„Nejdřív testují, co vydržíme. Pak přitvrzují. Od tlaku na Hrad jsme se během pár týdnů dostali k otevřenému umlčování. Nejprve odešly noční SMS od ministra zahraničí Macinky s výhrůžkami a vydíráním. Pak je tu snaha zabránit prezidentovi v zahraničních cestách a reprezentaci státu. A teď zakázali zveřejnit rozhovor s hlavou státu.
Prezident republiky je vrchní velitel ozbrojených sil. Není to úředník, kterému Ministerstvo obrany bude určovat, kdy a kde smí mluvit. Jde o cenzuru v nejtvrdší podobě. Tenhle postup má jasnou logiku. Co se nehodí, to se zastaví. Co se nehodí, to se umlčí. Metody, které se Andrej Babiš nebo Oto Klempíř učili u StB, se dnes vracejí v plné síle. A tentokrát se už týkají ale samotného prezidenta.
Dnes je to vrchní velitel armády. Kdo bude příště? Občané na náměstích, protože si dovolili říct, že Andrej Babiš nezvládá řídit koalici, natož stát? A že kvůli jejich nekompetentním a zbrklým rozhodnutím si lidé třeba připlatí za pohonné hmoty (pokud je vůbec budou mít kde natankovat)?
Vicepremiér a ministr obrany Zůna za to nese plnou odpovědnost. Selhává jako člověk, když si nechává určovat, co sám bude říkat nebo dělat. Selhává jako ministr, když toleruje škrty, které oslabují obranu země. A selhává jako politik, když připustí, aby jeho vlastní resort cenzuroval hlavu státu. Pokus umlčet prezidenta musí být poslední kapkou.
Zítra na plénu Sněmovny budeme chtít zařadit bod ‚Návrat totality: Roubíky pro prezidenta a cenzura jako vládní program‘. Budeme chtít jasné vysvětlení, co se stalo a kdo o tom rozhodl a jestli je teď novým standardem umlčovat hlasy s jiným názorem. Zároveň vyzýváme ministra obrany Zůnu, aby rezignoval. A pokud nenajde SPD spolu s ním dostatek sebereflexe, tak ať ukáže svůj špičkový manažerský um Andrej Babiš a ministra odvolá.
Vláda, která si dovolí umlčet vrchního velitele armády, přestává respektovat základní pravidla, na kterých stojí Česká republika. Nenecháme naši zemi vrátit do těch dob, kde o tom, kdo smí mluvit, rozhoduje strana a vláda.“