany senátorek a senátorů ve veřejném prostoru často kritizováno, protože takový postup znemožňuje efektivní parlamentní spolupráci.
TI proto v dopise vyzvala Senát, aby tento návrh odmítl nebo alespoň zajistili účinnější kontrolní mechanismy.
Zvýšením limitů pro veřejné zakázky malého rozsahu představuje jeden z nejzávažnějších negativních zásahů do protikorupční legislativy ve volebním období současné vlády Petra Fialy (ODS).