Rozhovor s děkanem Fakulty stavební ČVUT v Praze

Co bylo vaším hlavním impulsem kandidovat na děkana Fakulty stavební ČVUT?

Vždy jsem viděl potenciál, který má fakulta a měl jsem a dosud mám pocit, že není plně využit. Posledních téměř 8 let jsem to viděl i z vnějšího pohledu předsedy Technologické agentury. Je potřeba se více zaměřit na kvalitní vzdělávání našich studentů na všech úrovních studia, je nutné více spolupracovat ve výzkumu, vývoji a inovacích, protože roztříštěnost v podávání projektů a nespolupráce mezi příbuznými pracovišti fakulty vede k časté neúspěšnosti ve veřejných soutěžích napříč poskytovateli. Toto všechno byly impulsy, které mě vedly k rozhodnutí kandidovat ve volbě děkana fakulty. Současně s tím to byla ale velká výzva po mnoha letech konečně zrekonstruovat budovu B fakulty, připravit podklady pro rekonstrukci budovy D fakulty a zkrášlit okolí i vnitřní prostory objektů, ve kterých trávíme většinu své pracovní doby. No a nad rámec toho všeho, co jsem vyjmenoval, to byla zejména podpora mnoha lidí, kteří mě vyzvali a přesvědčili, že mám takovou výzvu přijmout.

Váš volební program byl velmi obsáhlý, věnoval jste se v něm prakticky všem oblastem, které se fakulty dotýkají, ať už jde o vzdělávání, vědu, finance, vztahy a mnoho dalšího. Co je pro vás ale naprostou prioritou?

Naprostou prioritou jsou pro mě prosperita fakulty, její kvalita ve všech činnostech, vážnost a postavení v žebříčcích evropských fakult podobného charakteru, prestiž ve spolupráci s průmyslem a současně vlídná a přátelská atmosféra.

Čtyři roky jste vedl jako rektor ČVUT. Od 1. února 2026 jste děkanem Fakulty stavební ČVUT. Obojí lze srovnatelně nazvat vysokými manažerskými pozicemi. V čem vnímáte největší rozdíl?

Nevnímám žádný rozdíl. Jen okruh těch, které manažerská rozhodnutí ovlivňují je jiný. Z pozice rektora jsem se snažil o totéž, o co se budu snažit z pozice děkana fakulty.

Je nějaká zkušenost, kterou jste získal při vedení ČVUT a chtěl byste ji přenést na fakultu?

Ta nejdůležitější zkušenost, kterou jsem získal nejen na rektorátě, ale i ve vedení TA ČR a také ve vedení pracoviště Experimentální centrum je, obklopit se schopnými, zapálenými a k pracovišti loajálními lidmi, kteří sdílejí stejné hodnoty.

Co vnímáte jako největší výzvu pro vaše působení jako děkana na Fakultě stavební ČVUT?

V současnosti je to rekonstrukce budovy B fakulty. Je to ohromně časově náročná práce, plná nečekaných úskalí, problémů a komplikací, a to jak s veřejnou zakázkou, tak s finančními zdroji potřebnými pro financování tak velké akce. Naštěstí se mohu spolehnout na vynikající spolupráci s ředitelem odboru výstavby a investiční činnosti rektorátu ČVUT Ing. Vítem Kosinou, s právníkem Mgr. Michalem Čermákem a dalšími kolegy, kteří jsou skutečnými profesionály. Současně mám v proděkankách a proděkanech fakulty velkou podporu, a to nejen tím, že přebírají část odpovědnosti, která je v konečném důsledku moje, ale hlavně proto, že vidím, že jsme skutečný tým. A samozřejmě nemohu nezmínit podporu zaměstnankyň a zaměstnanců děkanátu, bez nichž by jakékoliv moje snažení nebylo realizovatelné. Za to patří všem můj srdečný dík.

V čem byste chtěl fakultu změnit?

Fakulta byla vždy prestižní vzdělávací institucí a já bych chtěl toto její postavení ještě umocnit. Vzdělávání by mělo být prioritou každého akademického pracovníka fakulty. Být vynikajícím učitelem ovšem znamená neustále na sobě pracovat, zdokonalovat se a získávat podněty z řešení vědeckých problémů a zapracovávat je do vzdělávací činnosti. Chtěl bych více komunikovat o tom, jak přizpůsobovat vzdělávání rychle se měnícímu prostředí kolem nás, jak pracovat s novými technologiemi, ať už se to týká virtuální reality, nebo umělé inteligence.

