Doma v obývacím pokoji se Jaroslav Blecha rád zahřeje. V příštím roce si ale za teplo z elektrárny v Opatovicích nad Labem připlatí – k ročnímu průměru 20 350 korun ve třípokojovém bytě o 1430 korun. „To zvládnu. Zdražení není tak hrozné. Počítal jsem, že to bude více,“ říká Blecha.
„Měsíční náklad na průměrnou hradeckou domácnost je navýšení o 120 korun měsíčně. Což je sedmiprocentní nárůst ceny tepla,“ říká ředitel Tepelného hospodářství Hradec Králové Jiří Seidler. Pro srovnání, vloni se cena tepla z opatovické elektrárny pro hradecko-pardubickou aglomeraci zvýšila o 28 a půl procenta.
Podle Teplárenského sdružení je letos průměrná cena tepla z uhlí tisíc korun a z plynu 1200 korun za gigajoule. „V případě uhelných tepláren by mělo dojít k navýšení ceny o tři až deset procent, naopak u cen tepla ze zemního plynu ke snížení cen o tři až deset procent,“ říká Pavel Kaufmann z Teplárenského sdružení ČR.
V hlavním městě je největším dodavatelem tepla Pražská teplárenská. Ta bude v příštím roce zdražovat o pět až sedm procent.
V Plzni dodává teplo společnost Plzeňská teplárenská. Dosud její odběratelé platili 819 korun za gigajoule tepla včetně DPH. Od prvního ledna dojde ke zdražení o 4,9 procenta. Lidé tak zaplatí o 49 korun víc. Plzeňská teplárenská, kterou vlastní z 65 procent město, zůstane podle ředitele Václava Paška mezi teplárnami s nejnižšími cenami v Česku.
V Českých Budějovicích dodává teplo městská teplárna. Gigajoule tam stojí 840 korun a od nového roku cena stoupne o přibližně devět procent na 914 korun, mimo jiné kvůli dražším vstupním materiálům.
Naopak Teplárny Brno od ledna cenu domácnostem sníží o 67 korun na 1154 korun za gigajoule. Od listopadu 2022 jde o třetí snížení ceny v pořadí. Umožnil to pokles ceny plynu a výnos z prodeje elektřiny, kterou teplárny vyrábějí.
V Ústeckém kraji se výraznějšího zlevnění dočkají v Lounech. Mírně naopak teplo podraží v Žatci nebo Mostě. Žatec a Louny od sebe dělí jen dvacet kilometrů, přesto se rozdíly v cenách za teplo dosud lišily i o více než 500 korun měsíčně. Zhruba polovině žateckých domácností teplo dodává tamní teplárna, která spaluje hlavně biomasu. Domácnosti tam v průměru platí kolem devíti set korun měsíčně. Ceny od příští roku se podle ředitele společnosti navýší o čtyři procenta. „Cena pro příští rok nepřekročí tisíc korun bez DPH,“ uvádí ředitel Žatecké teplárenské Pavel Jonáš.
Lidé v Lounech za teplo dosud měsíčně dávají okolo 1500 korun za gigajoule. Teplárna společnosti Energie holding, která spaluje zemní plyn, na příští rok ceny tepla sníží o 15,8 procenta. „Každá sleva na jakýchkoliv energiích našim občanům hrozně pomůže, protože dneska počítají každou korunu. (…) Rozdíl oproti Žatci je v tom, že Žatec je vlastníkem své vlastní teplárny a nám to zajišťuje komerční subjekt,“ vysvětluje místostarosta Loun Pavel Csonka (SOCDEM).
Některá města postupně mění způsoby vytápění. Třeba v Ústí nad Labem vznikají nové plynové zdroje. Plyn a biomasa by pak měly nahradit uhlí v nedaleké trmické teplárně. Do budoucna chce Ústí využívat i geotermální energii. Ta už vytápí třeba zoologickou zahradu a následovat by mohly třeba lázně.
Změny mají šetřit ovzduší i peněženky odběratelů. „Pro běžnou průměrnou domácnost v Ústí nad Labem to bude za rok znamenat úsporu asi čtyři půl tisíce korun na vytápění a teplé užitkové vodě,“ tvrdí jednatel Tepelného hospodářství města Ústí nad Labem Karel Sajvera.
„Zachováme systém centrálního zásobování teplem, doplníme ho tím decentrálním a novými prvky, které jsou krajně ekologické a bezemisní. A toto všechno dohromady vytvoří mix, který dělá Ústí jedničkou z pohledu moderního teplárenství. Nejenom v České republice, ale vlastně v rámci celé střední Evropy,“ říká generální ředitel ČEZ ESCO Kamil Čermák.
Transformace teplárenství – tedy přechod od uhlí na jiné zdroje – vyjde v kraji na desítky miliard korun.