„Jsem rád, že můžeme navázat na naši spolupráci, aby se státní služba stala atraktivním zaměstnavatelem, ale také byla srozumitelná pro veřejnost,“ uvedl po jednání s nejvyšším státním tajemníkem ombudsman Stanislav Křeček.
Pokračovali jsme v diskuzi o tom, jak zvýšit počet zaměstnanců s postižením ve státní službě. Z našeho výzkumu totiž plyne, že ani ministerstva neplní zákonem stanovený povinný podíl zaměstnanců s postižením. „Zvýšit zaměstnávání lidí se zdravotním postižením ve veřejné správě je naší prioritou a státní služba by mohla jít příkladem. O důležitosti a výhodách plynoucích ze zaměstnávání lidí s postižením je nutné zvyšovat povědomí,“ sdělil zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm.
Schorm chce také zmapovat, jak služební úřady aktuálně plní povinný podíl zaměstnávání lidí s postižením a jaké konkrétní kroky dělají ke zvýšení počtu zaměstnanců s postižením. Požádal proto Ministerstvo vnitra o údaje.
Zástupce ombudsmana se také zajímal o zkušenosti nejvyššího státního tajemníka s automatickým ukončováním služebních poměrů ze zákonného důvodu, kdy soud úředníka omezí ve svéprávnosti. „Hovořili jsme o tom, zda je nepřiměřené, když soud omezí svéprávnost státního zaměstnance v oblastech, které nijak nesouvisejí s výkonem státní služby, například v oblasti rodičovské zodpovědnosti, poskytování sociálních či zdravotních služeb,“ vysvětlil zástupce ombudsmana a s tajemníkem se domluvil, že ho bude informovat o případech lidí, kteří by se s tímto problémem obrátili na ombudsmana. Ministerstvo vnitra totiž dosud nezaznamenalo žádné stížnosti úředníků, kterým tímto způsobem skončil služební poměr, přestože se to několika zaměstnanců týkalo.
Jaké jsou překážky v zaměstnávání lidí s postižením ve služebních úřadech, ombudsman zachytil ve výzkumu.
Zabývali jsme se také srozumitelností úředních textů. Superúředník Jindřich Fryč ocenil, že jsme nabídli státní službě podporu při vzdělávání v tom, jak psát srozumitelněji úřední texty. „Srozumitelnost úředních dokumentů může přispět k jejich většímu akceptování ze strany veřejnosti. Ukazuje se tak ze zkušeností z jiných evropských zemí, které se tomuto tématu věnují systematicky,“ uvedl Jindřich Fryč.
Srozumitelností se v Kanceláři veřejného ochránce práv zabýváme dlouhodobě. Úřední jazyk je totiž mnohdy zbytečně složitý. Záleží nám na tom, aby lidé úředním textům rozuměli. Máme zkušenosti s texty úřadů, na něž si lidé stěžují. Úřední texty jsme také zkoumali a testovali jejich porozumění. Naše zjištění jsme převedli do pravidel srozumitelného psaní a spolu s praktickými příklady je shrnuli v příručce určené nejen úředníkům nazvané Jak psát srozumitelné úřední texty. Věříme, že srozumitelné texty šetří lidem i úřadům čas, peníze a nervy.
Ke vzdělávání úředníků jsme nabídli i náš e-learningový kurz Základy antidiskriminačního práva. Kurz jsme vytvořili tak, aby byl užitečný především pro zaměstnance úřadů, které řeší stížnosti na diskriminaci.
Věnovali jsme se také etickému kodexu. Ombudsman ocenil čas a energii, které Ministerstvo vnitra vynaložilo na jeho přípravu. Kodex bude fungovat jako pomoc pro úředníky, jak postupovat v eticky rozporuplných situacích. Jeho uvedení do praxe bude doprovázet vzdělávání úředníků a důležitá společenská diskuze o etických dilematech spojených s výkonem státní služby.
Dále jsme prodiskutovali připravovanou novelu zákona o státní službě, ke které ombudsman uplatnil své připomínky. Zaměřili jsme se na důvody snížení požadavku na vzdělání, kdy pro úředníky v 10. platové třídě a výše nově postačí středoškolské vzdělání s maturitou. Plánovaná změna je reflexí na situaci na trhu práce.
V nastavené spolupráci s nejvyšším státním tajemníkem budeme nadále pokračovat.