Povinné příspěvky zaměstnavatele na produkty spoření na stáří

Ministerstvo zdravotnictví upozorňuje, jak je níže uvedeno, na odlišné postupy v oblasti příspěvků zaměstnavatele na produkty na stáří a v oblasti ochrany zdraví při práci.

Zaměstnavatel uhradí povinný příspěvek na zaměstnancův produkt spoření na stáří ve výši 4 % z vyměřovacího základu za rozhodné období. Přispívat na produkty spoření automaticky nemá zaměstnavatel u každého zaměstnance. Je nutné splnit několik podmínek, aby na příspěvek měl zaměstnanec nárok, pouze v případě, že

1. zaměstnanec vykonává rizikovou práci podle zákona č. 324/2025 Sb.,
2. zaměstnanec v kalendářním měsíci odpracoval alespoň 3 rizikové práce, a
3. zaměstnanec oznámí zaměstnavateli, že uplatňuje právo na povinný příspěvek.

Zákon č. 324/2025 Sb. stanovuje, že rizikovou prací je práce, která je podle právních předpisů upravujících ochranu veřejného zdraví, tj. zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 258/2000 Sb.“) zařazena do třetí kategorie pro faktory pracovních podmínek vibrace, zátěž chladem, zátěž teplem nebo celková fyzická zátěž, jde-li o zátěž při dynamické fyzické práci vykonávané velkými svalovými skupinami.

Směnou rizikové práce je směna, v níž zaměstnanec vykonával rizikovou práci alespoň po její převážnou část. Z hlediska posuzování převážné délky směny je nutné zohledňovat skutečnou dobu přítomnosti zaměstnance na pracovišti a skutečnou dobu práce v riziku, což znamená, že nelze vždy vycházet z časového snímku dne, mění-li se pracovní činnosti zaměstnance v jednotlivých směnách, např. v jedné směně zaměstnanec provádí broušení, v rámci čehož je exponován vibracím (a je pro tento faktor zařazen do kategorie třetí), a to po převážnou část směny (tato směna tak odpovídá směně rizikové práce) a druhý den provádí pouze montážní práce, kdy nedochází k expozici rizikových faktorům (vibrace, zátěž chladem, zátěž teplem nebo celková fyzická zátěž, jde-li o zátěž při dynamické fyzické práci vykonávané velkými svalovými skupinami) tato směna pak statut směny rizikové práce nenaplňuje. Je-li směna rizikové práce kratší nebo delší než 8 hodin, započítá se do počtu směn rizikové práce každá započatá hodina délky směny jako jedna osmina směny rizikové práce, jak je uvedeno v § 3 odst. 2 zákona zákon č. 324/2025 Sb.

Uvedené zavádí zcela nový princip a definici rizikové práce, včetně pojetí směny jako takové, než která vyplývá ze zákona č. 258/2000 Sb., dle kterého je rizikovou prací práce, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí práce, při níž je nebezpečí vzniku nemoci z povolání nebo jiné nemoci související s prací, je práce zařazená do kategorie třetí a čtvrté a dále práce

zařazená do kategorie druhé, o níž takto rozhodne příslušný orgán ochrany veřejného zdraví nebo tak stanoví zvláštní právní předpis. V případě kategorizace prací se vychází z tzv. charakteristické směny. Za charakteristickou směnu se pokládá směna, která probíhá za obvyklých provozních podmínek, při níž doba výkonu práce s jednotlivými rozhodujícími faktory v daném časovém úseku odpovídá celoročně nebo v rozhodujícím období skutečné míře zátěže těmto faktorům, tj., stanoví se časový snímek dne dle jednotlivých činností. V případě, kdy se provádí měření faktorů pracovních podmínek, vychází se z tohoto časového snímku a naměřené hodnoty se následně dopočítají do 8hodinové směny. To znamená, že dojde-li k překročení hygienického limitu, je toto překročení pro celou jednu 8hodinovou směnu (je nutné vycházet z postupů stanovených v nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů).

Rozdíl se týká i rizikového faktoru pracovních podmínek – celková fyzická zátěž. Ust. § 2 písm. e) zákona č. 324/2025 Sb. stanovuje, že rizikovou prací je práce, která podle zákona č. 258/2000 Sb. je zařazena do kategorie třetí mimo jiné i pro faktor celková fyzická zátěž, jedná-li se o zátěž při dynamické fyzické práci vykonávané velkými svalovými skupinami. Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „kategorizační vyhláška“), však stanovuje několik kritérií, kdy se práce zařazuje do kategorie třetí pro faktor fyzická zátěž, tj. i jiná kritéria než práci dynamickou.

Pro zařazení prací do kategorie pro faktor celková fyzická zátěž platí, že pokud je překročen kterýkoliv – tedy nikoliv všechny – z parametrů, které mají stanoveny hygienický limit (nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů) a zároveň jsou definovány v kategorizační vyhlášce, pak zaměstnanec spadá do kategorie třetí z hlediska faktoru celkové fyzické zátěže.

Avšak pro účely zákona č. 324/2025 Sb. platí, že nárok na příspěvek na produkty na stáří je pouze v případě celkové fyzické zátěže, jedná-li se o zátěž při dynamické práci vykonávány velkými svalovými skupinami, tudíž se nevztahuje na další kritéria (ruční manipulace s břemeny), pro které může být práce zařazena do kategorie třetí pro celkovou fyzickou zátěž.

Účinnost zákona č. 324/2025 Sb. je od 1. ledna 2026.

Případné další otázky týkající se zákona č. 324/2025 Sb. směřujte na předkladatele tohoto zákona. Ministerstvo zdravotnictví není gestorem předmětného zákona.