Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch po třech měsících ve funkci shrnul první kroky svého působení v čele resortu. Zaměřují se na stabilizaci financování zdravotního systému, zlepšení organizace péče o pacienty, větší otevřenost dat a podporu inovací a digitalizace ve zdravotnictví.
V prvních měsících funkčního období se ministr zdravotnictví zaměřil především na posílení stability zdravotního systému a zlepšení fungování péče pro pacienty. Mezi první kroky patřila stabilizace financování zdravotního pojištění, změny ve vedení fakultních nemocnic, rozšíření dostupnosti dat o zdravotnictví a jejich využití jako podkladu pro dohodovací řízení o úhradách zdravotních služeb a přípravu úhradové vyhlášky pro rok 2027 a další období, zavedení koordinátorů onkologické péče, podpora inovací ve spolupráci s akademickým sektorem a zahájení mapování využívání umělé inteligence v českých nemocnicích.
„Mým cílem je stabilní a moderní zdravotnictví, které je kvalitní a dostupné pro pacienty a zároveň otevřené inovacím a spolupráci s odborníky. První měsíce ve funkci jsem proto věnoval již konkrétním krokům, které mají systém posílit jak z hlediska řízení, tak z hlediska péče o pacienty,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Stabilizace financování zdravotního systému
Ministerstvo zdravotnictví zahájilo jednání se zdravotními pojišťovnami a dalšími partnery o opatřeních, která mají zajistit stabilitu systému veřejného zdravotního pojištění. Cílem je udržitelné financování zdravotní péče a předvídatelné prostředí pro zdravotnická zařízení i poskytovatele péče. Součástí těchto kroků je také posílení strategického řízení velkých zdravotnických institucí, včetně změn ve vedení některých fakultních nemocnic.
Otevřenější zdravotnictví a dostupnější data
Ministerstvo zdravotnictví zároveň rozšiřuje dostupnost dat o fungování zdravotního systému. Otevřená data mají sloužit odborné veřejnosti, výzkumníkům i veřejnosti pro lepší analýzu fungování českého zdravotnictví a podporu informovaného rozhodování. Pravidelně zveřejňovaná data zároveň slouží jako analytický podklad pro dohodovací řízení mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli zdravotních služeb a pro přípravu úhradové vyhlášky na rok 2027 a další období.
„Transparentnost a dostupnost dat jsou důležitým předpokladem moderního zdravotnictví. Chceme, aby odborná veřejnost měla k dispozici kvalitní data pro analýzy a plánování dalšího rozvoje systému,“ doplnil ministr.
Lepší organizace péče pro pacienty s onkologickým onemocněním
Jedním z konkrétních kroků ke zlepšení péče o pacienty je zavedení onkologických koordinátorů ve všech komplexních onkologických centrech v České republice. Tito odborníci budou pacienty provázet diagnostikou i léčbou a pomohou zlepšit organizaci péče i komunikaci mezi jednotlivými zdravotnickými pracovišti. Cílem je zejména zrychlit zahájení léčby a zlepšit orientaci pacientů v systému zdravotní péče.
Systematický rozvoj péče o pacienty
V rámci rozvoje péče v oblastech, které vyžadují dlouhodobou koncepční podporu, vznikly Národní strategie pro oblast vzácných onemocnění a pro oblast paliativní péče. Ty mají posílit koordinaci péče, zlepšit dostupnost včasné diagnostiky a propojit zdravotní a sociální služby pro přibližně půl milionu pacientů v České republice.
Podpora inovací a spolupráce s univerzitami
Ministerstvo zdravotnictví zároveň vyhlásilo výzvu zaměřenou na podporu inovací ve zdravotnictví ve spolupráci s VŠB – Technickou univerzitou Ostrava. Cílem je propojit zdravotnictví, akademický sektor a technologické firmy při hledání nových řešení pro zdravotnický systém. Program má podpořit například digitální nástroje, nové technologické postupy nebo efektivnější organizaci zdravotní péče.
Posílení spolupráce s odbornou lékařskou komunitou
Důležitým krokem v prvních měsících ve funkci bylo také podepsání memoranda o spolupráci s Českou lékařskou společností Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP). Dokument má posílit spolupráci mezi ministerstvem a odbornými lékařskými společnostmi při přípravě zdravotnické legislativy i odborných doporučení.
Umělá inteligence ve zdravotnictví
Ministerstvo rovněž realizovalo národní průzkum využívání umělé inteligence ve zdravotnictví, který mapuje současné využití těchto technologií v českých nemocnicích. Výsledky průzkumu budou sloužit jako podklad pro připravovanou strategii využívání umělé inteligence ve zdravotnictví. Technologie umělé inteligence mají potenciál například v oblasti diagnostiky, zpracování zdravotnických dat nebo organizace zdravotní péče.