Fio banka a investiční společnost Atris dostaly pokuty od České národní banky kvůli tomu, že v minulosti porušily povinnosti v souvislosti se zákonem proti praní špinavých peněz. Zatímco Fio banka musí za přestupek zaplatit 9,5 milionu korun, v případě Atrisu to je 100 tisíc korun.
„Rozhodnutí České národní banky respektujeme, všechna nápravná opatření jsme s nimi podrobně diskutovali a již došlo k jejich zapracování,“ citoval mluvčího Fio banky Jakuba Heřmánka server Peníze.cz.
Také Atris uznal drobná pochybení a podle svého vyjádření hned přijal nápravná opatření.
Ve zveřejněném rozhodnutí ČNB je uvedeno, že investiční společnost Atris řádně nezkoumala původ peněžních zdrojů svých klientů, „když u těchto klientů nepožadovala předložení dokumentů prokazujících jimi tvrzený zdroj peněžních prostředků určených na investici do podílových listů nemovitostního otevřeného podílového fondu“.
Pokuta ve výši sto tisíc korun se týká období od začátku roku 2022 do konce ledna 2023. Tehdy se Atris ještě jmenoval Tesla investiční společnost. Firma zároveň v té době měnila majitele. Novým vlastníkem se stala rodina realitního podnikatele Václava Klána staršího.
„Snažíme se plnit všechny zákonné povinnosti, zvláště s ohledem na problematiku praní špinavých peněz. V jednotlivých případech se mohlo stát, že jsme nebyli zcela důslední. Rozsah a složitost předpisů, které nás regulují, jsou tak velké a složité, že i při nejlepší vůli a největším úsilí se může stát, že něco přehlédnete. Výše pokuty ale naznačuje, že to nebyl zásadní problém,“ řekl v rozhovoru pro SZ Byznys místopředseda představenstva Atrisu Tomáš Jícha.
Místopředseda představenstva Atris investiční společnosti Tomáš Jícha.
„Poučili jsme se z toho a udělali jsme taková opatření, abychom i toto splnili,“ doplnil zástupce Atrisu.
Atris investiční společnost spravuje hlavně nemovitostní fond Realita. Peníze má ve fondu kolem 16 tisíc lidí.
U Fio banky se pochybení týkají případů z let 2019 až 2022. V jednom případě banka nezajistila vyloučení navázání vztahu s klientem zařazeným na mezinárodní sankční seznam. V dalším nezajistila možnost kontrolovat vlastnickou strukturu klienta. Třetí případ se týká nedostatečného proškolování zaměstnanců banky na odhalování podezřelých obchodů, které mohou mít vazbu s praním špinavých peněz.
„Jako povinná osoba nezavedla a neuplatňovala odpovídající strategie a postupy vnitřní kontroly a komunikace ke zmírňování a účinnému řízení rizik legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu identifikovaných v hodnocení rizik podle § 21a AML zákona a k naplnění dalších povinností stanovených AML zákonem,“ píše banka v rozhodnutí z 15. října letošního roku.