Ministerstvo zdravotnictví dnes představilo otevřená data na Portálu ukazatelů kvality Kanceláře zdravotního pojištění. Ta sledují celý průběh léčby – od zásahu zdravotnické záchranné služby přes akutní terapii až po výsledky hospitalizace. Centra, která nedosahují stanovených hodnot, provádějí sebehodnocení a přijímají nápravná opatření.
Česká republika patří dlouhodobě mezi evropské lídry v péči o pacienty s cévní mozkovou příhodou (CMP). Klíčem k tomuto úspěchu je systematické měření kvality péče a nově také otevřené zveřejňování výsledků jednotlivých zdravotnických zařízení. Transparentní práce s daty pomáhá rychle odhalovat slabá místa, zlepšovat organizaci péče a zvyšovat šanci pacientů na přežití i návrat do běžného života.
„Otevřená data považuji za jeden z klíčových nástrojů moderního zdravotnictví. Chci, aby Ministerstvo zdravotnictví komunikovalo výsledky péče pravidelně, srozumitelně a transparentně, protože jen tak můžeme vést věcnou debatu o tom, kde se daří a kde je potřeba systém ještě zlepšit. Data nám pomáhají cílit změny tam, kde mají největší přínos pro pacienty. Zrychlit léčbu, zvýšit její kvalitu a zároveň lépe plánovat péči v regionech. V otevřenosti budu proto pokračovat i nadále,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Aby bylo srovnání spravedlivé, jsou výsledky mezi zařízeními standardizovány s ohledem na věk pacientů i závažnost jejich stavu při přijetí. Díky tomu lze objektivně posoudit skutečnou kvalitu péče. Analýzy dat zároveň odhalují i regionální rozdíly v dostupnosti center. Například delší dojezdové časy v severovýchodní části Prahy vedly k otevření nového iktového centra v Nemocnici Na Bulovce. Podobná opatření se připravují i v dalších regionech.
„Jednotlivá centra mohou vidět od letoška naprosto otevřeně své výsledky ve srovnání s ostatními centry i republikovou průměrnou hodnotou. Je třeba si uvědomit, že horší hodnota ukazatele nemusí nutně znamenat problém na straně poskytovatele, ale může být způsobena špatným nastavením zdravotnického systému jako celku. Při žádostech o sebehodnocení proto žádáme centra, aby nám sdělila, kde jim naopak pro zlepšení výsledků můžeme pomoci my ze strany Ministerstva zdravotnictví a zdravotních pojišťoven,“ vysvětluje datový analytik Ministerstva zdravotnictví Marian Rybář.
Ministerstvo zároveň upozorňuje, že menší rozdíly v ukazatelích mohou souviset s nepřesností dat nebo administrativními vlivy. Smyslem otevřených dat proto není hledat viníky, ale identifikovat příčiny a podporovat zlepšování systému.
Systematické sledování kvality už přináší konkrétní výsledky: rychlejší zahájení léčby, širší dostupnost moderních metod i pokles úmrtnosti a následné invalidity. Český model je proto často uváděn jako příklad dobré praxe i v zahraničí. Přínos v otevřených datech vidí také odborná veřejnost a pacientské organizace.
„Výbor naší cerebrovaskulární společnosti velmi podporuje iniciativu Ministerstva zdravotnictví při zveřejňování výsledků až na úroveň jednotlivých center a na celé iniciativě měření kvality už také dlouhá léta aktivně spolupracuje. Data je třeba číst s rozumem a v kontextu. Nejsou bičem, ale kompasem. Pomáhají nám udávat směr, kterým by se měl systém dlouhodobě ubírat,“ říká předseda cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti Aleš Tomek.
„Jsme si vědomi, jak jsou otevřená data důležitá. Proto sami přicházíme s iniciativou Data pro pacienty a pracujeme také na novém portálu, který pacientům přinese informace v co nejsrozumitelnější podobě,“ říká ředitelka Národní asociace pacientských organizací Zlata Kasová.
Otevřená data se tak stávají konkrétním a praktickým nástrojem, který přispívá k bezpečnějšímu, dostupnějšímu a efektivnějšímu zdravotnictví. Umožňují zdravotnickým zařízením zlepšovat kvalitu péče, pomáhají pacientům a jejich rodinám lépe se orientovat v možnostech léčby a podporují dlouhodobé plánování zdravotní politiky na národní úrovni.