K přednášce uvádí: Zkušenost více než milionu mužů odvedených v českých zemích a nasazených na frontách Velké války byla velmi různorodá. V měnících se režimech následujících sta let však existovala snaha dát jí jednotící příběh a smysl. Zdůrazňování hrdinství legionářů, loajality a nedocenění vojáků sloužících habsburskému domu nebo revolučnosti bouřících se jednotek na konci války postupně vytvořilo takzvaný „spor o českého vojáka“ a jak se to „skutečně“ stalo. Přednáška nastíní pestrost zážitků českých vojáků na bojištích Velké války (a konfliktů krátce po ní) a to, jak rozmanitě byla tato zkušenost využívána v různých politických systémech v následujícím století. A co a o čem nám existence tohoto sporu říká.