Vláda navrhla seškrtat půl miliardy na humanitární pomoc Ukrajině – ohrožena je i podpora stovek tisíc lidí v dalších regionech světa. Odborníci z Fóra pro Rozvojovou spolupráci vyzývají k přehodnocení škrtů a varují před bezpečnostními riziky, poškozením pověsti Česka i ztrátou významných ekonomických příležitostí. Podle nich by vláda měla navrhnout rozpočet přinejmenším shodný jako v roce 2025 a podporu Ukrajiny vrátit mezi své priority.
Z detailů návrhu státního rozpočtu, který má začít projednávat parlament, vyplývají výrazné škrty v zahraniční humanitární a rozvojové pomoci České republiky oproti rozpočtu na rok 2025. Navrhované škrty představují zásadní omezení pomoci lidem žijícím ve válečných oblastech a v zemích postižených přírodními katastrofami. Tyto škrty se v souhrnu dotknou statisíců lidí.
V navrženém rozpočtu dochází:
Zcela zrušeno je pokračování Programu humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářské pomoci Ukrajině ve výši 500 milionů korun, včetně zdravotnického programu MEDEVAC, který realizuje Ministerstvo vnitra. Z návrhu minulé vlády je v rozpočtu zachován pouze garanční nástroj pro podnikatelské aktivity na Ukrajině zaručený Národní rozvojovou bankou a kofinancovaný evropskými prostředky.
Podle výzkumu agentury STEM si přitom nadpoloviční většina lidí přeje, aby se zdravotnická a humanitární pomoc Ukrajině naopak navyšovala.
Díky dosavadní české pomoci zaměřené na distribuce, rekonstrukce, dodávky technologií, energie, vody a podporu veřejných služeb mají stovky tisíc lidí na Ukrajině přístup ke zdravotní péči, fungují školy a místní samosprávy zůstávají funkční. Omezení pomoci znamená vyšší riziko rozpadu základních služeb, další destabilizaci regionu a zvýšený migrační tlak.
Omezení takových a podobných programů znamená přímý dopad na zdraví, bezpečí a základní životní podmínky stovek tisíc lidí.
Navržené škrty nemají pouze etický a humanitární rozměr. Mají přímé důsledky pro bezpečnost, ekonomické zájmy i postavení Česka ve světě.
Miroslava Čančíková Illetšková z organizace ADRA uvádí: „Naše programy pomáhají snižovat napětí ve společnosti a předcházet násilným konfliktům, mají tedy jasný bezpečnostní rozměr. Společnosti, které jsou stabilnější, méně polarizované a schopné řešit konflikty nenásilně, produkují méně nucené migrace a jsou odolnější vůči radikalizaci. Humanitární a rozvojová pomoc tak zároveň pomáhá předcházet krizím, které by jinak měly dopad na Evropu.“
Humanitární pomoc v konfliktních a krizových regionech snižuje migrační tlak. Pomoc lidem „na místě“ je výrazně levnější než řešení důsledků nucené migrace v Evropě. Oslabení pomoci tak může znamenat vyšší budoucí zátěž pro naše sociální systémy a bezpečnostní struktury.
České organizace mají v řadě zemí dlouhodobě budovaná partnerství, místní týmy a závazky vůči komunitám. Náhlé škrty ohrožují efektivitu již investovaných prostředků, kontinuitu programů i důvěru místních partnerů. Omezení zahraniční pomoci oslabuje postavení České republiky jako spolehlivého a předvídatelného partnera, komplikuje budování vztahů a spolupráce s klíčovými zeměmi a regiony a snižuje vliv ČR v mezinárodních strukturách.
Jan Mrkvička, ředitel Humanitární a rozvojové sekce organizace Člověk v tísni dodává: „Humanitární pomoc přitom poskytují prakticky všechny vyspělejší země světa, včetně vlády USA. Mezi evropskými státy je Česko dlouhodobě na chvostu pomáhajících a další škrty by znamenaly, že se svým příspěvkem ke světové stabilitě a zmírňování utrpení budeme v rámci Evropy nejspíš úplně poslední. To by rozhodně neodpovídalo vizi sebevědomého Česka.“
Pomoc v zahraničí zefektivňuje spolupráci mezi partnery
České prostředky často fungují jako doplněk k financování z EU a dalších dárců. Umožňují zapojení českých subjektů do širších programů a násobí celkový dopad pomoci.
Ředitelka české kanceláře Lékařů bez hranic Sylva Horáková to ilustruje příkladem: „V minulém roce poskytla česká vláda několik milionů korun obětem války v Súdánu, mimo jiné prostřednictvím částečného financování aktivit OSN zaměřených na očkování. Lékaři bez hranic, kteří z českého státního rozpočtu žádné přímé finanční prostředky nečerpají, mohli následně díky darovaným vakcínám, jež OSN předalo našim zdravotním týmům, realizovat rozsáhlou imunizační kampaň proti spalničkám v Západním Dárfúru. Ochranu před potenciálně smrtelnou nemocí získaly tisíce zranitelných dětí,“ říká.
Omezení národních zdrojů může znamenat i ztrátu možnosti čerpat navazující evropské prostředky a oslabit zapojení českých organizací, expertů i firem.
Humanitární pomoc má v České republice dlouhodobě silnou podporu veřejnosti. Podle dat STEM souhlasí s poskytováním humanitární pomoci velká většina Čechů a výrazná většina podporuje i obnovu infrastruktury v Ukrajině (např. 74 % a 65 % respondentů ve STEM průzkumu). 2Podpora humanitární pomoci je obecně vysoká i napříč Evropou, kde v EU až 87 % obyvatel vyjadřuje souhlas s poskytováním humanitární pomoci lidem postiženým konflikty.
Navrhované škrty tak nejsou jen otázkou zahraniční politiky, ale jdou proti dlouhodobě deklarovaným hodnotám solidarity a odpovědnosti, které česká a evropská veřejnost podporuje.