Informace z jednání Komoditní rady pro obiloviny a olejniny při AK ČR 2. 7. 2026

Předseda komoditní rady Martin Volf úvodem shrnul bilanci světové produkce zemědělských komodit za uplynulý rok 2025. Podle mezivládní londýnské organizace International Grains Council (IGC) dosáhly rekordních hodnot obiloviny (2 488 mil. tun), z toho pšenice (845 mil. tun), dále kukuřice (1 339 mil. tun) a nadprůměrných čísel dosáhla podle renomované analytické společnosti Oil World (OW) také řepka (85,7 mil. tun). V letošním roce naopak nejsou očekávána vyšší čísla u žádné ze jmenovaných komodit, vyšších hodnot v meziročním srovnání by mohla dosáhnout sója a slunečnice. Nicméně předseda Martin Volf naznačil, že odhady pro daný rok mohou být příliš optimistické a po zpřesnění může dojít k poklesu. Následně se věnoval situaci jednotlivých komodit samostatně.

Na pěstování pšenice mají dopad vysoké stavy světové zásob, které dosahují podle IGC 280 milionů tun. To ovlivňuje cenový vývoj této komodity, na burzách se její cena snížila z loňských 225 eur za tunu na nynějších 203 eur za tunu. IGC odhaduje, že by letošní sklizeň mohla klesnout na 821 milionů tun. K meziročnímu snížení má dojít podle monitoringu MARS i v rámci Evropy, ale sklizeň by měla být podle odhadu vyšší než pětiletý průměr. Sklizeň mohou ovlivnit současná extrémní horka v celé Evropské unii. Sucho a mráz nejvíce poškodily oblast Pobaltí, Polsko, Česko a Slovensko. Intenzivní srážky v květnu zaznamenalo z celé Evropy prakticky jen Německo. Nicméně Evropská unie očekává vyšší produkci pšenice a současně oslabení exportní poptávky z Afriky a Blízkého východu, což rovněž promlouvá do cen na burzách. Za pozornost stojí i sledování situace ve Spojených státech amerických, kde je kondice porostů historicky velmi slabá, což může následně vést ke zvýšení tamní poptávky například po potravinářské pšenici z Německa. Co se týká situace na lokální úrovni, po aplikaci dusíkatých hnojiv nepřišly deště. To znamená, že rostliny přijímaly dusík později a některé jejich partie mohou vykazovat vyšší hodnoty dusíku.

Zásoby kukuřice na světovém trhu se podle IGC snížily na 298 milionů tun, což ovlivnilo i cenový vývoj a tato komodita na burzách posílila. Vliv mělo i napětí na Blízkém východě, od amerického útoku na Írán cena stoupá. Z loňských 215 eur za tunu se tak cena zvýšila na 235 eur za tunu. IGC očekává pokles globální produkce na 1 310 milionů tun z loňských 1 339 milionů tun.

Světová produkce řepky má být podle OW přibližně stejná jako loni, a sice 86 milionů tun. Cenový vývoj rovněž ovlivnilo napětí na Blízkém východě, z loňských 470 eur za tunu se cena zvýšila na aktuálních 502 eur za tunu. Nicméně situace v pěstování této komodity je ale napjatá, odhady letošní produkce v EU se liší. OW odhaduje produkci 20,88 milionů tun podobně jako loni. MARS odhaduje snížení letošního výnosu řepky na 3,18 tun z hektaru, což by znamenalo produkci pouze 19,15 milionů tun. Vývoj počasí nejvíce negativně ovlivnil Polsko, Česko, Slovensko nebo Pobaltí. Naopak v Německu plodině pomohly srážky v květnu, které se na zbytku území tak výrazně neprojevily. Co se týká Česka, podle ČSÚ došlo ke snížení osevní plochy řepky meziročně o 7,3 procenta na 311 tisíc hektarů a očekávají se zaorávky. Mluví se proto už nyní o nejhorší sklizni za posledních dvacet let. Předseda Volf upozornil na vývoj v Bulharsku, které sice nemá významné osevní plochy řepky v kontextu ostatních zemí včetně Česka, ale přesto vzrostly meziročně o téměř 50 procent na 157 tisíc hektarů. Co se týká Ukrajiny, která se po vypuknutí války stala významným dovozcem obilovin i olejnin do Evropské unie, sklizeň řepky v této zemi by měla být podobná jako loni. Došlo však k posílení domácího zpracování a Ukrajina vyváží do EU méně řepky a více řepkového oleje.

Po loňské příznivé sklizni slunečnice došlo k navýšení cen a následně osevních ploch a očekává se rekordní světová sklizeň. Podle OW by se měla zvýšit na 63,3 milionů tun z loňských 57,5 milionů tun. Vyšší osevní plochy byly zaznamenány i v Česku, a to zhruba o 10 tisíc hektarů. K nejvýznamnějším světovým producentům patří Rusko, Ukrajina a Evropská unie. Ve vztahu k EU pak jde především o Maďarsko, Bulharsko, Francii a Španělsko.

Jednání komoditní rady se dále přesunulo k aktuální situaci v Česku. Výsledky žní, které začaly v podobnou dobu jako loni, se zatím těžko odhadují. Očekává se podprůměrná, maximálně průměrná sklizeň. Ovlivnila to kombinace několika faktorů. Březen a duben jsou meteorology hodnocené jako nejsušší od začátku sledování. Po dubnové vlně jarních mrazů v kombinaci se suchem došlo k poškození a oslabení porostů. Podprůměrné srážky byly i v květnu a byly navíc v rámci měsíce rozložené značně nerovnoměrně. Následovaly rekordně vysoké teploty přesahující koncem června místy 40 °C, po kterých nastaly přívalové deště a lokálně též krupobití. Členové KR dále podrobně rozebrali ekonomiku pěstování řepky a pšenice na základě dat z roku 2025, která poskytl ÚZEI. Členové se shodli, že produkční náklady v letošním roce budou meziročně vyšší, a situace v pěstování jmenovaných komodit není příznivá, přičemž ji označili za “ekonomický problém letošního roku”.

Zástupci z Ministerstva zemědělství oznámili, že každoroční žňové zpravodajství začne 7. července. Bude též zveřejňováno na webu AK ČR, kde bude k dispozici členům i veřejnosti. V případě zavádějících odhadů požádali KR o spolupráci při změně struktury respondentů.

Další jednání komoditní rady se uskuteční podle potřeby, ideálně však v termínu před zahájením mezinárodního agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích 20. srpna, kde se uskuteční i tisková konference k vyhodnocení letošních žní.

Zprávy k letošním žním naleznete na tomto odkaze: /txt/postup-sklizne-obilovin-a-repky-v-cr-v-roce-2026