Informace z jednání Komoditní rady pro mléko a hovězí maso při AK ČR 3. 6. 2026

Předseda Leoš Říha následně představil program zasedání s tím, že upřednostní zejména téma krizové situace chovatelů mléčného skotu, kteří čelí kombinaci vysokých nákladů, nízkých výkupních cen a dalších faktorů. Za prioritu označil, aby výkupní ceny surového mléka neklesly pod evropský průměr. Je nezbytné pokračovat v jednáních o možnostech podpory sektoru z národních i evropských zdrojů. Chovatelům dojného skotu by též pomohlo rozšíření úlev na sociálním pojištění, které je nyní cíleno pouze pro sezonní pracovníky z ovocnářského a zelinářského oboru. Dále je třeba usilovat o podporu domácího zpracování a posílení odbytu českých mléčných výrobků. Zdůraznil nespravedlivě nastavené podmínky na trhu a vyjednávací sílu nadnárodních řetězců. Podle předsedy Leoše Říhy by bylo možné se ke zlepšení poměrů v této důležité komoditě inspirovat i v zahraničí. Připomněl dlouhodobý úkol KR porovnat dotační podpory v Česku, Německu a Polsku, což podle něj spadá do gesce ÚZEI a případně dalších specializovaných institucí. O tomto úkolu se již vedla diskuse v roce 2025, proto by bylo vhodné, aby chovatelé dojného skotu obdrželi již plnohodnotné srovnání dotací, jelikož dotační politika okolních států EU není dobře čitelná. Ke stálým bodům na programu KR patří též výzva k obezřetnosti chovatelů kvůli riziku šíření slintavky a kulhavky a dalších nákaz. Dlouhodobým cílem zůstává také zlepšování mediálního obrazu, v této souvislosti zmínil apel AK ČR na vznik marketingového fondu.

Jako další vystoupil prezident AK ČR Jan Doležal, který shrnul závěry jednání volebního sněmu AK ČR, jež se uskutečnil 21. května v Olomouci i prvního zasedání prezidia AK ČR, které se schází již v novém složení. Dále přítomné informoval, že AK ČR vyzvala předsedu vlády Andreje Babiše k jednání o palčivé situaci českého zemědělství včetně mlékárenského sektoru, a to společným dopisem nevládních organizací, jež byl předán předsedovi vlády při příležitosti akce „Strakovka žije zemědělstvím“ v zahradách Úřadu vlády ČR dne 30. května. Prezident AK ČR poznamenal, že současný stav je pro chovatele dojného skotu dlouhodobě neudržitelný a pokud bude tato krize trvat, má velké obavy o přežití tohoto sektoru. V rámci podpory sektoru AK ČR prosazuje nezdaňování přímých dotací a návrat ke zdanění zemědělské půdy na úroveň před zásahem předešlé vlády. V jednání je též pomoc z Evropské unie, mluví se o aktivaci krizové rezervy ve vztahu k jarním mrazům a dopadu na úrodu ovoce s možnou podporou právě i „neovocnářských“ sektorů. S požadavkem na zahrnutí mlékárenského sektoru o finanční podporu se již na Evropskou komisi obrátily organizace Visegrádské skupiny včetně AK ČR s důrazným apelem tuto situaci řešit.

Vrchní ředitel pro řízení Sekce ekologického zemědělství, komodit, výzkumu a vzdělávání MZe Petr Jílek se vyjádřil k aktuálním tématům, kterými se nyní resort MZe zabývá. Shrnul vývoj jednání se zástupci obchodních řetězců a v této souvislosti zmínil jednání pracovní skupiny pro transparentnost potravinového řetězce, která se 1. června poprvé sešla v širším formátu za účasti jak zástupců státních institucí, tak i nevládních organizací. Co se týká podpory sektoru mléka, popsal možnosti pomoci na národní i evropské úrovni. Zahrnutí mlékárenství do krizové rezervy EU je podle něj otázkou nastavení kritérií, avšak současně varoval, že k uvolnění prostředků může dojít až na podzim tohoto roku.

