Od pomoci v Ugandě po obyčejné setkání u čaje. Proč lidé pomáhají v Charitě

20.4.2026 - | Charita ČR

Dobrovolnictví v Charitě nemá jednu podobu. Pro někoho znamená měsíc v nemocnici v Ugandě, kde často chybí elektřina i léky, pro jiného pravidelné setkání u čaje se seniorem, který by jinak zůstal celý den sám. Co vede lidi k tomu, že věnují svůj čas druhým? Odpovědi najdeme v příbězích, které začaly různě, ale spojuje je jedno, rozhodnutí darovat svůj čas tam, kde je ho potřeba.

Vidí, že se věci posouvají k lepšímu

Dana Černíková z Hradce Králové v tom má jasno. Chce být užitečná a vidět konkrétní výsledky své pomoci.

Ve svém volném čase se věnuje dětským pacientům v nemocnici, doučuje znevýhodněné děti a doprovází lidi s duševním onemocněním. Největší radostí je pro ni pocit, že se věci posouvají k lepšímu.

"Ráda pomáhám, kde je potřeba, a cítím se užitečná," říká paní Dana Černíková.

Být s někým, kdo by jinak zůstal sám

Magdaléna Blažková našla smysl v něčem zdánlivě obyčejném, v čase stráveném s druhým člověkem. Podle ní nejde o nic složitého. Často stačí jen přítomnost, zájem a milé slovo. Právě v tom vidí smysl dobrovolnictví.

Někdy se z krátké návštěvy stane dlouhé odpoledne.

"Kolikrát se tak zapovídáme, že ani nepostřehneme, kolik už uplynulo času," popisuje dobrovolnice Magdaléna Blažková.

Z malých věcí vzniká velká radost

Dobrovolník David přišel s jednoduchým nápadem, přivést ke klientkám psa, o kterého si jedna z nich přála. Někdy stačí málo. Pár minut naslouchání a ochota reagovat na to, co druhý člověk opravdu potřebuje.

A právě takové momenty si dobrovolníci pamatují nejvíc.

"Paní Vlasta se při setkání s Ellie doslova rozzářila a hned si s ní začala hrát," popisuje setkání dobrovolník David.

Foto: Paní Vlasta se při setkání s psem Ellie

Dát věci do pohybu

Pro Evu Kolafovou z Chebu je dobrovolnictví způsob, jak věci kolem sebe posouvat a nenechat problémy bez řešení. Dobrovolníci v regionu pomáhají například s doprovodem na úřady nebo k lékaři a často jsou prvním krokem k další pomoci. 

"Pochopila jsem, že když chci, aby se něco dělo, musím to zařídit nebo se do něčeho zapojit, jinak se to dít nebude," říká paní Eva Kolafová.

Vrátit pomoc, kterou sama dostala

Anna Bondarenko se rozhodla vrátit pomoc, kterou sama dostala v Charitě. Dnes vede kroužek pro mladé, kde společně natáčejí videa a učí se nové věci. Dobrovolnictví jí dává smysl i proto, že může svou zkušenost předat dál.

"Jsem vděčná za pomoc. Teď ji mohu alespoň částečně vracet," říká mladá dobrovolnice Anna Bondarenko.

Protože vidí, že to má dopad

Pro lékaře Maxima Sirotina je dobrovolnictví otázkou konkrétního dopadu pomoci. Zároveň zdůrazňuje, že každá darovaná koruna umožňuje fungování péče, která by jinak nebyla dostupná.

"Mnoho lidí zde žije v takové chudobě, že si nemohou dovolit ani nízké nemocniční poplatky. Někteří proto přicházejí pro pomoc, až když jsou v kritickém stavu," popisuje Maxim Sirotin svou zkušenost z Ugandy.

Dobrovolnictví v Charitě nemá jednu podobu ani přesně daný čas. V dobrovolnických centrech po celé republice si lidé mohou vybrat způsob zapojení, který jim dává smysl, pravidelný i jednorázový, podle svých možností.

Příležitostí, jak si dobrovolnictví vyzkoušet, jsou i Dny dobrovolnictví, které se letos konají 20. až 26. dubna. Během nich Charita po celé republice otevírá své služby a nabízí možnost zapojit se.

Celé příběhy si můžete přečíst v aktuální příloze Caritas Katolického týdeníku.

Způsob, jak pomoci, se v Charitě vždy najde.

Zjistěte, jak se zapojit ve vašem regionu

https://www.charita.cz/podporte-nas/dobrovolnictvi/dobrovolnictvi/proc-lide-pomahaji-v-charite