Ve světle tíživé situace na trhu s mlékem v Česku i v celé Evropě se uskutečnilo další jednání Komoditní rady pro mléko a hovězí maso při Agrární komoře České republiky (AK ČR), a sice v úterý 10. března 2026. Předseda komoditní rady Leoš Říha úvodem poukázal na stále nízké výkupní ceny mléka, které už proráží nákladové ceny. Předseda Leoš Říha poté přivítal přítomné členy i hosty z řad Ministerstva zemědělství (MZe), Státní veterinární správy (SVS), Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) a Výzkumného ústavu živočišné výroby a vyzdvihl hlavní body jednání, kterými byly kromě nelehké ekonomické situace dále i výplaty dotačních podpor, nákazová situace nebo protierozní opatření v rámci DZES 5.
Vrchní ředitel pro řízení Sekce ekologického zemědělství, komodit, výzkumu a vzdělávání Ministerstva zemědělství Petr Jílek shrnul novinky v legislativě. Pracuje se na umožnění rituálních porážek, které rozšíří možnosti exportu hovězího masa s vyšší přidanou hodnotou než dosud, určené pro vývoz do Turecka a dalších zemí tímto směrem nebo vyjmutí úpravy paznehtů z odborných veterinárních úkonů. Dále se vrchní ředitel sekce Jílek věnoval ekonomické situaci na trhu s mlékem. Představil možné nástroje pomoci, o jejichž využití rozhodne další cenový vývoj. Evropská komise podle něj zatím neprojevuje ochotu k finanční pomoci pro sektor, nabízí se proto v tuto chvíli opatření pouze na národní úrovni. Cash flow podniků může pomoci vyplacení záloh na dotační program 20. Zlepšení životních podmínek hospodářských zvířat z aktuálních 50 procent na možných 70 až 75 procent. Připravuje se také obnova DT 13 na podporu zpracování zemědělských produktů. Důležitá je podle něj debata o podnákupních cenách. Obchodní řetězce podle Jílka využily situace a z cen mléka a mléčných výrobků udělali PR akci. Dalším tématem byla modifikace protierozních pravidel v rámci DZES 5, která je nyní v řešení. Jedná se o konkrétně úpravy maximálního možného smyvu. Členové komoditní rady diskutovali o zelené naftě a zda přistoupit k úpravám, nebo ne. Diskuse se vedla i k tématu statistického zjišťování dat, které vede po své linii ÚZEI a též Český statistický úřad. Je nutné, aby se sjednotila ideálně metodika zjišťování dat, ze kterých následně vycházejí předpokládané odhady. Vždy je ale důležité i ve vztahu k veřejnosti uvádět skutečnost, že se jedná o odhad, který nemusí vždy korelovat se skutečností samotných zpracovatelů a chovatelů mléčných krav.
Ústřední ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád se zabýval nákazovou situací. Na základě požadavku v rámci předešlého jednání shrnul legislativní možnosti, jak naložit s mlékem v případě omezení vývozu do zahraničí. Pokud nebude určené pro lidskou spotřebu, může být využito jako krmení pro zvířata, dále může být využito pro bioplynové stanice nebo v asanačních podnicích, lze jej také zapravit do půdy. Jedná se o výčet, který umožňuje legislativa. Podle Semeráda by mohlo být zajímavé, jaké jsou možnosti využití suroviny ze strany výzkumného ústavu. Předseda Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček doplnil, že zpracovatelské kapacity v Česku by na objem mléka vyprodukovaného v Česku byly dostačující, ale jsou různé způsoby využití a otázkou by podle něj byly možnosti odbytu pro výsledné výrobky. Ústřední ředitel SVS zdůraznil, že je zakázaná likvidace mléka cestou odpadních vod.