Dalším bodem jednání byly informace o trhu. Iveta Bošková z ÚZEI shrnula situaci na trhu s mlékem, kterou označila za nepříznivou. Na evropském trhu jsou přebytky mléka a objem produkce hlavních producentů se zvýšil. Za první tři měsíce letošního roku činila produkce EU o 1,7 miliardy litrů více, než tomu bylo v minulém roce. Podobný trend se týká i světových producentů mléka. Miluše Abrahamová též z ÚZEI informovala o situaci na trhu s hovězím masem. Světový trh podle ní stále více ovlivňují vztahy Číny a USA a jejich celní politika. Upozornila na pokles ceny jatečních býků za duben letošního roku v EU, který se projevil ve většině členských zemí EU. Abrahamová zároveň oznámila svůj odchod do důchodu, poděkovala členům KR za dlouhodobou spolupráci a přínosná jednání. Její nástupce z ÚZEI bude následně oznámen.

Poměry na trhu s mlékem komentoval také předseda Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček a popsal trendy za květen letošního roku. Za aktuálním stavem podle něj je skutečnost, že produkce mléka celosvětově stoupá, zatímco spotřeba vzrostla o pouhé jedno procento, proto dochází k převisu mléka na trhu. To vytváří přetlak nabídky nad poptávkou a odráží se to ve výkupních cenách. Cenová křivka se podle něj nyní začíná takzvaně zakulacovat a dostáváme se na pomyslné dno. Za dobrou zprávu označil kvalitu mléka v Česku a nynější vysoké hodnoty obsahových složek. Tento faktor se rovněž může projevit ve výkupních cenách mléka. Dále předseda Kopáček shrnul závěry jednání, které se uskutečnilo ve středu 3. června na MZe ke kritické situaci v mléce. Zmínil debatu o zřízení mléčného fondu po vzoru jiných zemí, který by mohl fungovat tak, že by do něj přispívali prvovýrobci i zpracovatelé a z těchto prostředků by byly financovány edukativní projekty cílené pro veřejnost. Co se týká trhu s mléčnými výrobky v Česku se během čtyř měsíců zvýšila výroba jogurtů, zakysaných výrobků, sýrů, tvarohů i másla. Propad nastal pouze ve výrobě tavených sýrů kvůli uzavření mlékárny v Hodoníně, která však zpracovávala především mléko z dovozu, tedy neočekává se dopad na sektor v ČR.

Ředitel Odboru společné organizace trhů Státního zemědělského intervenčního fondu Robert Zavadil, který se z osobní účasti na jednání omluvil, zaslal svůj příspěvek k dané problematice. Shrnul aktuální informace k dotačnímu programu 20. A, D, E (Zlepšení životních podmínek v chovu dojnic, Zlepšení životních podmínek v chovu skotu bez tržní produkce mléka a Zlepšení životních podmínek v chovu vykrmovaných býků). Dále informoval o posledním vývoji organizace trhů. V dubnu se meziměsíčně zvýšil počet producentů o 3 na celkových 1 227. Počet prvních kupujících zůstal beze změny a činil 65 (z toho 40 zpracovatelů a 25 odbytových družstev).

Následovala debata členů KR k různým tématům, která se primárně dotýkala nastavení vztahů v rámci dodavatelsko-odběratelské vertikály a vyjednávací síly jednotlivých článků. V této souvislosti se mluvilo o omezení prodeje za podnákladové či podnákupní ceny a o nastavení obchodních přirážek. Člen KR poznamenal, že nadnárodní obchodní řetězce si své postavení na českém trhu budovaly přes dvacet let a je iluzorní si myslet, že se na něm něco změní v řádu týdnů. Tématem byl také hrozící nedostatek krmiv z důvodu sucha, které se projevilo na výsledcích prvních sečí. Co do objemu jsou sklizně píce lokálně nižší až o 50 procent. Ministerstvo zemědělství na podporu chovatelů rozšířilo možnosti seče také na některých plochách mimo produkci, což iniciovala samotná AK ČR. Členové KR dále poukázali na administrativní a byrokratickou zátěž, kterou považují stále za vysokou, a připomněli v této souvislosti slíbené kroky vlády ČR ke zlepšení tohoto stavu ze strany Evropské komise i současné vlády, například provádět kontrolu u zemědělského subjektu max. 1x do roka. Bohužel se aktuálně vyskytují případy, že dozorové orgány provádějí nekontrolovaně kontroly i v počtu 4-5x za 10 dní u subjektů, kteří drží prim ve welfare hospodářských zvířat, zpracování i distribuci produktů na trh.

Další jednání KR se uskuteční ve čtvrtek 20. srpna 2026 v rámci agrosalonu Země živitelka 2026 v Českých Budějovicích, v pavilonu Z.

Úřad AK ČR