„Všechno, co neškodí, necháváme,“ vysvětluje Tomáš Pospíšil ze Školního lesního podniku Křtiny. „Výběrný les by měl být stabilnější a odolnější proti vnějším vlivům a tomu, co nás čeká,“ dodává s ohledem na změnu klimatu, jejíž dopady mění i podobu našich lesů.
Více lesů, ale méně zdravých
Environmentální poradce Člověka v tísni, Jakub Zelený dále vysvětluje, že zalesněná plocha v Česku sice v posledních letech stoupá, zdraví lesů u nás ale klesá.
„Česká republika se v posledních šesti letech potýká s následky vážné kůrovcové kalamity, nejhorší v celé Evropě,“ říká Zelený. „Je způsobena dlouhodobějším poklesem zdraví lesů, ale i proměnou klimatu. Trpí i v důsledku nevhodných hospodářských praktik. Takto oslabený les je potom snadnou kořistí pro lýkožrouta smrkového neboli kůrovce,“ vysvětluje.
Podrobnější analýzu o zdraví českých lesů můžete najít v tomto článku:
Les lidi nepotřebuje
V České republice je dodnes typický pasečný způsob hospodaření (kdy se lesy jednorázově skácí a následně uměle vysází).
„V dobách komunismu jsme mysleli, že les budeme řídit, plánovat a potom bude všechno pod kontrolou. Tohle přesvědčení přetrvává dodnes. Už se ale ukázalo, jak nesprávná úvaha to je. Navzdory všem plánovaným výsadbám a těžbám bylo až devadesát procent všech těžeb kalamitních,“ upozorňuje Zelený na velké množství neplánovaných těžeb v roce 2021.
„My jako lidé jsme lesy úplně změnili – druhovou skladbu, strukturu lesa, půdní podmínky. Lesy, které jsou takto změněné, nejsou schopny na aktuální změny reagovat. Z pohledu lidského života to vypadá jako katastrofální situace, ale lesní prostředí pouze reaguje na změněné podmínky a poradilo by si s tím. Les lesníka nepotřebuje, bude se vyvíjet i bez něj. Lesníka a les potřebuje člověk,“ dodává Tomáš Pospíšil.
Změny se dějí i u vody
Zelený vysvětluje i souvislost s vodou.
„Dochází k nárůstu teploty a výkyvům. Máme dlouhá období sucha, následovaná velkými srážkami. Voda tak nemá čas vsáknout se do půdy, odtéká z krajiny. Lesy nemají dostatek vody, jsou oslabené a náchylné na škůdce.“
Environmentální poradce zároveň poukazuje na to, že se v Česku přestává dařit smrku.
„Dnes, když je tepleji, se smrku u nás nedaří. Proto právě v nižších polohách, jako je Vysočina, jsou lesy velmi oslabené,“ dodává.
Psychologická součást naší krajiny
Přírodě blízký les se tedy vyplatí také ekonomicky. „Podle přírodě blízkých modelů zjistíme, jak les přirůstá a kolik můžeme vytěžit, aby to nešlo na úkor lesa,“ vysvětluje Pospíšil a dodává, že to může být až 11 kubických metrů na hektar a rok.
Oba odborníci hovoří o funkcích, které les plní.
„Kromě produkce dřeva je to regulace mikroklimatu, ovlivňování množství srážek a prevenci sucha. Lesy jsou útočištěm pro zvěř, biodiverzitu. Patří to k naší krajině esteticky, psychologicky,“ říká poradce z Člověka v tísni.
Zlepšujeme se, ale příliš pomalu
„Vidíme pozitivní posun v reakci na aktuální kalamitní situaci. Lesníci už začínají chápat, že je potřeba praxi změnit,“ hodnotí Zelený postup v posledních letech. „Změna je ale příliš pomalá, než abychom to zvládli změnit,“ dodává.
Pospíšil zůstává optimistický.
„Máme spolupráci s mnoha majiteli lesů, kteří hledají způsob, aby se do stejné situace nedostali. Jsem optimistický v tom, že se myšlení nás lesníků mění, protože nám příroda ukazuje něco jiného.“
Kde náš klimatický podcast najdete
Podcast Hlasy proměny 2: Mění se klima, měníme se i my můžete poslouchat na našem YouTube kanálu a ve všech běžných podcastových aplikacích (Spotify, Apple Podcasts, České podcasty).
Podcast vznikl v organizaci Člověk v tísni. První epizodu podcastu připravila Martina Pouchlá. O mix zvuku se postaral Tomáš Tkáč. Hudbu složil Tomáš Pernický, dramaturgii zastala Magdaléna Trusinová a věcnou správnost garantuje Jakub Zelený. Autorkou vizuálu je Radka Tomašíková.
Druhá série podcastu byla finančně podpořena Evropskou klimatickou nadací.