Nadace Neuron ocenila v neděli 19. ledna na slavnostním galavečeru v Národním Muzeu špičkové české vědce a vědkyně. Jsou mezi nimi i osobnosti spojené s Univerzitou Karlovou.
prof. Mgr. Pavel Jungwirth, CSc., DSc.
Hlavní Cenu Neuron 2024, jež se uděluje za mimořádný přínos vědě, získal fyzikální chemik prof. Mgr. Pavel Jungwirth, CSc., DSc., absolvent Matematicko-fyzikální fakulty UK. Jeho hlavní přínos tkví v pochopení solvatace iontů a elektronů ve vodě a na vodních rozhraních.
„Pavel Jungwirth změnil způsob, jak přemýšlíme o solvataci iontů a elektronů ve vodě a na vodních rozhraních, což je klíčové pro pochopení důležitých procesů v heterogenní atmosférické chemii, chemické technologii i ve vnitrobuněčných biologických interakcích,“ píše se mimo jiné ve zdůvodnění jeho nominace.
prof. RNDr. Jan Černý, Ph.D.
Nadace Neuron letos poprvé udělila Cenu Neuron za rozvíjení lásky k vědě a ocenila prof. RNDr. Jana Černého, Ph.D., z katedry buněčné biologie Přírodovědecké fakuly UK a oblíbeného přednášejícího, který se dlouhodobě věnuje popularizaci vědy a podpoře mladých talentů – například v rámci biologických olympiád či programu Science na Univerzitě Karlově, který spoluzaložil. Cenu za rozvíjení lásky k vědě profesoru Černému předal prezident Petr Pavel.
Cenu Neuron pro nadějné vědce si odneslo sedm mladých vědců a vědkyň, kteří dosahují významných úspěchů ve svých oborech. Jsou mezi nimi také osobnosti působící na UK a její absolventi a absolventky.
Biologie: Mgr. Klára Hlouchová, Ph.D. – působí na katedře buněčné biologie PřF UK, zkoumá základní otázky o původu a evoluci proteinů. Se svým týmem například zjistili, že ačkoliv vše živé na naší planetě využívá dvacet aminokyselin, pro řadu funkcí by jich stačilo méně. Její objevy pomáhají zodpovídat otázky týkající se možného života jinde ve vesmíru.
Na PřF UK má vlastní výzkumnou skupinu syntetické biologie, jejím dalším působiště byl ÚOCHB. Jako postdoktorandka pracovala na University of Colorado Boulder a na NASA Astrobiology Institute v USA, kde se zabývala evolucí metabolických cest, což ji přivedlo k otázkám počátku života. Rozhovor s vědkyní si můžete přečíst zde.
Matematika: Mgr. Jan Volec, Ph.D. – absolvent MFF UK, má na kontě řadu úspěšných prací na obtížných problémech v rámci kombinatoriky. Ve spolupráci s kolegy už vyřešil některé slavné domněnky, které matematikům na celém světě dlouho nedávaly spát. Působí na ČVUT na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské, kde přednáší teorii grafů, lineární programování, teorii kódování a teorii her.
Společenské vědy: Mgr. Ota Pavlíček, Ph.D., Th.D. – působí na Filozofickém ústavu Akademie věd ČR, doktorát získal na Husitské teologické fakultě UK a také na Sorboně. Ve svém výzkumu se zabývá tím, kým byly a jak se chovaly dřívější vědecké elity. Vedle psaní odborných textů vyvíjí digitální aplikace, díky kterým se dá cestovat časem.
Chemie: Mgr. Tomáš Pluskal, Ph.D. – externě působí na katedře buněčné biologie PřF UK. Vyniká v oboru metabolomiky, která nám poskytuje informace o malých molekulách v živých organismech. Jeho výzkum má zásadní význam pro objevování nových léčiv. Čtvrtým rokem vede mezinárodní výzkumný tým na ÚOCHB v Praze.
Medicína: Dr. rer. nat Martina Benešová Schäfer – absolventka jaderné chemie na PřF UK, doktorát získala na Univerzitě v Heidelbergu, během něhož také stála u vzniku radiofarmaka, jež pomáhá pacientům s rakovinou prostaty.