Ve Sněmovně dnes probíhá slyšení kandidátů do rad České televize a Českého rozhlasu. Piráti po veřejném projednání kandidátů podporují do Rady Českého rozhlasu Jitku Adamčíkovou a do Rady České televize Michala Fleischmanna. Mezi nominanty je i celá řada kontroverzních jmen, např. Vítězslav Jandák, Jane Frank či Vladimír Karmazín. Podle Pirátů se o nezávislost veřejnoprávních médií rozhoduje právě teď – jak při obsazování mediálních rad, tak v otázce jejich budoucího financování. Vláda přitom opakovaně avizuje, že chce od příštího roku zrušit koncesionářské poplatky, aniž by představila konkrétní návrh nebo jasné zákonné pojistky, které by dlouhodobou nezávislost médií garantovaly.
Poslankyně Pirátů Andrea Hoffmannová oznámila podporu kandidatury Jitky Adamčíkové do Rady Českého rozhlasu. Podle Pirátů má silný odborný profil i mezinárodní zkušenosti, mimo jiné z působení jako mediální analytička volebních misí OBSE a ze spolupráce na hodnocení českých médií v rámci Media Pluralism Monitor. Do Rady České televize Piráti podpoří také kandidáta Petra Fleischmanna, zkušeného novináře a někdejšího člena Rady ČT z 90. let, který působil mimo jiné v médiích jako Prima, Nova či Lidové noviny. Podle Pirátů může do rady přinést dlouholetou zkušenost z mediálního prostředí i jasný hodnotový rámec založený na obraně demokratických a proevropských principů.
„Podporujeme kandidáty s jasným odborným profilem a zkušenostmi z mediálního prostředí. V radě potřebujeme lidi, kteří budou rozhodovat nestranně a s důrazem na ochranu nezávislosti médií. Zároveň bych ráda upozornila, že v Radě Českého rozhlasu v současné době nezasedá žádná žena, což je podle mě velmi nešťastné,“ uvedla pirátská poslankyně Andrea Hoffmannová.
Volba nových Rad ČRo a ČT se navíc děje v době, kdy panují velké nejasnosti okolo financování veřejnoprávních médií a rušení poplatků. „Veřejnoprávní média jsou dnes nás všech, protože je všichni platíme. Proč bychom teď měli dobrovolně předávat kontrolu nad nimi politikům, kterým často nedůvěřujeme? To přece nedává smysl. Politika se mění. Dnes tam sedí jedni, zítra druzí, pozítří někdo úplně jiný. A kontrola moci nemůže fungovat, pokud se kontrolovaný stane správcem,“ říká Hoffmannová a dodává: „O médiích, která mají kontrolovat politiky, nesmí každý rok rozhodovat sami politici podle toho, jestli se jim líbí, jak o nich píšou. To je zásadní střet zájmů. Média musí mít možnost politiky kontrolovat, ne se jim snažit zavděčit”.
Ministr kultury Oto Klempíř již dříve avizoval zrušení televizních a rozhlasových poplatků, konkrétní návrh však stále nepředložil a koaliční diskuse podle dostupných informací stojí.
„Pokud chce vláda měnit financování veřejnoprávních médií už od příštího roku, musí říct jak. Takto zásadní změna nemůže probíhat bez jasného, stabilního a transparentního systému, který zajistí jejich dlouhodobou nezávislost,“ uvedl Ivan Bartoš.
„Můžeme se bavit o modernizaci systému i o efektivitě hospodaření. Dlouhodobě podporujeme kontrolu veřejnoprávních médií ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu. Ale nedovolíme, aby se jejich rozpočet stal nástrojem politického tlaku. Demokracie stojí na jednoduchém principu: média musí být svobodná, aby mohla kontrolovat vládu bez obav, že jim vláda vezme peníze,“ uzavřel Bartoš.