Moldavsko se nachází ve velmi složité situaci, kdy politická a ekonomická nejistota klade velké nároky na schopnost země implementovat efektivní reformy.
Geopolitické napětí, zejména obavy z účasti ve válce na Ukrajině, spolu s rostoucí nedůvěrou vůči vládním institucím, komplikuje jak politickou stabilitu, tak i ekonomický rozvoj. I přes přijetí řady protikorupčních zákonů se Moldavsko potýká s výzvou jejich praktického uplatňování.
Klíčovou překážkou v této oblasti je střet zájmů, který nejen že oslabuje důvěru veřejnosti v politický systém, ale také přispívá k neefektivní správě a alokaci veřejných prostředků.
Vzhledem k těmto výzvám je prevence střetu zájmů zásadní pro rozvoj a stabilitu Moldavska. Ačkoliv se politická situace nadále vyvíjí, stabilizace těchto mechanismů se ukazuje jako základní krok v procesu evropské integrace.
„Kromě toho v Moldavsku chybí porozumění těmto předpisům mezi starosty nebo jejich poradci, místními zastupiteli a úředníky, což ztěžuje jejich efektivní implementaci v praxi. A to je hlavní důvod proč se v našem projektu zaměřujeme na lokální administrativu a hodláme se soustředit na ní i nadále,” vysvětluje Lenka Stružinská, projektová manažerka TI ČR.
Moldavsko se v rámci Indexu vnímání korupce za rok 2023 (Corruption Perceptions Index – CPI), který každoročně vydává mezinárodní sekretariát TI v Berlíně, umístilo se 42 body ze 100 možných na 76. místě ze 180 hodnocených zemí. Pro srovnání Česko v CPI získalo 57 bodů a obsadilo 41. příčku. Průměr EU je 64 bodů. |
V rámci občanské společnosti je pak střet zájmů vnímán spíše jako okrajová záležitost, která neovlivňuje širší politické či sociální dění v zemi. V Moldavsku je přitom běžnou praxí, že lidé poskytují pracovní místa svým rodinným příslušníkům či přátelům, což je často považováno za kulturní normu.
Kromě moldavské kanceláře TI se do projektu zapojil i Národní úřad pro integritu (National Integrity Authority – NIA), který naši iniciativu nejen vítá, ale i podporuje.
NIA se dlouhodobě potýká s nedostatkem adekvátních kontrolních nástrojů a s nízkým zájmem ze strany zákonodárných orgánů, což ztěžuje jeho práci.
Úřad si navíc dobře uvědomuje, jak klíčové je posunout problematiku střetu zájmů na novou úroveň, zejména v kontextu aspirací Moldavska na vstup do Evropské unie.
Nedostatečné vymáhání pravidel pro prevenci střetu zájmů je totiž jednou z překážek, které musí Moldavsko odstranit, pokud chce uspět v procesu evropské integrace.
Naše práce je zaměřena především na lokální politiku, protože na této úrovni dochází nejčastěji k problémům způsobeným neznalostí nebo nepochopením pravidel.
Společně s našimi partnery jsme vytvořili srozumitelné a praktické učební materiály, které jsme použili k proškolení více než 100 starostů a místních zastupitelů v rámci regionálních vzdělávacích aktivit.
„Po položení základů a rozšíření povědomí o problematice střetu zájmů se plánujeme zaměřit na konkrétní nástroje a jejich praktické použití. Chceme vytvořit návody a metodiky, jak například vyplňovat majetková přiznání nebo hlášení střetu zájmů, které jsou klíčové pro transparentnost a prevenci korupce,” objasňuje Lenka Stružinská.
Tento přístup nám umožní zavádět dobrou praxi odspodu, což by mělo mít dlouhodobý vliv nejen na místní politiku, ale i na národní úroveň.
Parlamentní volby, které se v Moldavsku uskuteční v červenci 2025, mohou výrazně ovlivnit směr, jakým se bude země dále ubírat.
Vzhledem k nedávným zkušenostem z jiných zemí, kde například došlo k nárůstu proruských tendencí (např. při vměšování Ruska do voleb), bude důležité se zaměřit na majetková přiznání představitelů hlavních politických stran.
To nám umožní lépe pochopit a odhalit potenciální střety zájmů, což přispěje k větší transparentnosti volebního procesu a odpovědnosti v politickém procesu.
Tento výstup vznikl v rámci projektu realizovaného z prostředků Ministerstva zahraničních věcí ČR v rámci programu Transition Promotion.
Projekty a kauzy: Střet zájmů na lokální úrovni v Moldavsku
http://www.transparency.cz/jak-pomahame-predchazet-stretum-zajmu-v-moldavsku