A co byste chtěl naopak zachovat?

Rád bych zachoval a také přispěl k rozvoji přátelské a kolegiální atmosféry na fakultě jako celku. Spousta z nás je spojena s fakultou celý profesní život a chápeme ji jako svůj druhý domov. Proto je tak důležité prostředí a vztahy na fakultě kultivovat a chránit.

Důležitým aspektem vnímaní fakulty ve světě je její postavení v oblasti vědy. Jak její současnou pozici vidíte vy a čeho byste zde chtěl dosáhnout?

Vědecká činnost je nedílnou součástí práce každého akademického pracovníka. Jsem přesvědčen o vynikající kvalitě vědecké práce a jejích výsledcích, a to na většině pracovišť fakulty. Chtěl bych dosáhnout větší mediální prezentace těchto výsledků a současně větší odezvy aplikovaných výsledků v průmyslu. Spolupráce s průmyslem je další z mých priorit, podpořit takovou spolupráci by měla také nově zřizovaná Průmyslová rada fakulty.

Ve svém volebním programu jako jeden z důležitých bodů uvádíte digitalizaci, nově je také na fakultě proděkan pro digitalizaci. Jakými směry chcete tuto oblast rozvíjet?

Všemi směry. V minulosti se digitalizace z různých důvodů podceňovala, mnoho z nás stále ještě nevnímá digitalizaci jako prostředek ke snížení administrativy, zlepšení komunikace, sdílení informací, vzdělávání, osobního rozvoje a podobně. Ale je to nutná podmínka pro zefektivnění všech činností fakulty. Jedním z proděkanů fakulty je také proděkan pro digitalizaci, a tak si slibuji, že se v tomto ohledu posuneme výrazně dál.

Uvedl jste také, že chcete posilovat spolupráci s firmami s institucemi, aby fakulta byla vnímána jako důležitý partner. Ve spolupráci s českými odborníky by tak měla vzniknout Průmyslová rada a osobnosti působící na zahraničních univerzitách by měly dát vzniknout International Advisory Boardu. Jaké zde vidíte možnosti?

Máte pravdu, v současnosti připravujeme složení Průmyslové rady fakulty, ve které by měli působit generální ředitelé velkých stavebních firem, šéfové developerských firem i zástupci významných odvětví průmyslu, spojeného se stavebnictvím. Postupně je oslovuji, setkávám se s nimi a mám dobrý pocit z toho, že mají o spolupráci s fakultou velký zájem.

Pokud jde o International Advisory Board, jeho sestavení bude vyžadovat více času, ale velmi bych stál o to, kdyby se podařilo získat pro působení v něm vynikající zahraniční osobnosti.

Dalším z bodů vašeho programu je zakládání start-upů, podpora podnikatelského prostředí pro studenty či větší zapojení doktorandů do mezinárodních výzkumných aktivit. Nyní má fakulta svůj první spin-off, společnost Constriq…Jak dál byste chtěl pokračovat?

Mám radost ze založení první spin-off společnosti fakulty, moc gratuluji k úspěchu, který se podařil. V minulosti fakulta založila dva start-upy, velice úspěšná společnost MOB-bars a neméně úspěšná společnost Experis. Chtěl bych podpořit vznik dalších podobných aktivit, ať už se bude jednat o start-upy nebo spin-offy. Podnikavost studentů a zejména doktorandů fakulty bych chtěl podpořit. To jsou lidé, kteří by měli mít chuť podnikat a být úspěšní. Současně bych chtěl usilovat o větší zapojení do evropských projektů. Byl bych rád, pokud by se podařilo získat projekty z Horizon Europe a fakultě by přinesl obrovský respekt aspoň jeden projekt ERC. Máme k tomu dobře „našlápnuto“ tím, že fakulta již předstupeň ERC ve formě ERC CZ v nedávné minulosti získala.

Na fakultě vás přitom čekají i velmi obtížné úkoly – například rekonstrukce budovy B…

Ano čekají, zejména rekonstrukce budovy B a s tím související nedostatek výukových a pracovních prostor. Chtěl bych poděkovat všem, kteří se uskromnili ve prospěch rekonstrukce a doufám, že se nám v brzké době podaří realizaci rekonstrukce zahájit.