Semerád dále shrnul aktuální ohniska nákaz, které mohou být ohrožující pro skot. Slintavka a kulhavka je problémem na ostrově Kypru, kde se z turecké části rozšířila do kyperské. V turecké části nebyla dodržována opatření, která by zamezila šíření nákazy, chovatelé odmítali utrácet zvířata a uhynulé kusy končily na skládkách kvůli absenci asanačních podniků. Nyní probíhá vakcinace látkou, která byla dodána z Turecka. Pod tlakem těchto událostí rozhodla Evropská komise o zavedení pásma mezi tureckou a evropskou částí, aby se zabránilo dalšímu šíření. Tamní chovatelé budou mít potíže se zpracováním mléka. Velký problém je vývoz sýru halloumi, který je exportován do Austrálie, Kanady nebo Spojeného království. S nadcházející turistickou sezonou hrozí, že budou přibývat další ohniska SLAK. Nákaza se šíří i v Ázerbájdžánu, Íránu, Libanonu i v samotném Turecku. Další riziko může představovat katarální horečka ovcí. Situace je nyní horší v Rakousku, kde se vyskytuje sérotyp 4 a 8, zatímco v Česku jde o sérotyp 3. Koncem března bude do Česka dovezena vakcína. SVS proto připravuje změnu mimořádných veterinárních opatření, aby vakcinace mohla začít okamžitě a bude dobrovolná. Vzhledem k nízkým teplotám v noci a ráno je nyní období bez aktivity tiplíka, zvyšování teplot ale přispěje k jeho šíření. Co se týká nodulární dermatitidy skotu, situace se zlepšila, ale nemusí se jednat o trvalý stav. Semerád doporučil, aby chovatelé v rámci prevence nepouštěli k hospodářským zvířatům nepovolané osoby. Závěrem informoval o změně ve vybírání správních poplatků, snahou je více využívat platební terminály a převody na účet ve vztahu ke krajským veterinárním správám.
Dalším tématem byl mediální tlak na sledování úrovně welfare v chovech hospodářských zvířat. Veterinární inspektoři se podle Semeráda setkali s odmítáním kontrol ze strany chovatelů. Někteří chovatelé si stěžovali naopak na přístup při kontrolách a údajně nedostatečnou erudici inspektorů. Vrchní ředitel sekce Jílek z Ministerstva zemědělství vysvětlil, že sankce do 50 tisíc korun ještě neznamená porušení zákona, při udělení sankce nad 50 tisíc korun již dochází ke krácení samotné dotace a v rámci národních i evropských dotací je využíván tento přístup. Semerád doplnil, že očekává pozitivní efekt ve vztahu k prevenci od zavádění kamer na jatkách.
Iveta Bošková z Ústavu zemědělské ekonomiky a informací shrnula poslední data o produkci a stavech. Poukázala na změnu metodiky Českého statistického úřadu, kvůli které není možné porovnat údaje z let 2024 a 2025. Komoditní rada vyzvala ke sjednocení a vyvolání jednání se zástupci ČSÚ kvůli této otázce.
Posledním bodem jednání byla diskuse o ekonomické situaci chovatelů, jejíž výsledky byly následně prezentovány na tiskové konferenci na Ministerstvu zemědělství v tento den. Předseda komoditní rady Leoš Říha upozornil, že je prolamována nákladová cena, a varoval před pokračováním tohoto trendu. Předseda Českomoravského svazu mlékárenského zdůraznil, že tato situace je způsobena velkým převisem nabídky nad poptávkou. Celosvětově se podle něj vyrobilo více mléka a tento trend pokračuje i v letošním roce včetně Česka. Co se týká cen v okolních zemích Evropské unie, tak nižší ceny jsou taktéž v Německu a na nejnižší úrovni jsou v Belgii. Předseda Kopáček očekává, že únorová data bohužel poukáží na další snižování ceny u mléka. Po sečtení 86 procent trhu výkupní cena v Česku činí 10,72 korun za litr a nesouhlasí s tvrzením, že trh se pouze vzpamatovává z přehřátí. Podle předsedy Českomoravského svazu mlékárenského je sektor v krizi. Expert AK ČR na zahraniční vztahy a politiky EU Stanislav Jaš prezentoval grafy, které se týkají nejen cenového vývoje mléka v Česku, ale i jeho kvality. Zdůraznil, že kvalita mléka se v Česku zvyšuje. V rámci další debaty se mluvilo o dopadu zdražení pohonných hmot kvůli konfliktní situaci na Blízkém východě, který může přispět k dalšímu zvýšení nákladů. Jedná se o turbulentní dobu, která s sebou přináší velké výkyvy v cenách vstupů, což je patrné v tomto týdnu i u čerpacích stanic, kdy je rozdíl 1 litru PHM i 10 korun.
Další jednání komoditní rady se uskuteční 21. dubna 2026 ve 13 hodin.
Úřad AK ČR