Starostové na rozpočtovém výboru ostře zkritizovali přístup Babišovy vlády k rozpočtovým pravidlům a finanční stabilitě ústavních institucí. Navzdory jejich návrhu výbor neschválil navýšení prostředků pro Senát, ani iniciativu k uspořádání odborného semináře o rozpočtové odpovědnosti. Podle Starostů se z klíčových zákonů stávají pouze formální texty, které vládní většina při sestavování rozpočtu odmítá dodržovat.
Starostům se nelíbí, jakým způsobem přistupuje vláda Andreje Babiše k pravidlům při sestavování státního rozpočtu, kdy se zákonné povinnosti odsouvají na druhou kolej. Podle poslankyně a expertky na veřejné finance Lucie Sedmihradské současná vláda vědomě ignoruje platnou rozpočtovou legislativu. „Státní rozpočet a pravidla pro jeho sestavování se pro současnou vládní většinu stala trhacím kalendářem. Zákon o rozpočtových pravidlech tu není pro ozdobu, ale aby zajistil rovnováhu a stabilitu. Pokud připustíme, že konkrétní zákon o státním rozpočtu může de facto ignorovat obecně platná pravidla, hazardujeme s důvěrou občanů ve stát i s naší budoucí finanční stabilitou. Jako jedno z mnoha pochybení mohu uvést pravidlo, že o rozpočtech takových institucí, jakými jsou například NKÚ, Senát či Národní rozpočtová rada, může rozhodovat pouze rozpočtový výbor, nikoliv vláda,“ uvedla k tématu Sedmihradská.
Místopředsedkyně rozpočtového výboru Věra Kovářová informovala, že Starostové společně s dalšími opozičními poslanci předložili návrh, který měl zajistit dostatečné financování pro horní komoru. Jeho cílem je posílit rozpočet Senátu o 14,5 milionu korun z rozpočtové rezervy na pokrytí mandatorních výdajů, které vyčíslil sám Senát. Vzhledem k tomu, že rozpočtový výbor návrh nepodpořil, předloží ho Starostové během druhého čtení.
„Senát je jednou z klíčových pojistek naší demokracie a jeho nezávislost začíná u stabilního financování. Je nepřípustné, aby se vláda pokoušela horní komoru parlamentu finančně „vyhladovět“ tím, že jí upře prostředky na mandatorní výdaje. Odmítnutí tohoto navýšení vnímám jako neúctu k ústavnímu pořádku. Senát nesmí být rukojmím vládních škrtů, které mohou oslabit jeho akceschopnost,“ zdůraznila Kovářová.
Rozpočtový výbor podpořil iniciativu poslance Jana Papajanovského na uspořádání odborného semináře k tématu rozpočtové odpovědnosti, respektive ukotvení dluhové brzdy jako ústavní pojistky. Jeho cílem má být nalezení mechanismů, které by zabránily porušování zákona o rozpočtové odpovědnosti, k němuž podle Národní rozpočtové rady při návrhu rozpočtu na rok 2026 došlo.
„Prezident Petr Pavel deklaroval, že rozpočet vetovat nebude, aby nezpůsobil politickou nestabilitu, ačkoli pochybnosti o jeho zákonnosti přetrvávají. To však nesmí být signálem pro politiky, že zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti lze beztrestně ignorovat. Pokud nefunguje veto jako vnější pojistka, musíme o to silněji budovat pojistky na úrovni Ústavy. Můj návrh na organizaci odborného semináře, který výbor podpořil, by mohl otevřít cestu k tomu, aby zákon o rozpočtové odpovědnosti nebyl jen prázdnou schránkou, kterou lze kdykoliv přebít aktuálním rozpočtovým zákonem,“ dodal Papajanovský.
Vláda také ve svém návrhu škrtá peníze pro mládežnické organizace. „Prostředky na činnost těchto organizací mají v reálných číslech dlouhodobě trvající sestupnou tendenci. Peníze pro organizace typu Skaut, Pionýr nebo dobrovolní hasiči zajišťují dostupné aktivity pro děti a posilují prevenci. Jsou založeny na principu dobrovolnosti, která stojí stát minimum. Bez navýšení prostředků hrozí zdražování, snižování dostupnosti pro sociálně slabé rodiny a postupné oslabování systému, které má zásadní společenskou funkci. Proto jsem navrhla posílení této kapitoly o 50 milionů korun tak, jak nás k tomu ve svém dopisu vyzvali zástupci České rady dětí a mládeže, která sdružuje mládežnické organizace v Česku,“ doplnila Kovářová.
V rámci Výboru pro vědu, vzdělávání, mládež a sport nicméně schválili členové na návrh poslance Starostů Jana Berkiho doprovodné usnesení, které vyzývá Sněmovnu k navýšení financí v oblasti podpory činnosti mládeže a vědy a vysokých škol. „Připravuji pozměňovací návrh, jehož cílem je navýšit institucionální podporu pro mezinárodní spolupráci o celkem 500 milionů korun,“ řekl Berki.
Starostové a nezávislí budou i nadále na půdě Poslanecké sněmovny prosazovat dodržování fiskální disciplíny a ochranu nezávislosti ústavních institucí, které jsou pilířem demokratického právního státu.