Dále se také připravuje změna studia programu Stavební inženýrství z 4 +1,5 roku na 3 + 2 roky. Jaké změny to přinese fakultě a studentům?

Ujal jsem se práce v kolektivu garantů programu a připravovaných specializací ve spolupráci s lidmi, kteří připravovali předchozí verzi studijního programu SI (verze, která nebyla postoupena do procesu schvalování vzhledem k nejednoznačnosti názoru AS FSv na její zpracování) a ve spolupráci s lidmi, které jsem do pracovní skupiny nově delegoval. Intenzivně se scházíme po specializacích i celkově v rámci SP SI a hledáme konsensuální řešení. Je to obtížné, ale daří se, s přispěním všech zúčastněných, dobrat se výsledku. Můžu konstatovat, že konsensus je v zásadě na úrovni bakalářského studia, jeho specializacích (V, KD, PS) a zaměřeních. Teď je potřeba velmi rychle stanovit garanty předmětů, upravit názvy předmětů a namodelovat rozvrh, aby se nestalo, že bude obtížné některé předměty vyučovat, vzhledem ke kumulacím počtu studentů v lichých nebo sudých semestrech. Následovat bude práce na sylabech předmětů, kontrole možných překryvů, nebo dokonce vypuštění „zbytných“ a někdy i neaktuálních pasáží. Paralelně s tím budeme pokračovat na sestavení studijních plánů navazujícího magisterského studia, což bude také obtížná práce. Musíme se ale na SP dívat perspektivou pětiletého studia.

Avizoval jste, že chcete více propojovat lidi, že každé pondělí odpoledne budete mít u sebe na děkanátu otevřené dveře pro každého, kdo bude chtít s vámi cokoli probrat…

Ano, v pondělí odpoledne mezi 16:00-18:00 ke mně může přijít každý i bez předchozího ohlášení. Myslím, že je to důležitá možnost pro zaměstnance i studenty přijít s okamžitou potřebou, námětem, žádostí… Už jsem takové tři pondělky absolvoval a bylo to velmi poučné a zajímavé.

A teď trochu odlehčeněji… Na co se nejvíc při svojí práci těšíte?

Na setkávání se zajímavými lidmi a na řešení nesnadných úkolů.

Proč jste se kdysi rozhodl pro studium stavařiny?

Od malička jsem chtěl být zedník a stavitel mostů, a to se mi podařilo.

Fakulta – to jsou vědci a studenti. Jaký jste byl student? A co vás fascinuje na vědě?

Byl jsem velmi dobrý student, červený diplom mi unikl jen kvůli jedné trojce v prvním ročníku. Kromě studia jsem byl vedoucím Klubu 007 na Strahově, kde jsem bydlel na koleji, byl jsem aktivní v IAESTE. Několikrát jsem zvítězil ve SVOČ v národním i mezinárodním kole. Pracoval jsem jako pomocná vědecká síla na Katedře betonových konstrukcí a mostů a ve čtvrtém ročníku jsem dostal nabídku stát se asistentem na Katedře stavební mechaniky. Na vědě mě fascinuje ten okamžik, kdy se objeví něco neobvyklého, co má potenciál unikátnosti.

Co vám nikdy nešlo a mrzelo vás to?

Nikdy mi nešlo kreslení, mrzí mě to a už se to nezmění…

U čeho si odpočinete? Jaká je pro vás ideální dovolená?

U tlusté historické knížky, nebo při hře na housle. Ideální dovolená v zimě jsou hory a sjezdové lyžování, v létě moře a lenošení s knížkou (tou tlustou historickou…) – ale jen několik dní a pak poznávání nových destinací.

Děláte nějaký sport?

V zimě moc rád lyžuji na sjezdovkách, zejména v Dolomitech, v létě mám rád turistiku.

Když odpočinkovou knihu, tak historickou/beletrii/sci-fi/ detektivku?

Jednoznačně historickou (Ken Follet, Ildefonso Falcones…), když detektivku tak staré detektivky Dicka Francise.

Kdybyste si mohl splnit nějaký sen, co by to bylo?

Všechny sny svého života jsem si splnil, tak už jen dožít se stáří v relativně zdravém stavu.

Děkuji za rozhovor
Lidmila Kábrtová, Oddělení PR a marketingu FSv